Na fotografii z Mistrovství Evropy v roce 1922 ve Svatém Mořici vítězné Československé národní
mužstvo. Od leva: dr. M. Fleischman, ing. Vindyš, Šroubek, Jirkovský,
Hamáček, dr. Hartman, Káďa, Pospíšil, dr. Řezáč, Loos a Josef Maleček.
VII.Mistrovství Evropy
Mistrovství se konalo ve Svatém Mořici ve Švýcarsku ve dnech 14. až 16. února 1922 za účasti tří mužstev: Švýcarska, Československa a Švédska. Českoslovenští hokejisté zde přesvědčivě naznačili, že při možnosti každoročního řádného tréninku by v Evropě neměli soupeře. V lednu u nás mrzlo a hned to znamenalo zlepšení jejich formy a dobrý předpoklad pro odvetné utkání se Švédskem.
Složení československé reprezentace: Pospíšil, Dr. Řezáč, Vindyš, Káďa, Vilda Loos, Jirkovský, Šroubek, Hamáček, Dr. Hartman a jako náhradník Maleček, který hrál prvně za národní mužstvo.
Výsledky: Československo - Švýcarsko 8:1, Švédsko – Švýcarsko 7:0 a Československo - Švédsko 3:2.
Konečné pořadí: 1. Československo, které tím dobylo potřet ímistrovství Evropy, 2. Švédsko. 3. Švýcarsko
VIII. Mistrovství Evropy
Hrálo se tentokrát ve dnech 1. až 10. března 1923 v Antverpách. Československý hokejový svaz pokládal účast našich hokejových reprezentantů na mistrovství Evropy za otázku prestiže a povinnosti k tradici našeho hokeje a nemohl proto brát ohled, zda naši hokejisté absolvovali před mistrovstvím nějakou přípravu. Téměř po každém úspěchu našich reprezentantů se ozvaly hlasy pro zřízení umělého kluziště. Bylo ukazováno na to, že jeho výstavba je nezbytně nutná v zájmu budoucnosti našeho hokeje. Přesto se nepodařilo vykonat nic a uplynulo ještě mnoho let, než došlo k realizaci tohoto přání. A tak, jako často v minulých letech takřka bez přípravy, odjíždělo i v roce 1923 naše národní mužstvo do Belgie. Pro nás navíc ve velmi pozdním termínu.
Hrálo v sestavě: Pospíšil, Dr. Řezáč, Vindyš, Káda, Loos, Jirkovský, Šroubek, Dr. Hartman, Maleček, Hamáček, Dr. M. Fleischman.
Naše výsledky: ČSR - Švédsko 2:4, ČSR - Francie 1:2, ČSR- Belgie 3:0, ČSR - Švýcarsko 10:3.
Další výsledky: Francie - Belgie 4:1, Belgie - Švýcarsko 3:2, Švédsko - Francie 4:3, Francie - Švýcarsko 4:2, Švédsko - Švýcarsko 6:0, Švédsko - Belgie 9:1.
Konečné pořadí:
1. Švédsko 8 bodů, skóre 23:6
2. Francie 6 bodů, skóre 13:8
3. ČSR 4 body, skóre 16:9
4. Belgie
5. Švýcarsko
Osmé mistrovství Evropy již přilákalo silnější konkurenci pěti mužstev. Naši byli tentokrát v dvojnásobné nevýhodě. Hráli naprosto bez předběžné přípravy a tréninku a vlivem nepříznivého vylosování nastoupilinejdřív k nejtěžším zápasům proti Švédsku a Francii.Teprve další soupeře měli slabší.
