Devětadvacetiletý syn českého koulařského rekordmana začínal sice se šišatým ragbyovým míčem v Iuridice a posléze v Tatře Smíchov a poté měl také našlápnuto k hvězdné atletické kariéře. Stal se dokonce juniorským mistrem Evropy, v roce 2006 vyhrál mistrovství republiky, jenže v roce 2010 měl pozitivní nález na růstový hormon a bylo po kariéře.
Americký fotbal, jak řekl po finalovém utkání se zlatou medailí na krku, si vybral jen kvůli tréninku během zákazu činnosti, nakonec ho však tento sport učaroval tak, že u něj zůstal.
"Měl jsem to vymyšlený docela dobře. Hledal jsem nějaký sport, který budu moci dělat i v trestu a trénovat, abych se pak k atletice vrátil. jenže mě to chytlo tak, že jsem se rozhodl k atletice už nevrátit a dělat naplno americký fotbal," řekl Machura po utkání v rozhovoru s novináři.
Remigius Machura mladší měl ještě jako koulař dopingový hřích, který mu dlouho bránil hrát i americký fotbal. Proto až ta letošní sezona byla jeho první ucelená, třebaže poprvé začal trénovat fotbal se šiškou už před více než dvěma roky.
"Byla to administrativní válka. Asociace amerického fotbalu totiž přistoupila na pravidla WADA, byly tam komplikace i v tom, že jsem ukončil závodní činnost, takže mi neběžel trest, tak jsem si to musel pak dosedět, a tak dále. Každopádně z dvouletého trestu se to protáhlo na čtyři a půl roku," líčil komplikace Machura.
"Ovšem nyní se už mohu věnovat tomuto sportu naplno. Zařadil jsem se do obrany. Je lepší hráče zastavovat, než přijímat rány. Hned v první sezoně jsem se dostal i do zápasů v rakouské lize. Teď ve finále bylo důležité, že jsme na lajně Příbram výrazně přehráli. Sám sebe jsem svým výkonem překvapil," řekl po výhře 52:13 a třetím titulu za sebou pro Black Panthers.
Jaké máte ambice?
"Chci vyhrát rakouskou ligu a dokázat něco na úrovni reprezentace. Já se v tomhle sportu našel. Je to hodně o egu, klasická hecovačka. Baví mě to a tento sport má u nás velkou budoucnost. I tohle finále se čtyři a půl tisíci fanoušky to dokázalo. Je to sport, který je tak krásný a specifický, že se s jinými nedá srovnat."
V dětství jste sice hrával na pohled podobný sport ragby, ale pak jste provozovalů atletiku. Co z toho všeho jde v americkém fotbale využít?
"Návyky z ragby jsem se musel spíš odnaučit. Spíše ta atletická průprava pomáhá, protože příprava top atleta a amerického fotbalisty by měla být podobná. Akorát jsem se musel naučit běhat do zatáčky. V atletice mi stačilo zaběhnout dobře třicítku, skočit daleko žabákem a být co nejitenzivnější. Tady je to podobné, rozhodují první tři kroky, nikam daleko neběhám, ale musím být výbušný. Mně to vyhovuje."
I na atletiku jste už úplně zanevřel?
"Nechtěl jsem kvůli tomu zanedbávat rodinu. Dřív jsem trénoval dvoufázově a to už bych teď nemohl. Pořád ale kouli sleduji, fandím Němci Davidu Storlovi, který mě baví. Je to atlet, hubený kluk. Ale mám teď své priority."
A na ragby vzpomente si? Bude MS, najdete si čas je sledovat?
"Sleduji dění v Tatře Smíchov, jak se daří bývalým spoluhráčům. Nyní se do finále play off nedostali, tak jsem už ligu dál nesledoval. A MS sice bude událostí roku, ale budu registrovat asi je výsledky v play off."
Remigius Machura mladší má dvě děti a kromě amerického fotbalu pracuje v pojišťovnictví pro sportovce.