Dokázal na kole ve vrcholné sportovní formě hodně sám, i v reprezentacích, včetně prvního poválečného Závodu míru. A dokázal pak asi ještě víc pro hvězdy kol, o které pečoval v legendární brněnské Dukle nebo v reprezentaci.

Když jel na tokijském velodromu před padesáti  lety Jiří Daler ke zlaté medaili k olympijskému zlatu ve stíhačce, svištěl bezpečně v kožené přílbě, kterou Vlastimil BARTOŠ, současný jubilant vlastnoručně ušil. Protože to uměl. Zlatý, spolehlivý chlapík. Pomocná ruka legendárního trenéra Františka Jursy a dalších, mnoha generací závodníků, od Smolíka, Moravce, přes další olympijské medailisty Klasu, Škodu, Slámu…po Svoradu, Padrnosa... Puntičkář, který pomáhal vychovávat stovky cyklistů. Pro sport i pro život.

Když šel do penze, byl šťasten, že bude mít víc času, aby si mohl projet trasy etap všech závodů jeho srdce. Včetně Tour de France. Činžák, ve kterém bydlí, začal uklízet, a sousední taky – vydělané peníze investoval do kol – a do toulek v jejich pedálech.

Je mimořádně sečtělý, doma má archív cyklistické literatury a není mu jedno, že si jeho Brno nedokázalo v srpnu připomenout 145. výročí nejstaršího cyklistického závodu na územní Rakousko-Uherska (jel se v Lužánkách a dřív stihli závodit jen v 5 zemích světa). Naopak má radost z boomu hobby cyklistiky. Před 15 lety byl u zrodu jihomoravských „Primaver“ – závodů pro všechny, které mezi Mikulovskem a Znojemskem 21. 3. otevírají hlavní sezónu čs. cyklistiky. Na rozdíl od mladších přijíždí na start na kole, obkrouží závod, a…na kole pak pádí zpět ke svému Brnu… za den dobrých 120 – 130 km.

Propagátoru zdravého i vrcholového sportování Vlastimilu Bartošovi je právě  27. listopadu , v záviděníhodné kondici devadesát let. Z množství gratulantů nikdo nepochybuje, že už má připravené i zimní kolo na tradiční Novoroční jízdu brněnského pelotonu k přehradě. Ještě nevynechal od roku 1942 ani jedinou!