Třetí kolo letošní hlavní události na severní polokouli turnaje Six
Nations – uzavřeného klubu největších evropských ragbyových mocností a
neoficiálního mistrovství Evropy – nepřineslo žádné překvapení, dokonce
ani bookmakeři nedávali moc šancí Itálii, která se utkala v Římě se
Skotskem, nad kterým doma čas od času vyhrává. Nepodařilo se ani Irsku
dobýt Twickenham, naposledy se mu to povedlo před šesti lety, ani Francie
neuspěla v Cardiffu a spadla na třetí místo.
Pět minut pro Anglii
Anglie – Irsko 21:10 (6:3)
V podstatě pět minut mezi 58. a 65. rozhodlo a přiblížilo naděje Anglie na zisk titulu. Čekají ji ovšem ještě dvě velmi těžká utkání doma s Walesem a v Paříži s Francií. Nicméně sebevědomí Angličanům narůstá a při současné formě a možnostech Francie by se Angličané posledního zápasu bát nemuseli, zvláště pokud doma porazí Wales. Ale pozor! od roku 2010 Francouzi doma prohráli jen jednou v roce 2002, takže to Angličané zas tak jednoduché mít nebudou.
Nebudou to mít tak jednoduché, jak v utkání s Irskem, které bylo nuceno dvakrát nasadit všechny síly na pokrytí nebezpečného tlaku domácích, což vyplenilo řady obránců, takže v prvním případě křídlo Watson pokládal v poklidu, široko daleko žádný irský obránce nebyl. Jeho pětce předcházelo zhruba dvacetimetrové přehození přes jediného obránce, který se v tom prostoru pohyboval. Podobně při druhé pětce zadáka Browna, kdy Angličané rozehráli po rucku na patnáctimetrovce vlevo třemi dlouhými přihrávkami a učinili z irských obránců diváky. Velmi platný byl v utkání Billy Vunipola, který 18 krát nesl míč, 12 krát s míčem překročil čáru zisku a získal pro Anglii 96 metrů a osm krát složil. Po zásluze se podle anglických medií stal mužem zápasu.
Územní převaha Italům nepomohla
Itálie – Skotsko 20:36 (10:17)
Ani ohromná téměř sedmdesátiprocentní územní převaha Italům nic nepomohla, jejich kdysi nejsnadnější soupeř, kterého několikrát odsunuli na poslední místo, je nyní téměř najisto odsoudil k zisku vařečky za poslední místo, Italové sice věří, že by jim to v posledních dvou zápasech v Dublinu a Cardiffu mohlo vyjít, ale statistika je rozhodně proti, zatím se to ještě nestalo.
Italům je třeba přiznat velkou snahu, ale jejich výkon je přece jen nevyrovnaný, když vezmeme v potaz, že naběhali s míčem 350 metrů proti 292 metrům Skotů, že Skotové mají na kontě 152 skládek, zatímco Italové jen 88 přičemž „minely“ jsou v podstatě vyrovnané – Italové nesložili 17 krát, Skotové 20 krát. To podstatné je ve způsobu bránění, v tom Italové ukázali velkou slabinu, jejich obrana není dost agresivní, nebyli schopni zastavit pronikající hráče, pokud šli mezi dva obránce, to také Skotům vyneslo první dvě pětky a za stavu 3:17 to už byl silný nápor na morálku domácích. Nevzdali to, pokračovali v tlaku a stahovali, ale po chybách, které stoprocentně trestal Laidlaw z trestných kopů, zase skóre na straně soupeře narůstalo. Domácí se dostali až na rozdíl 6 bodů (20:26 v 63.minutě), když položil Marco Fuser a Haimona přidal 2 body, ale na sebevědomý tým, kterým jsou dnes Skotové, to nestačilo, v 77.minutě Skotové ten rozdíl ukázali, Italové na jejich útočnou akci, zakončenou pětkou Tommyho Seymoura reagovali velice liknavě, jednak čtyři první obránci včetně Parisseho vůbec nereagovali, z dalších tří svůj obranný úkol splnil jen Campagnaro, pravděpodobně nejlepší z Italů, zatímco křídlo Bellini a zadák Leonardo jen kombinaci Skotů přihlíželi.
Aktuální tabulka ...
