Dají poslanci sportu poslední ránu?

Když Václav Havel ve svém prvním Novoročním projevu hodnotil stav republiky, prohlásil, že nevzkvétá. To samé se dá říci dnes o stavu českého sportu.

Kromě pár výjimečných talentů jsme svědky propadu ve výsledkových listinách na olympijských hrách i mistrovství světa, za úspěch dnes považujeme již pouhou účast a neaspirujeme na zisk medailí. O sportovní infrastruktuře nemá cenu se vůbec bavit. Sport dlouho byl nechtěným dítětem v mateřském lůně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde často sloužil jako zdroj dodatečného financování pro ostatní odbory ministerstva. Když si premiér Babiš vytýčil pomoc sportu jako jednu ze svých priorit, prošel vznik Národní sportovní agentury v Poslanecké sněmovně totálně zmatečným hlasováním, kdy se její zrod podařilo sociálnědemokratickému poslanci Birkemu protlačit až na čtvrtý pokus.

Sportovní prostředí se k novému orgánu státní správy upínalo s velkými očekáváními, bohužel, až příliš naivní vedení prvního předsedy Milana Hniličky způsobilo absenci vnitřních řídících mechanismů a dalších pochybení, která pak jasně popsala kontrola NKÚ. Jak známo, Hnilička Babišovi přemýšlení o odvolání ulehčil svojí přítomností na památném večírku v Teplicích, po kterém z důvodu přepracovanosti sám rezignoval.

Nový šéf Agentury Filip Neusser dal státní správě přednost před bitvou o post předsedy Českého olympijského výboru, je otázkou, zda by dnes učinil stejný krok. Agenturu našel v nevyhovujícím stavu, personálně zcela rozloženou, systemizace pracovnách míst nedovolovala vykonávat veškerou agendu v předepsaných termínech. A když sněmovní volby vyhrála dosavadní opozice, stal se Neusser jedním z prvních jmen, která se začala zmiňovat v rámci tzv. deagrofertizace státního aparátu. Zejména někteří poslanci ODS a činovníci Pirátů se k činnosti Agentury vyjadřovali od počátku velmi negativně, na stole bylo dokonce i začlenění zpět pod křídla MŠMT. I díky ekonomické krizi a válce na Ukrajině se pozornost upřela mimo sport, to však nevadilo panu poslanci Karlu Hassemu, aby předložil pozměňovací návrh zákona o podpoře sportu, podle kterého by se zcela změnila organizační struktura Agentury. Je nutné podotknout, že návrh novely podaly i další poslanci, ti však nejsou jmenovaní, je otázkou, zda pochopili, jak kvalitní materiál předkládají a raději se odmítli podepsat, na rozdíl od pozměňovacího návrhu na vznik Agentury, který podepsali všichni poslanci, kteří na novele pracovali.


Předmětným poslaneckým návrhem novely zákona se již zabývala vláda a zaujala k němu neutrální stanovisko. Nicméně důvodová  zpráva již tak neutrální není, naopak. Je až hrozivým usvědčením z neznalosti legislativního prostředí, sportovního prostředí, ekonomických zásad fungování českého státu. Pomyslnou třešničkou na dortu je výtka na odstranění gramatických chyb a zachování shody podmětu a přísudku v předkládaném materiálu (samozřejmě, není jisté, zda Haas a spol. nechystají i nová pravidla českého pravopisu). Vládní výtky jsou natolik zásadní a oprávněné, že při hlasování v Poslanecké sněmovně nedojde ke schválení poslanecké novely. V opačném případě by měli poslanci chystat novelu další, a sice o zániku Agentury a konci sportu v České republice.

(psv,sportovnilisty.cz & prvnizpravy.cz,foto:arch.)