IX. Mistrovství Evropy
Termín mistrovství byl opět pro nás určen na příliš pozdní dobu. Hrálo se ve dnech 14. až 17. března 1924 v Miláně v Itálii a tentokrát bez naší účasti. Naše nepřítomnost měla ale hlubší a závažnější důvody:
1.Mistrovství Evropy předcházely I. zimní olympijské hry ve dnech 26. ledna až 10. února 1924 v Chamonix a tam bylo také hráno mistrovství světa v hokeji za účasti Kanaďanů a Američanů, jejich převaha se projevila v senzačních porážkách evropských týmů. Kanaďané zde porazili Švýcarsko 33:0, Československo 30:0, Švédsko 22:0, a tak naši reprezentanti po porážce od Švédska 3:9, zvítězili pouze 11:2 nad Švýcarskem, aniž se probojovali do finále. Porážka působila u nás zdrcujícím dojmem a způsobila také, že o účast na mistrovství Evropy nebyl u nás velký zájem.
2. Rozkol v našem hokeji v zimě roku 1923 rozdělil hokejové kluby na příslušníky Svazu a nového ústředí hokejové Asociace. Nesvár, zaviněný spíše osobními spory, způsobil, že do Chamonix nebylo vysláno nejlepší mužstvo. Z tábora Asociace hrál v něm pouze Maleček, zatímco další schopní hráči, jako Káďa, Dr. Hartmann, Peka a jiní zůstali doma.
3. Pozdní termín mistrovství Evropy nám také nevyhovoval a účast v Miláně znamenala hrát po šestinedělní nečinnosti bez nutné přípravy.
Mistrovství bylo hráno již ve dvou skupinách, prvou vyhrálo Švédsko, druhou Francie.
Výsledky: Švýcarsko - Španělsko 17:0, Francie - Belgie 3:0, Švédsko - Španělsko w. o., Francie - Itálie 12:0, Švédsko - Švýcarsko 6:2. Belgie - Itálie 4:0.
Finále: Francie - Švédsko 2:1.
Konečné pořadí: 1. Francie, 2. Švédsko, 3. Belgie a Švýcarsko.
Mistrovství Evropy v roce 1923 v Antverpách. Československé národní mužstvo. Od leva: Maleček, Hamáček, Pospíšil, Šroubek, Jirkovský, Káďa, Loos, dr. Řezáč, ing. Vyndyš, dr. Hartman.
Československé národní mužstvo v roce 1925 ve Starém Smokovci. Od leva:Loos, Maleček, K. Koželuh, Stránský, Peka, Káďa, ing. Vindyš, Jirkovský, Šroubek.
X. Mistrovství Evropy
Uspořádání mistrovství bylo svěřeno našemu Československému svazu hokejovému a konalo se ve dnech 6. až 10. ledna 1925. Uspořádání mistrovství Evropy způsobilo pořadatelům mnoho starostí, protože umělé kluziště u nás stále ještě nebylo, a svatý Petr od našich sportovců odvrátil svoji tvář. V prosinci sice mrzlo, hrálo se vesele, ale ve stanovené dny nebylo po mrazu a ledu ani památky. Svaz s tím obezřetně počítal a zařídil vše potřebné, aby se v případě, že nebude možné hrát v Praze, hrálo buď v Táboře na rybníku Jordán nebo na Slovensku na Štrbském plese. Když se počasí nezměnilo a nemohlo se hrát ani v Táboře, odstěhovaly se čtyři národní týmy na Slovensko. Soutěž se nakonec uskutečnila ve Starém Smokovci, protože ani na Štrbském plese nebylo možné hrát.
Před mistrovstvím byl uzavřen smír v ústředí, a tak nastoupilo národní mužstvo v nejlepší sestavě: Peka, Stránský, Šroubek, Káďa, Karel Koželuh, Vilda Loos, Maleček, Jirkovský, Lorenc, Vindyš. A byl to zejména Karel Koželuh, který přispěl svým výkonem ke krásnému úspěchu našeho hokeje.
Výsledky: Rakousko - Belgie 2:0, Československo - Rakousko 3:0, Československo - Belgie 6:0, Rakousko - Švýcarsko 2:2, Belgie - Švýcarsko 1:1, Československo - Švýcarsko 1:0.
