V plánu podpory rozvoje sportu 2015 – 2017 bylo stanoveno, že
veškeré nové prostředky do financování sportu ze státního rozpočtu budou
přednostně nasměřovány přímo do základních článků sportu tak, aby
strukturální disproporce ve financování sportu byla postupně odstraněna, uvedla v exkluzivním rozhovoru pro Sportovnilisty.cz Kateřina Valachová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.
Od letošního roku zavedlo MŠMT v rámci neinvestičního financování sportu a tělovýchovy tři nové programy, které umožňují čerpat prostředky ze státního rozpočtu přímo sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami ve městech a obcích. Co Vás k tomu vedlo?
V období 2006 – 2011 pravicové vlády zrušily přímé financování TJ a SK ze státního rozpočtu, a to jak v oblasti investičního financování zrušením dotačních programů na obnovu a rozvoje regionální infrastruktury, tak i v oblasti neinvestiční novelou loterijního zákona, která zrušila možnost darovat loterijním společnostem konkrétním sportovním klubům a tělovýchovným jednotám prostředky na činnost.
Tyto prostředky v objemu cca 2,5 mld. Kč obdržely obce s tím, že budou sport v místech podporovat. To se, bohužel, až na výjimky nestalo, naopak objem dotací do činnosti TJ a SK ve městech a obcích po roce 2012 poklesnul.
Díky tomu se snížilo přímé financování TJ a SK až o pět miliard ročně a dotace základním článkům poklesly v roce 2014 až o 97% oproti roku 2006. Proto současná vláda ve své koaliční smlouvě z roku 2014 TJ a SK přislíbila, že podpoří občanská sdružení, spolky, neprofesionální organizace působící v oblasti sportu a tělovýchovy a jejich transparentní financování ze státního rozpočtu a že chce vytvořit stabilní prostředí financování sportovních klubů s důrazem na práci s mládeží.
Zavedení nových programů od letošního roku je tedy jen naplňování závazků vlády, které dala sportovnímu prostředí, jeho základním článkům.
Babiš Kejvalovi: ČOV není český sport, úkolem ČOV jsou jen zájezdy sportovců na OH!
Tato změna financování se však údajně nelíbí některým velkým sportovním svazům. Proč?
Zatímco přímé financování tělovýchovných jednot a sportovních klubů ze státního rozpočtu kleslo oproti roku 2006 na 3%, jenom od roku 2011 se financování velkých sportovních svazů zvýšilo meziročně v průměru až o 235%. Některé svazy zaznamenaly obrovský nárůst, např. florbal až o 658%, fotbal o 387%, lední hokej o 329% apod. Obrovský nárůst dotací, přesahující 300% zaznamenal i Český olympijský výbor.
Bohužel se ukázalo, že obrovský nárůst zdrojů pro svazy se nepromítá do stejného nárůstu zdrojů pro místní TJ a SK. Např. podle analýzy KPMG (Analýza využití zdrojů pro sport jednotlivými sportovními svazy v roce 2014, str. 35) z více než 443 mil. Kč, které sportovní svazy dostaly prostřednictvím ČOV z loterijních prostředků v roce 2014, doputovalo do klubů pouhých 36,6 mil. Kč (tj. 8%). A tyto kluby více než 80 % použily zejména na svou činnost. Na trenéry vynaložily pouhých 0,4 % (130 tis. Kč).
V plánu podpory rozvoje sportu 2015 – 2017 bylo proto stanoveno, že veškeré nové prostředky do financování sportu ze státního rozpočtu budou přednostně nasměřovány přímo do základních článků sportu tak, aby strukturální disproporce ve financování sportu byla postupně odstraněna. A to jsme v letošním roce začali realizovat. Svazů, jejich prostředků, které na svou činnost doposud dostávaly, se tyto změny nijak nedotýkají.
Pokud některé sportovní svazy očekávaly, že neúměrný meziroční nárůst prostředků z minulých let na úkor základních článků sportu bude pokračovat, budou si muset počkat, až celkové zdroje kapitoly MŠMT na podporu sportu přesáhnou hranici alespoň 6 mld. Kč ročně.
Zástupci některých velkých sportovních svazů tvrdí, že přímé dotace malým tělovýchovným jednotám a sportovním klubům rozmělní dotační peníze na mnoho malých dotací do mnoha míst, a že tak nebudou účelně rozděleny. Neobáváte se toho?
V žádném případě ne. Sportovní svazy si musí uvědomit, že hlavním strategickým cílem vlády je vytvářet podmínky pro zdravý a aktivní život české populace.