Super obrana Walesu nedala Francouzům příležitost
Wales – Francie 19:10 (6:3)
Nezvykle už poslední únorový pátek se utkal ve 3. kole Six Nations Wales s Francií. Po třech letošních výhrách Francouzů, byť těsných, se čekalo, zda se Francouzi konečně prosadí i v Cardiffu, kde naposledy vyhráli před pěti léty a měli za sebou čtyři porážky v řadě. Neprosadili se, prohráli popáté za sebou, hlavně proto, že se nevystříhali zbytečných chyb. Diváci tak měli celkem pětkrát možnost pozorovat Biggarův taneček, kterým se před kopy na branku soustřeďuje. Biggar proměnil čtyři z pěti trestných kopů a s jednou konverzí navíc zatížil konto Francouzů patnácti body.
V utkání padlo po jedné pětce na každé straně, víc toho obrany nedovolily, obě se důsledně vysouvaly a dobře vykrývaly prostor, nicméně alespoň v prvním poločase roj Velšanů a zvláště první řada vytvářela silný agresivní tlak na obranu hostů, takže domácí měli značnou územní převahu i nějaké ty šance, ale bez efektu. Až ve druhé půli už tlak domácích přinesl ovoce, paradoxně ale při tlaku Francouzů. Po jejich chybě Velšané poslali dlouhý překop za obranu, North dobíhal míč a chtěl si ho pokopnout do brankoviště, netrefil se však, ale za něho to nechtě udělal Plisson a North položil. Francouzi pak vystupňovali tlak, měli ve druhé půli několik příležitostí, ale důraznou a nebývale agresivní a kompaktní obranu domácích se snažili překonávat stereotypními pokusy o průnik, které ovšem nikam nevedly, navíc dělali dost chyb. Tlak Francouzů prostě vyšuměl na červené zdi. Až zoufalý tlak v samém závěru hostům vynesl pětku po autu a rolling maulu, míč nesl Guirado.
Zajímavý názor vyslovil vazač Damien Chouly, uznal, že les Bleus chybovali, ale: "Pokud jde o ducha týmu, je to dobré a musíme ho takhle držet," řekl, "opět jsme velmi dobře bránili v prvním poločase. To je pozitivní, ale my se nesmíme bránit, my musíme mít míč v rukou a soupeři vnutit svou vlastní hru, ve Walesu jsme to soupeři příliš usnadnili, asi proto, že nám stále chybí trochu soudržnosti."
Anglie – Irsko 21:10 (6:3)
V podstatě pět minut mezi 58. a 65. rozhodlo a přiblížilo naděje Anglie na zisk titulu. Čekají ji ovšem ještě dvě velmi těžká utkání doma s Walesem a v Paříži s Francií. Nicméně sebevědomí Angličanům narůstá a při současné formě a možnostech Francie by se Angličané posledního zápasu bát nemuseli, zvláště pokud doma porazí Wales. Ale pozor! od roku 2010 Francouzi doma prohráli jen jednou v roce 2002, takže to Angličané zas tak jednoduché mít nebudou.
Nebudou to mít tak jednoduché, jak v utkání s Irskem, které bylo nuceno dvakrát nasadit všechny síly na pokrytí nebezpečného tlaku domácích, což vyplenilo řady obránců, takže v prvním případě křídlo Watson pokládal v poklidu, široko daleko žádný irský obránce nebyl. Jeho pětce předcházelo zhruba dvacetimetrové přehození přes jediného obránce, který se v tom prostoru pohyboval. Podobně při druhé pětce zadáka Browna, kdy Angličané rozehráli po rucku na patnáctimetrovce vlevo třemi dlouhými přihrávkami a učinili z irských obránců diváky. Velmi platný byl v utkání Billy Vunipola, který 18 krát nesl míč, 12 krát s míčem překročil čáru zisku a získal pro Anglii 96 metrů a osm krát složil. Po zásluze se podle anglických medií stal mužem zápasu.
Územní převaha Italům nepomohla
Itálie – Skotsko 20:36 (10:17)
Ani ohromná téměř sedmdesátiprocentní územní převaha Italům nic nepomohla, jejich kdysi nejsnadnější soupeř, kterého několikrát odsunuli na poslední místo, je nyní téměř najisto odsoudil k zisku vařečky za poslední místo, Italové sice věří, že by jim to v posledních dvou zápasech v Dublinu a Cardiffu mohlo vyjít, ale statistika je rozhodně proti, zatím se to ještě nestalo.