Konečné pořadí:
1. Československo 6 bodů, skóre 10:0
2. Rakousko 3 body, skóre 4:5
3. Švýcarsko 2 body, skóre 3:4
4. Belgie 1 bod, skóre 1:9
Naše reprezentace získala již čtvrtý titul mistrů Evropy.
Mistrovství se konalo ve Svatém Mořici ve Švýcarsku ve dnech 14. až 16. února 1922 za účasti tří mužstev: Švýcarska, Československa a Švédska. Českoslovenští hokejisté zde přesvědčivě naznačili, že při možnosti každoročního řádného tréninku by v Evropě neměli soupeře. V lednu u nás mrzlo a hned to znamenalo zlepšení jejich formy a dobrý předpoklad pro odvetné utkání se Švédskem.
Složení československé reprezentace: Pospíšil, Dr. Řezáč, Vindyš, Káďa, Vilda Loos, Jirkovský, Šroubek, Hamáček, Dr. Hartman a jako náhradník Maleček, který hrál prvně za národní mužstvo.
Výsledky: Československo - Švýcarsko 8:1, Švédsko – Švýcarsko 7:0 a Československo - Švédsko 3:2.
Konečné pořadí: 1. Československo, které tím dobylo potřet ímistrovství Evropy, 2. Švédsko. 3. Švýcarsko
VIII. Mistrovství Evropy
Hrálo se tentokrát ve dnech 1. až 10. března 1923 v Antverpách. Československý hokejový svaz pokládal účast našich hokejových reprezentantů na mistrovství Evropy za otázku prestiže a povinnosti k tradici našeho hokeje a nemohl proto brát ohled, zda naši hokejisté absolvovali před mistrovstvím nějakou přípravu. Téměř po každém úspěchu našich reprezentantů se ozvaly hlasy pro zřízení umělého kluziště. Bylo ukazováno na to, že jeho výstavba je nezbytně nutná v zájmu budoucnosti našeho hokeje. Přesto se nepodařilo vykonat nic a uplynulo ještě mnoho let, než došlo k realizaci tohoto přání. A tak, jako často v minulých letech takřka bez přípravy, odjíždělo i v roce 1923 naše národní mužstvo do Belgie. Pro nás navíc ve velmi pozdním termínu.
Hrálo v sestavě: Pospíšil, Dr. Řezáč, Vindyš, Káda, Loos, Jirkovský, Šroubek, Dr. Hartman, Maleček, Hamáček, Dr. M. Fleischman.
Naše výsledky: ČSR - Švédsko 2:4, ČSR - Francie 1:2, ČSR- Belgie 3:0, ČSR - Švýcarsko 10:3.
Další výsledky: Francie - Belgie 4:1, Belgie - Švýcarsko 3:2, Švédsko - Francie 4:3, Francie - Švýcarsko 4:2, Švédsko - Švýcarsko 6:0, Švédsko - Belgie 9:1.
Konečné pořadí:
1. Švédsko 8 bodů, skóre 23:6
2. Francie 6 bodů, skóre 13:8
3. ČSR 4 body, skóre 16:9
4. Belgie
5. Švýcarsko
Osmé mistrovství Evropy již přilákalo silnější konkurenci pěti mužstev. Naši byli tentokrát v dvojnásobné nevýhodě. Hráli naprosto bez předběžné přípravy a tréninku a vlivem nepříznivého vylosování nastoupilinejdřív k nejtěžším zápasům proti Švédsku a Francii.Teprve další soupeře měli slabší.
