Český olympijský výbor – krok vpřed a dva zpátky

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru
12.2.2021 10:26:34
V minulých dvou článcích Pozoruhodná fakta o hospodaření Českého olympijského výboru jsme vás seznámili s některými kritickými fakty, které ve své zprávě o činnosti člena Výkonného výboru Českého olympijského výboru uvádí Ing. Karel Bauer, CSc.

Dnes se zaměříme na jím uváděnou poslední oblast, kterou je otevřenost, transparentnost, informovanost, podpora (v zájmu zachování autenticity předkládáme texty i grafy v podobě, která je uvedena v dotyčné zprávě K. Bauera).  


Organizace olympijského hnutí by měly, více než kdo jiný, dbát na otevřenost, transparentnost a věrohodnost nejen dovnitř svých organizací, ale i navenek. Zároveň musí vytvářet podmínky (společenské, morální, ekonomické, …)  pro ty, kteří jsou olympijským hnutím.  Přestože MOV je de facto soukromým subjektem, je v tomto směru příkladem pro ostatní včetně NOV. Jak tedy vypadá srovnání MOV a ČOV v oblasti marketingu. 


  • Ze zpráv o činnosti MOV vyplývají fakta jasně svědčící o striktním dodržování principu transparentnost a otevřenosti. Například ze zveřejněných faktů o marketingu MOV vyplývá, že z veškerých marketingových příjmů MOV 90 % prostředků je dále distribuováno těm, kterých se to týká, tedy organizátorům her, národním olympijským výborům, mezinárodním sportovním federacím, a na projekty pro sportovce, trenéry apod. (solidarita a další projekty). Následující graf ukazuje, jak byly marketingové příjmy MOV za období 2013 až 2016 vygenerovány a jak využity přímo ve prospěch sportu a sportovců:

 


Pokud bychom chtěli pro porovnání přístupu ČOV k marketingu získat podobný graf, je to prakticky nemožné. Práva k využití marketingového potenciálu totiž spravují obchodní společnosti českého olympijského výboru tedy – Česká olympijská a.s. a Olympic festival s.r.o.  O výši a struktuře marketingových příjmů současné vedení ČOV nepovažuje za nutné své členy podrobněji informovat a odkazuje pouze na veřejné zdroje.  

O tom, na co jsou marketingové příjmy využívány, tedy na jaké projekty, současné vedení ČOV poprvé (byť jen částečně) informovalo až ve své Zprávě za období 2016 až 2020, kde jsou uvedeny jednotlivé projekty, jejich náklady a zdroje financování.   Přínosy a účelnost   jednotlivých projektů pro členy ČOV si musí posoudit sportovci sdružení v každé z členských organizací sami.

Údaje dostupné ve veřejných rejstřících a informace o projektech ČOV ve Zprávě ČOV 2016 až 2020 se časově prolínají pouze v letech 2017 až 2019.  
 
Co tedy lze z tohoto průniku vyčíst:

   

Číslo uvnitř kruhu projektu značí, jakou částkou podpořili partneři daný projekt. Procentní údaj u kruhu říká, kolik procent celkových nákladů projektu bylo touto částkou uhrazeno.

  • Na financování všech projektů uvedených ve Zprávě je použito pouze 25 % marketingových příjmů 
  • Využití 75 % (289,395 mil. Kč) marketingových příjmů lze tedy jen spekulovat. To rozhodně nepůsobí důvěryhodně a transparentně.
  • Uvedené projekty jsou financovány v letech 2017–2020 z příjmů od partnerů pouze z 32 %. 
  • Projekty musely být financovány i z dalších zdrojů – z veřejných dotací (24 %), z loterií (12 %) a   dalších zdrojů.  
  • Dle Zprávy skončilo financování projektů ve „ztrátě“, aniž bylo řečeno z čeho je / bude pokryta.
  • Z hlediska principu transparentnosti a otevřenosti ve srovnání s MOV ČOV silně pokulhává. Zcela chybí ochota vedení ČOV informovat své členy o využití marketingových příjmů.



V závěru svého hodnocení Karel Bauer uvádí:
Dlouhodobě kritizuji nedostatečnou transparentnost, vypovídací schopnost neúplnost a malou srozumitelnost ekonomického a marketingového výkaznictví ČOV.  Ze srovnání obsahu Zpráv o činnosti v obdobích 2005–2020 vyplývá, že pod vedením Jiřího Kejvala:
  • Postupně úplně přestaly být poskytovány relevantní ekonomické informace o vedlejší hospodářské činnosti ČOV a jejích přínosech pro sdružené subjekty. 
  • Řádově klesla finanční podpora sportovních svazů. 
  • Rozpočty a jejich vyhodnocování přestaly být kontrolované údaji z účetnictví. 
  • Nebylo dodržováno usnesení Pléna o povinnosti komentovat ve zprávách výdaje nad 200 tis. Kč. Místo nápravy byla raději tato povinnost zrušena.
  • Pool marketingových projektů vedl k enormnímu nárůstu pracovníků podílejících se na jejich realizaci. ČOV pak požadoval, a dařilo se mu získat, oproti dřívějším obdobím výrazně více veřejných dotací, a to de facto na úkor sdružených subjektů. 

Předkládal jsem na VV ČOV písemné podkladové materiály s argumenty a konkrétními návrhy na opatření, MARNĚ.

Místo očekávané diskuse nad argumenty si odnáším pocit osobních invektiv, manipulace, dehonestace a náznaků vyhrožování ze strany předsedy ČOV a snahy zamést vše pod koberec. Prakticky stejné metody jsem zažil od vedení ČSTV a Sazky, když jsem upozorňoval na rizika a nesrovnalosti s výstavbou Arény. CO NA TO ŘÍCT.

Přesto zůstávám optimistou a na blížícím se Plénum ČOV budu předkládat návrhy usnesení směřující k odstranění stávajících nešvarů. ČOV je přeci spolek svéprávných, sebevědomých a nezávislých sportovních organizací reprezentujících všechny sportovce. Založili jsme ho proto, aby nám pomáhal a sloužil. Ne proto, aby se stal organizací pouze „vyvolených“.
(V Praze, 29. 1. 2021 Karel Bauer)

Fakta, která uved Ing. Karel Bauer, CSc., a která jsme Vám je ve třech po sobě jdoucích článcích představili, vzbuzují řadu otázek a pochybností ohledně transparentnosti hospodaření Českého olympijského výboru. Otázkou zůstává, kam spěje český sport. Pod vedením dvou „předáků“ a bafuňářů Milana Hniličky, šéfa Národní sportovní agentury a Jiřího Kejvala, šéfa Českého olympijského výboru nejspíše o krok vpřed, a od dva zpátky.

(svob, prvnizpravy.cz, sportovnilisty.cz,foto: arch.)