Italům je třeba přiznat velkou snahu, ale jejich výkon je přece jen nevyrovnaný, když vezmeme v potaz, že naběhali s míčem 350 metrů proti 292 metrům Skotů, že Skotové mají na kontě 152 skládek, zatímco Italové jen 88 přičemž „minely“ jsou v podstatě vyrovnané – Italové nesložili 17 krát, Skotové 20 krát. To podstatné je ve způsobu bránění, v tom Italové ukázali velkou slabinu, jejich obrana není dost agresivní, nebyli schopni zastavit pronikající hráče, pokud šli mezi dva obránce, to také Skotům vyneslo první dvě pětky a za stavu 3:17 to už byl silný nápor na morálku domácích. Nevzdali to, pokračovali v tlaku a stahovali, ale po chybách, které stoprocentně trestal Laidlaw z trestných kopů, zase skóre na straně soupeře narůstalo. Domácí se dostali až na rozdíl 6 bodů (20:26 v 63.minutě), když položil Marco Fuser a Haimona přidal 2 body, ale na sebevědomý tým, kterým jsou dnes Skotové, to nestačilo, v 77.minutě Skotové ten rozdíl ukázali, Italové na jejich útočnou akci, zakončenou pětkou Tommyho Seymoura reagovali velice liknavě, jednak čtyři první obránci včetně Parisseho vůbec nereagovali, z dalších tří svůj obranný úkol splnil jen Campagnaro, pravděpodobně nejlepší z Italů, zatímco křídlo Bellini a zadák Leonardo jen kombinaci Skotů přihlíželi.
Aktuální tabulka ...
Super obrana Walesu nedala Francouzům příležitost
Wales – Francie 19:10 (6:3)
Nezvykle už poslední únorový pátek se utkal ve 3. kole Six Nations Wales s Francií. Po třech letošních výhrách Francouzů, byť těsných, se čekalo, zda se Francouzi konečně prosadí i v Cardiffu, kde naposledy vyhráli před pěti léty a měli za sebou čtyři porážky v řadě. Neprosadili se, prohráli popáté za sebou, hlavně proto, že se nevystříhali zbytečných chyb. Diváci tak měli celkem pětkrát možnost pozorovat Biggarův taneček, kterým se před kopy na branku soustřeďuje. Biggar proměnil čtyři z pěti trestných kopů a s jednou konverzí navíc zatížil konto Francouzů patnácti body.
V utkání padlo po jedné pětce na každé straně, víc toho obrany nedovolily, obě se důsledně vysouvaly a dobře vykrývaly prostor, nicméně alespoň v prvním poločase roj Velšanů a zvláště první řada vytvářela silný agresivní tlak na obranu hostů, takže domácí měli značnou územní převahu i nějaké ty šance, ale bez efektu. Až ve druhé půli už tlak domácích přinesl ovoce, paradoxně ale při tlaku Francouzů. Po jejich chybě Velšané poslali dlouhý překop za obranu, North dobíhal míč a chtěl si ho pokopnout do brankoviště, netrefil se však, ale za něho to nechtě udělal Plisson a North položil. Francouzi pak vystupňovali tlak, měli ve druhé půli několik příležitostí, ale důraznou a nebývale agresivní a kompaktní obranu domácích se snažili překonávat stereotypními pokusy o průnik, které ovšem nikam nevedly, navíc dělali dost chyb. Tlak Francouzů prostě vyšuměl na červené zdi. Až zoufalý tlak v samém závěru hostům vynesl pětku po autu a rolling maulu, míč nesl Guirado.
Zajímavý názor vyslovil vazač Damien Chouly, uznal, že les Bleus chybovali, ale: "Pokud jde o ducha týmu, je to dobré a musíme ho takhle držet," řekl, "opět jsme velmi dobře bránili v prvním poločase. To je pozitivní, ale my se nesmíme bránit, my musíme mít míč v rukou a soupeři vnutit svou vlastní hru, ve Walesu jsme to soupeři příliš usnadnili, asi proto, že nám stále chybí trochu soudržnosti."
(ps, Karel Gaman, SportovniListy.cz & ,foto: Petr Skála)
