Národní seznamy evropsky významných lokalit vznikají v každém evropském státě. Požadavek na tvorbu seznamu vyplývá z evropského práva, konkrétně ze směrnice o „stanovištích“. Cílem soustavy Natura 2000 je ochrana cenné evropské přírody a zachování její biologické rozmanitosti pro budoucí generace.
Směrnice definuje 60 typů přírodních stanovišť (určité typy lesa jako např. lužní lesy, bučiny, vodní plochy, louky atd.) a 105 významných a v rámci Evropy ohrožených druhů, které se vyskytují na území ČR. Směrnice také stanovuje na základě jakých odborných kritérií (velikost populace, kvalita stanoviště) mají být EVL navrhovány. Každý evropský stát musí v souladu se směrnicí navrhnout na svém území EVL pro jednotlivé druhy či stanoviště, které se na jeho území vyskytují. Jednotlivé návrhy jsou podrobeny odborné diskusi v rámci EK, která zajišťuje dostatečnou ochranu druhů a stanovišť v rámci celé EU.
Málo se ví, že český seznam vznikl v roce 2005 po rozsáhlém mapování území ČR Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v letech 2000–2004. V minulosti byl seznam 2x doplňován po přehodnocení Evropskou komisí. Naposledy Evropská komise seznam přehodnotila v roce 2011. To vyústilo mj. v požadavek EK na doplnění 7 konkrétních lokalit, které se v návrhu doplnění objevily několikrát již v minulosti, ale předchozí vlády je nikdy neschválily. Mezi tyto lokality patří např. Slavíkovy ostrovy, Labské údolí, Ždánický les či Meandry Jihlavy. Po dvou letech nečinnosti minulého vedení MŽP zahájila Evropská komise s Českou republikou tzv. pilotní řízení, které předchází řízení pro porušení evropského práva, tzv. infringementu. V pilotním řízení stanovila jako podmínku doplnění seznamu podle jejích požadavků do ledna 2016.
Stávající český seznam čítá 1075 evropsky významných lokalit o celkové rozloze 7 856 km2, tedy necelých 10 % území ČR. Po doplnění seznamu se evropsky významné lokality v ČR rozšíří o 170 km2, což představuje 0,2 % území ČR. EVL v ČR tak budou pokrývat 10,23 % území ČR.
"Ve srovnání s ostatními státy je Česká republika co se týká pokrytí území lokalitami EVL stále na chvostu žebříčku. Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko má v režimu EVL přes 25 % rozlohy státu, na Slovensku pokrytí EVL dosahuje téměř 14 % rozlohy státu, což je i celoevropský průměr," srovnal nedávno náměstek Ministerstva životního prostředí Dolejský.
Sportovní web Českeragby.cz na své expedici v Přelouči modráska bahenního zpozoroval, jak si poletoval po louce, kde se více než dvě desítky let hrálo ragby. Hru se šišatým míčem zde hrály dokonce dva kluby a to armádní VTJ Přelouč a civilní Tesla Přelouč. Lze říci, že během působení armádních ragbistů v Přelouči a následně po vzniku klubu Tesly Přelouč v roce 1974 na hřišti na Slavíkových ostrovech hrály týmy všech tehdejších českých klubů. Slavil se zde mistrovský titul Dukly Přelouč, hrály zde mládežnické týmy a odehrála se zde i mezinárodní utkání.
Teď se zde místo ragbistů prohánějí modrásci bahenní a to bude také důvod, proč nebude možné vytvořit důležité vodní dílo pro splavnění Labe až do Pardubic.
Nutno dodat, že vyhlášením lokality Louky u Přelouče by se asi nic nemělo měnit z pohledu současných vlastníků lokalit. Jen se zde patrně nebude moci nic nového postavit. Nu a o to jde.