Za rok při ZOH posílí na korejském rychlobruslařském ovále šance specialistů na jednotlivé distance. Potvrdily to i výsledky ze světového šampionátu, který koncem února 2017 probíhal  v kanadském Calgary. Zajímavostí zpoza kulis, které by sportovní fanoušek měl znát, se tam urodilo hned několik.

Nejlepší vícebojař a nejlepší vícebojařka se spolu domluví v japonštině

Dva zlatí, celkoví vítězové sprinterských vícebojů, kteří během dvou dnů absolvovali program 2 x 500 m, 2 x 1 km, na mistrovství světa v kanadském Calgary si velmi dobře rozumějí. Jsou to Japonka Nao Kodairová, narozená před 30 lety v okolí olympijského města Nagana, a nizozemský reprezentant, dvaadvacetiletý Kai Verbij, rodák z Jižního Holandska, syn holandského tatínka a japonské maminky. Proč? S medailemi i s věnci vítězů na krku, v objetí před kamerami, totiž spolu mohli mluvit plynně v japonštině, ale leccos si řekli i holandsky, neboť Kodairová ještě loni jezdila po boku experimentující Češky Erbanové v nizozemské ženské profesionální stáji až do té doby, než si ji Japonský rychlobruslařský svaz stáhnul domů. Do Japonska, do týmu Aizawa Hospital Shinshu University. Proč asi o tom mlčí dosud všechna česká media a neprozradí to ani nizozemská?

Proč je na tom před ZOH 2018 Erbanová líp než vícebojařský šampión Verbih?

Japonka Nao Kodairová je nyní na vrcholu své dosud nejlepší závodní rychlobruslařské sezóny… Je nejrychlejší sprinterkou nejen v klubu, na kontinentu, ale i na světě. Zlatá je nyní i ve sprinterském víceboji na MS v Calgary, když oba dílčí závody na 500 m vyhrála, zlato získala i zkraje měsíce února na 500 m při MS jednotlivých distancí v předolympijském závodě v jihokorejském Gangneungu. Prostě je to světová „pětistovkařka“ číslo 1. Zatímco mladík Kai Verbij došel k vícebojařskému triumfu i světovému rekordu předními umístěními poslední únorovou sobotu a neděli na 500 i 1000 m, ale žádnou dílčí výhrou. V průběhu sezóny obsadil 9., 3., 4. a 9 místo. Z pohledu olympijské perspektivy Kai Verbij silnou olympijskou kartu nedrží! Důvod je jasný. Za rok na OH se víceboje nepojedou. Rychlobruslařská klasika pod 5 kruhy závodí jen na jednotlivých distancích. Mít tedy takovou suverénní zbraň (500 m) je obrovská výhoda Kodairové. A tak trochu i české závodnice Erbanové, třebaže na 500 m podlehla jen Japonce; je to tedy i Karolínina silná zbraň, ale ne suverénní.


Z krize nizozemského ženského sprintu si pomohlo hostováním závodnice short-tracku

Nizozemské ženské rychlobruslení musela zachránit v Calgary medailí mnohaletá specialistka short-tracku Jirien ter Morsová (27), která, podobně jako k úspěchu na dlouhém oválu na OH v Soči 2014 (zlatá na 1500 m a ve stíhacím triu), v průběhu této zimy přešla kvůli osobnímu zacílení k ZOH 2018 na závody na čtyřistametrových ledových oválech. Pozorný sportovní analytik si toho nemůže nevšimnout – kde by byla nizozemská škola ženského sprintu bez téhle pendlerky? Po MS v Calgary je to černé na bílém, ve výsledkové listině: 3. Jorien ter Morsová, pak dlouhá řada soupeřek z CZE, NOR, CAN, AUT, RUS, KAZ, JPN, GER… a pak až 15. Sanneke de Neeling, nedávno ještě úspěšná nizozemská juniorka a 18. Anice Dasová, kolegyně z týmu, ve kterém se v Nizozemí připravuje tuto zimu Češka Erbanová. Ter Morsová Karolíně ve sprintu na 500 m neujede, ale na kilometru už ano, řekněme o vteřinu. Naopak Karolína oběma dalším reprezentantkám z Nizozemí, „pravověrným long trekařkám,“ ujíždí o více než vteřinu na pětistovce. A na kilometru o více než dvojnásobek.

Trenér nizozemského klubu s Erbanovou v Calgary v českých barvách

Svědčí to o lecčems. O tom, že země tulipánů má silné sprintery, ale také problém mezi sprinterkami. Už delší čas. A svědčí to také o tom, že nizozemský tým má zájem o přítomnost Karolíny, která i v Nizozemí vystupuje zpravidla v oblečení své české mateřské stáje, byť s některými individuálními logy. A pozornému diváku televizního záznamu z MS z 26. února 2017 jistě neušlo, že holandský klubový trenér vedl Karolínu i nyní během posledního únorového víkendu na ledě v Calgary v  oblečení NowiS TEAMu, alias i české rychlobruslařské reprezentace. To ostatně bylo předem domluvené. A v dané situaci racionální, neboť reprezentační trenér Petr Novák tak mohl pracovat v Inzellu s početní většinou reprezentace, včetně Martiny Sáblíkové. Nejen Martinu od soboty 4. března 2017 čeká MS v klasickém víceboji v norské olympijské hale v Hamaru.  

Bez jediného dlouhého oválu s umělým ledem nebo haly, jsou reprezentační triumfy českého rychlobruslení zázrak

Možná se to nemusí zdát někomu dostatečně systémové, ale je to realita. Asi taková, s jakou by bojovalo proti olympijskému světu třeba české plavání, kdyby mu někdo ze dne na den v celé zemi vypustil bazény. Respektive by je ani nepostavil. Českému klasickému rychlobruslení se cosi obdobného, taková křivda, absence domácího sportoviště, přihodila. A přece má z února 2017 zlatou a stříbrnou medaili a  také ještě čtvrtou nejlepší závodnici na světě. Už nikoliv jedinou…