Český svaz ledního hokeje zásadně odmítá výroky redaktorky Barbory Divišové (TV Nova), týkající se údajného „obchodování s dětmi“ v ledním hokeji. Uvedené tvrzení nemá žádnou oporu v platných zákonech ani v řádech a normách ČSLH. Vzhledem k tomu, že tyto lživé výroky a nepodložená obvinění poškozují zájmy ledního hokeje, je ČSLH připraven podniknout odpovídající právní kroky. Upozorňuje zejména, že používání termínu „obchodování s dětmi“ v této souvislosti se pohybuje na hranici trestněprávní odpovědnosti.
ČSLH se důrazně ohrazuje také proti dalším nepravdivým tvrzením, uvedeným v reportáži „Jak řeší hokejové kluby odstupné za dětské hráče?.“ Redaktorka mimo jiné použila příklad Českého svazu biatlonu, „který dětem rovnou kupuje speciální zbraně za statisíce a po rodičích nic nechce“.
Zcela záměrně přitom přehlédla skutečnost, že Český svaz biatlonu sdružuje podle oficiálních internetových stránek přibližně celkem 1 700 závodníků, zatímco Český svaz ledního hokeje má více než 22 000 hráčů a hráček pouze v mládežnických kategoriích. Od roku 2010 například zdarma rozeslal klubům, které se mládeži věnují, téměř 3 700 sad se základní výstrojí pro nejmenší hokejisty v celkové hodnotě 30,5 miliónu Kč.
„Holt je to o přístupu, je to o tom, jak mládež ten který svaz bere,“ uvedla redaktorka v další části reportáže. „Buď ji bere jako byznys, kde jde o zisk, nebo o službu veřejnosti, když jsou nula od nuly.“
ČSLH nemá z odstupného žádný příjem. Odstupné je výhradně příjmem klubu, přičemž jeho ospravedlnitelnost v minulosti prokázaly nálezy několika soudních a jiných nezávislých institucí. V České republice uplatňuje odstupné většina kolektivních a řada individuálních sportů jako například basketbal, fotbal, házená, tenis, veslování, volejbal a další. Vychází to z toho, že státní podpora sportu v České republice patří v rámci Evropské unie k nejnižším a většinu prostředků na výchovu mladých sportovců zajišťují kluby z různých zdrojů samy.
V upoutávce k pořadu redaktorka rovněž prohlásila, že „každý hokejový hráč má svou cenu a tu musí zaplatit svému mateřskému oddílu v případě, že se rozhodne ten klub opustit a chce začít hrát jinde“.
Uvedené tvrzení je zcela v rozporu s realitou. Přestupní řád ČSLH v tomto směru nijak nezavazuje rodiče a již vůbec ne mladistvé hráče. Upravuje výlučně vztahy mezi kluby, a to pouze v případě, že se předtím nedohodnou jinak.
Všechny zmíněné skutečnosti jsou veřejně dostupné na internetových stránkách a v oficiálních vyjádřeních ČSLH. ČSLH proto přístup, který redaktorka Barbora Divišová při přípravě a zpracování reportáže uplatnila, považuje za neprofesionální v selektivním výběru informací, za neobjektivní z hlediska novinářské etiky a za tendenční v celkovém zaměření včetně zjevně nepravdivých tvrzení a výroků poškozujících zájmy ledního hokeje. V důsledku takového jednání vznikají lednímu hokeji škody nejen morální, ale i materiální.
ČSLH se důrazně ohrazuje také proti dalším nepravdivým tvrzením, uvedeným v reportáži „Jak řeší hokejové kluby odstupné za dětské hráče?.“ Redaktorka mimo jiné použila příklad Českého svazu biatlonu, „který dětem rovnou kupuje speciální zbraně za statisíce a po rodičích nic nechce“.
Zcela záměrně přitom přehlédla skutečnost, že Český svaz biatlonu sdružuje podle oficiálních internetových stránek přibližně celkem 1 700 závodníků, zatímco Český svaz ledního hokeje má více než 22 000 hráčů a hráček pouze v mládežnických kategoriích. Od roku 2010 například zdarma rozeslal klubům, které se mládeži věnují, téměř 3 700 sad se základní výstrojí pro nejmenší hokejisty v celkové hodnotě 30,5 miliónu Kč.
„Holt je to o přístupu, je to o tom, jak mládež ten který svaz bere,“ uvedla redaktorka v další části reportáže. „Buď ji bere jako byznys, kde jde o zisk, nebo o službu veřejnosti, když jsou nula od nuly.“
ČSLH nemá z odstupného žádný příjem. Odstupné je výhradně příjmem klubu, přičemž jeho ospravedlnitelnost v minulosti prokázaly nálezy několika soudních a jiných nezávislých institucí. V České republice uplatňuje odstupné většina kolektivních a řada individuálních sportů jako například basketbal, fotbal, házená, tenis, veslování, volejbal a další. Vychází to z toho, že státní podpora sportu v České republice patří v rámci Evropské unie k nejnižším a většinu prostředků na výchovu mladých sportovců zajišťují kluby z různých zdrojů samy.
V upoutávce k pořadu redaktorka rovněž prohlásila, že „každý hokejový hráč má svou cenu a tu musí zaplatit svému mateřskému oddílu v případě, že se rozhodne ten klub opustit a chce začít hrát jinde“.
Uvedené tvrzení je zcela v rozporu s realitou. Přestupní řád ČSLH v tomto směru nijak nezavazuje rodiče a již vůbec ne mladistvé hráče. Upravuje výlučně vztahy mezi kluby, a to pouze v případě, že se předtím nedohodnou jinak.
Všechny zmíněné skutečnosti jsou veřejně dostupné na internetových stránkách a v oficiálních vyjádřeních ČSLH. ČSLH proto přístup, který redaktorka Barbora Divišová při přípravě a zpracování reportáže uplatnila, považuje za neprofesionální v selektivním výběru informací, za neobjektivní z hlediska novinářské etiky a za tendenční v celkovém zaměření včetně zjevně nepravdivých tvrzení a výroků poškozujících zájmy ledního hokeje. V důsledku takového jednání vznikají lednímu hokeji škody nejen morální, ale i materiální.
(red,čslh,sportovnilisty.cz,foto:petrskala.)
