Buďme rádi, že cca dvě třetiny našich dětí alespoň nějakou formou sportují. Téměř poloviční podíl organizovaných sportovních aktivit je logický a pro sportu nakloněné rodiče také nejkomfortnější. Za připomenutí tady stojí skutečnost, že mezi dospělou populací se organizovanému sportování věnuje jen cca 11 % lidí. Čtvrtina dětí pak vůbec neví, jak příjemné mohou pohybové aktivity být, s tím bychom se určitě spokojit neměli.
Údaje z těchto dvou grafů jsou zcela alarmující. Ukazují totiž ještě horší stav, než u dospělých! S nadsázkou lze říct, že převážná většina dětí na přelomu letošního srpna a září nesportovala! Tato skutečnost je ve značném rozporu s daty z dnešního prvního grafu, který říká, že tři čtvrtiny dětí a mládeže převážně organizovaně, ale i jinak sportují. Tento kontrast mohlo patrně ovlivnit období, ve kterém rodiče odpovídali, tedy těsně před začátkem nebo na začátku nového školního roku. V této době se sice ještě nerozběhla klasická organizovaná sportovní činnost v klubech, ale přesto je uvedený týdenní podíl sportu v životě našich dětí velmi nízký. Bohužel ale vidíme jasný vliv rodičů na děti, protože když se podíváte na odpovědi dospělých na stejné otázky (viz minulý komentář), shledáme, že pohybové aktivity jsou v týdenním rozvrhu dospělých i jejich dětí téměř identické.
Tento graf není třeba příliš komentovat, v kontextu s předchozími údaji totiž jednoznačně ukazuje, že doba, kterou naše děti stráví fyzicky pasivní zábavou, je mnohem delší než čas, který věnují pohybovým aktivitám. Harmonickému a zdravému rozvoji osobnosti tento stav určitě neprospívá!
Vliv koronavirové epidemie na tělesnou hmotnost dětí je jednoznačný, téměř čtvrtině dětí se během ní zvýšila tělesná hmotnost neúměrně. Musíme se ale ptát, zda tomu nešlo předejít a zabránit!