Rádi bychom se chtěli nechat inspirovat francouzským či švédským modelem, kde přímá linka stát-kluby bezvadně funguje. Např. Švédsko má zhruba stejný počet obyvatel a stejný počet sportovních klubů jako ČR. Zásadní rozdíl je ale v tom, že díky přímé ingerenci státu do činnosti klubů je ve švédských sportovních klubech organizováno až 90% dětí a mládeže a 52 % se věnuje organizovanému sportu.
I díky finančnímu vyhladovění českých TJ a SK v minulých letech je v Česku ve sportovních klubech organizováno necelých 10 % dětí a mládeže a tento stav poměrně razantně a vytrvale klesá.
Role místních sportovních klubů je přitom nezastupitelná ve výchově k pohybové gramotnosti dětí a mládeže, pravidelných nesoutěžních pohybových aktivitách dospělé populace, aktivního pohybu seniorů atd. Na tyto činnosti TJ a SK v místech zdroje potřebují a jak se ukázalo v minulých letech od obcí a od sportovních svazů se jich až na výjimky v potřebné míře nedočkaly.
Ostatně, řada analýz světových i našich zdravotnických organizací prokazují, že za 1 Kč výdajů do pravidelné pohybové aktivity šetří stát až 2,53 Kč na léčbě civilizačních chorob (u až 70% národa) a ve skupině lidí, kteří se nehýbou vůbec (30% populace) stát za výdaj 1 Kč na získání těchto osob pro pravidelný pohyb stát dokonce šetří až 71 Kč.
Existuje samozřejmě řada dalších faktorů, které z takovýchto výdajů na sport netvoří výdaje do spotřeby, ale investice do budoucích úspor a budoucích zisků státu.
Podle některých zástupců sportovních svazů ale toto financování sportu pro všechny bude znamenat horší financování nadaných dětí a reprezentace. Co Vy na to?
Tak to je pochopitelně absolutní nesmysl. Nové financování nových programů z nových zdrojů se pochopitelně nijak nedotkne financování výdajů na reprezentaci, vrcholový sport a talentovanou mládež, které až dosud činily více než 95% veškerých výdajů na sport a tělovýchovu a jak jsem již řekla, právě tyto výdaje zaznamenaly v minulých letech nebývalý progres.
Jde samozřejmě o to, aby sportovní svazy a ČOV s těmito prostředky nakládaly hospodárně, účelně a výhradně ve prospěch výdajů na sportovní přípravu reprezentace a talentované mládeže a aby tyto prostředky nepoužívaly na výdaje, které se sportovní přípravou a účastí našich nejlepších sportovců na OH, MS, ME a podobných soutěžích v mládežnických kategoriích tak úplně nesouvisí.
Děkuji za rozhovor.
Od letošního roku zavedlo MŠMT v rámci neinvestičního financování sportu a tělovýchovy tři nové programy, které umožňují čerpat prostředky ze státního rozpočtu přímo sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami ve městech a obcích. Co Vás k tomu vedlo?
V období 2006 – 2011 pravicové vlády zrušily přímé financování TJ a SK ze státního rozpočtu, a to jak v oblasti investičního financování zrušením dotačních programů na obnovu a rozvoje regionální infrastruktury, tak i v oblasti neinvestiční novelou loterijního zákona, která zrušila možnost darovat loterijním společnostem konkrétním sportovním klubům a tělovýchovným jednotám prostředky na činnost.
Tyto prostředky v objemu cca 2,5 mld. Kč obdržely obce s tím, že budou sport v místech podporovat. To se, bohužel, až na výjimky nestalo, naopak objem dotací do činnosti TJ a SK ve městech a obcích po roce 2012 poklesnul.
Díky tomu se snížilo přímé financování TJ a SK až o pět miliard ročně a dotace základním článkům poklesly v roce 2014 až o 97% oproti roku 2006. Proto současná vláda ve své koaliční smlouvě z roku 2014 TJ a SK přislíbila, že podpoří občanská sdružení, spolky, neprofesionální organizace působící v oblasti sportu a tělovýchovy a jejich transparentní financování ze státního rozpočtu a že chce vytvořit stabilní prostředí financování sportovních klubů s důrazem na práci s mládeží.
Zavedení nových programů od letošního roku je tedy jen naplňování závazků vlády, které dala sportovnímu prostředí, jeho základním článkům.
Babiš Kejvalovi: ČOV není český sport, úkolem ČOV jsou jen zájezdy sportovců na OH!
Tato změna financování se však údajně nelíbí některým velkým sportovním svazům. Proč?
Zatímco přímé financování tělovýchovných jednot a sportovních klubů ze státního rozpočtu kleslo oproti roku 2006 na 3%, jenom od roku 2011 se financování velkých sportovních svazů zvýšilo meziročně v průměru až o 235%. Některé svazy zaznamenaly obrovský nárůst, např. florbal až o 658%, fotbal o 387%, lední hokej o 329% apod. Obrovský nárůst dotací, přesahující 300% zaznamenal i Český olympijský výbor.