IX. Mistrovství Evropy
Termín mistrovství byl opět pro nás určen na příliš pozdní dobu. Hrálo se ve dnech 14. až 17. března 1924 v Miláně v Itálii a tentokrát bez naší účasti. Naše nepřítomnost měla ale hlubší a závažnější důvody:
1.Mistrovství Evropy předcházely I. zimní olympijské hry ve dnech 26. ledna až 10. února 1924 v Chamonix a tam bylo také hráno mistrovství světa v hokeji za účasti Kanaďanů a Američanů, jejich převaha se projevila v senzačních porážkách evropských týmů. Kanaďané zde porazili Švýcarsko 33:0, Československo 30:0, Švédsko 22:0, a tak naši reprezentanti po porážce od Švédska 3:9, zvítězili pouze 11:2 nad Švýcarskem, aniž se probojovali do finále. Porážka působila u nás zdrcujícím dojmem a způsobila také, že o účast na mistrovství Evropy nebyl u nás velký zájem.
2. Rozkol v našem hokeji v zimě roku 1923 rozdělil hokejové kluby na příslušníky Svazu a nového ústředí hokejové Asociace. Nesvár, zaviněný spíše osobními spory, způsobil, že do Chamonix nebylo vysláno nejlepší mužstvo. Z tábora Asociace hrál v něm pouze Maleček, zatímco další schopní hráči, jako Káďa, Dr. Hartmann, Peka a jiní zůstali doma.
3. Pozdní termín mistrovství Evropy nám také nevyhovoval a účast v Miláně znamenala hrát po šestinedělní nečinnosti bez nutné přípravy.
Mistrovství bylo hráno již ve dvou skupinách, prvou vyhrálo Švédsko, druhou Francie.
Výsledky: Švýcarsko - Španělsko 17:0, Francie - Belgie 3:0, Švédsko - Španělsko w. o., Francie - Itálie 12:0, Švédsko - Švýcarsko 6:2. Belgie - Itálie 4:0.
Finále: Francie - Švédsko 2:1.
Konečné pořadí: 1. Francie, 2. Švédsko, 3. Belgie a Švýcarsko.
X. Mistrovství Evropy
Uspořádání mistrovství bylo svěřeno našemu Československému svazu hokejovému a konalo se ve dnech 6. až 10. ledna 1925. Uspořádání mistrovství Evropy způsobilo pořadatelům mnoho starostí, protože umělé kluziště u nás stále ještě nebylo, a svatý Petr od našich sportovců odvrátil svoji tvář. V prosinci sice mrzlo, hrálo se vesele, ale ve stanovené dny nebylo po mrazu a ledu ani památky. Svaz s tím obezřetně počítal a zařídil vše potřebné, aby se v případě, že nebude možné hrát v Praze, hrálo buď v Táboře na rybníku Jordán nebo na Slovensku na Štrbském plese. Když se počasí nezměnilo a nemohlo se hrát ani v Táboře, odstěhovaly se čtyři národní týmy na Slovensko. Soutěž se nakonec uskutečnila ve Starém Smokovci, protože ani na Štrbském plese nebylo možné hrát.
Před mistrovstvím byl uzavřen smír v ústředí, a tak nastoupilo národní mužstvo v nejlepší sestavě: Peka, Stránský, Šroubek, Káďa, Karel Koželuh, Vilda Loos, Maleček, Jirkovský, Lorenc, Vindyš. A byl to zejména Karel Koželuh, který přispěl svým výkonem ke krásnému úspěchu našeho hokeje.
Výsledky: Rakousko - Belgie 2:0, Československo - Rakousko 3:0, Československo - Belgie 6:0, Rakousko - Švýcarsko 2:2, Belgie - Švýcarsko 1:1, Československo - Švýcarsko 1:0.
Konečné pořadí:
1. Československo 6 bodů, skóre 10:0
2. Rakousko 3 body, skóre 4:5
3. Švýcarsko 2 body, skóre 3:4
4. Belgie 1 bod, skóre 1:9
Naše reprezentace získala již čtvrtý titul mistrů Evropy.
(kp, sportovnilisty.cz,foto: arch.)
Email
Tisk
