Členka Tesly Brno Centra sportu MV Soňa Bernardová zaslala příspěvek k projednání na Valné hromadě Českého svazu plaveckých sportů, která proběhla v Praze po nedávném ME. Co vedlo čtyřnásobnou českou olympioničku k tomuto postupu?
Vážení,
v tuto chvíli mířím se svou kolegyní, dvojnásobnou olympioničkou Alžbětou Dufkovou, my jako sedmý pár nedávného evropského šampionátu plaveckých sportů v olympijské disciplíně synchronizovaného plavání – duet, k závěrečné vrcholové mezinárodní soutěži roku 2014 na Světový pohár do kanadského Quebecu. Jsme přesně v polovině olympijského cyklu mezi Londýnem 2012 a Riem de Janeiro 2016. Toto období vnímám nikoliv jako poklidný mezičas, nýbrž jako výzvu, výzvu za 2 roky v Riu nebo za 6 let v Tokiu dokázat, že i v tak malé zemi jako je Česká republika dokážeme vychovat velké talenty a ukázat, že české synchronizované plavání patří mezi evropskou a světovou elitu. A protože jsme akvabely, akvabely z ČSPS, a toužíme po tom, aby byla Česká republika už x-tý (mimochodem šestý) olympijský cyklus akvabelami na OH reprezentována, a to nikoliv do počtu, nýbrž co nejlépe tj. finálově, nemůžeme nyní chybět na konfrontaci světové špičky v Kanadě.
Současně cítím, že je právě teď, v čase velkých změn v českém sportu, potřebné i odpovědné informovat účastníky Valné hromady ČSPS o některých skutečnostech, které by neměly zaniknout pod dojmy rychlostního a dálkového plavání, jimž bude zřejmě na VH věnována většina minut. Proto Vás prosím, vážený pane předsedo ČSPS, aby tento můj příspěvek byl vhodnou formou hlasitě přednesen účastníkům VH ČR (například prostřednictvím účastníka VH – člena sekce synchronizovaného plavání) i zaprotokolován. A hlavně – aby následující stručné teze sloužily k dobré, poctivé a fair play orientaci vedení ČSPS v problematice akvabel – vlastně celého jednoho atraktivního olympijského sportu, k následné efektivnější spolupráci a odpovědnější reprezentaci.
Na co upozorňuji, oč žádám? Já, jako stále ještě aktivní sportovec, pohybující se od svých 24 let, kdy se mi poprvé podařilo vybojovat účast na OH, v prostředí vrcholového sportu, jako člověk, jenž je v běžném kontaktu s trenéry a odborníky tohoto sportu, jak Česku, tak i v zahraničí, jako aktivní člověk zkoumající různé modely fungování systému a s věčnou snahou o jeho „upgrade“ a vylepšení, jako Soňa Bernardová, které vůbec není jedno, v jakém stavu bude české synchronizované plavání v rodině plaveckých sportů, až nadejde čas, a budu moct tzv. „pověsit soutěžní plavky na hřebík“, protože už bude vychovaná moje, naše nástupkyně, další soutěžně dravá generace.…
Především apeluji na to, aby vedení ČSPS (potažmo plavci) změnilo pohled na české synchronní plavání jako na popelku v rámci ČSPS, jako takový snad mi odpustíte apendix ČSPS; buďme jednou silnou rodinou, moderně řízenou, skvěle reprezentující, s p o l e č n ě se prezentující. Neděje se tak roky: v ročence ČSTV za r. 2011 jsou na 8 stránkách, věnovaných plaveckým sportům, 4 ŘÁDKY o akvabelách. Na tiskovce plaveckého svazu před ME 2014 ani zmínka o synchronizovaném plavání, ve smluvním médiu o tom ani věta, byť výsledky byly… To vše neříkám kvůli sobě, nyní opravdu nejde o jednotlivce, tady jde o propagaci divácky atraktivního sportu s nepřetržitou olympijskou tradicí.
Vytvořme ve vedení ČSPS i v komisi synchronního plavání klubům akvabel po ČR v žákovské, juniorské a seniorské reprezentaci skutečně efektivní podmínky k růstu; nechceme-li se dočkat času, kdy kvůli chybějícím nebo neefektivně děleným financím někdo řekne: podívejte se na druhý výhradně ženský olympijský sport v ČR,
na českou moderní gymnastiku, který se trhnul od „gymnastiky“: kolikanásobně víc má peněz na činnost, než akvabely v rámci ČSPS…
Já nestojím o takové štěpení a už vůbec ne o to, aby tento krásný sport opakovaně absentoval na OH (jako se přihodilo moderním gymnastkám); ale právě proto burcuji, apeluji na rázné přenastavení systému, ve kterém akvabelové žákyňky, žákyně, dorostenky nejsou schopny výkonnostně dorůst na úroveň reprezentace mezi juniorkami alespoň kolem 10. příčky v Evropě, a tím se protlačit nejen věkem, ale i výkonnostně do seniorské reprezentace. Pátý olympijský cyklus tu něco nefunguje! A ČSPS to tak zatím nechával být. Otázkou je komu tento stav vyhovuje? V mém věku mě už dávno měly vytlačit z předních příček skvěle závodící mladé holky z repre, tak přece funguje zdravá konkurence – ale kde jsou? A když jsme si jednu potencionální a talentovanou našly, kde máme i na ni vzít peníze, když jsme nuceny i v seniorské repre více jak polovinu plánovaných soustředění, akcí, závodů z finančních důvodů pokrátit, odřeknout, zrušit, popř. platíme zčásti ze svého či z darů sympatizantů?
Odstraňme takové i všechny další systémové vady z minula dříve než bude pozdě. SPOLUPRACUJME od propagace našich plaveckých sportů mezi mládeží, mezi veřejností až po skutečně odpovědné nastavování parametrů ze společné pokladny na jednotlivé úseky – plavecké sporty tak, abychom si už na příští VH mohli říct, že máme skutečně dobře fungující svaz i širokou základnu a reprezentaci s nejlepšími výsledky k tomu.
Ve funkční jednotě (ne v závisti, stranění) je síla. Jsou-li počty, jsou i úspěchy. Mohl by přece začít i v ČSPS fungovat takový MARKETING, jaký je běžný ve vyspělém světě, a který už v ČR dokážou dělat jiné svazy (plážový volejbal, florbal,…apod.). Proto se ptám kolik % ze současného ročního „obratu“ ČSPS tvoří příjmy z marketingu? Je nejvyšší čas probudit marketing ČSPS. Dá si toto do závěrů a úkolů pro příští období tato valná hromada? Já pouze doporučuji: měla by, a transparentně, dokud je čas!
Děkuji Vám za pozornost.
Soňa Bernardová, čtyřnásobná olympionička v synchronizovaném plavání v kategorii páry.