Bohužel se ukázalo, že obrovský nárůst zdrojů pro svazy se nepromítá do stejného nárůstu zdrojů pro místní TJ a SK. Např. podle analýzy KPMG (Analýza využití zdrojů pro sport jednotlivými sportovními svazy v roce 2014, str. 35) z více než 443 mil. Kč, které sportovní svazy dostaly prostřednictvím ČOV z loterijních prostředků v roce 2014, doputovalo do klubů pouhých 36,6 mil. Kč (tj. 8%). A tyto kluby více než 80 % použily zejména na svou činnost. Na trenéry vynaložily pouhých 0,4 % (130 tis. Kč).
V plánu podpory rozvoje sportu 2015 – 2017 bylo proto stanoveno, že veškeré nové prostředky do financování sportu ze státního rozpočtu budou přednostně nasměřovány přímo do základních článků sportu tak, aby strukturální disproporce ve financování sportu byla postupně odstraněna. A to jsme v letošním roce začali realizovat. Svazů, jejich prostředků, které na svou činnost doposud dostávaly, se tyto změny nijak nedotýkají.
Pokud některé sportovní svazy očekávaly, že neúměrný meziroční nárůst prostředků z minulých let na úkor základních článků sportu bude pokračovat, budou si muset počkat, až celkové zdroje kapitoly MŠMT na podporu sportu přesáhnou hranici alespoň 6 mld. Kč ročně.
Zástupci některých velkých sportovních svazů tvrdí, že přímé dotace malým tělovýchovným jednotám a sportovním klubům rozmělní dotační peníze na mnoho malých dotací do mnoha míst, a že tak nebudou účelně rozděleny. Neobáváte se toho?
V žádném případě ne. Sportovní svazy si musí uvědomit, že hlavním strategickým cílem vlády je vytvářet podmínky pro zdravý a aktivní život české populace.
Rádi bychom se chtěli nechat inspirovat francouzským či švédským modelem, kde přímá linka stát-kluby bezvadně funguje. Např. Švédsko má zhruba stejný počet obyvatel a stejný počet sportovních klubů jako ČR. Zásadní rozdíl je ale v tom, že díky přímé ingerenci státu do činnosti klubů je ve švédských sportovních klubech organizováno až 90% dětí a mládeže a 52 % se věnuje organizovanému sportu.
I díky finančnímu vyhladovění českých TJ a SK v minulých letech je v Česku ve sportovních klubech organizováno necelých 10 % dětí a mládeže a tento stav poměrně razantně a vytrvale klesá.
Role místních sportovních klubů je přitom nezastupitelná ve výchově k pohybové gramotnosti dětí a mládeže, pravidelných nesoutěžních pohybových aktivitách dospělé populace, aktivního pohybu seniorů atd. Na tyto činnosti TJ a SK v místech zdroje potřebují a jak se ukázalo v minulých letech od obcí a od sportovních svazů se jich až na výjimky v potřebné míře nedočkaly.
Ostatně, řada analýz světových i našich zdravotnických organizací prokazují, že za 1 Kč výdajů do pravidelné pohybové aktivity šetří stát až 2,53 Kč na léčbě civilizačních chorob (u až 70% národa) a ve skupině lidí, kteří se nehýbou vůbec (30% populace) stát za výdaj 1 Kč na získání těchto osob pro pravidelný pohyb stát dokonce šetří až 71 Kč.
Existuje samozřejmě řada dalších faktorů, které z takovýchto výdajů na sport netvoří výdaje do spotřeby, ale investice do budoucích úspor a budoucích zisků státu.
Podle některých zástupců sportovních svazů ale toto financování sportu pro všechny bude znamenat horší financování nadaných dětí a reprezentace. Co Vy na to?
Tak to je pochopitelně absolutní nesmysl. Nové financování nových programů z nových zdrojů se pochopitelně nijak nedotkne financování výdajů na reprezentaci, vrcholový sport a talentovanou mládež, které až dosud činily více než 95% veškerých výdajů na sport a tělovýchovu a jak jsem již řekla, právě tyto výdaje zaznamenaly v minulých letech nebývalý progres.
Jde samozřejmě o to, aby sportovní svazy a ČOV s těmito prostředky nakládaly hospodárně, účelně a výhradně ve prospěch výdajů na sportovní přípravu reprezentace a talentované mládeže a aby tyto prostředky nepoužívaly na výdaje, které se sportovní přípravou a účastí našich nejlepších sportovců na OH, MS, ME a podobných soutěžích v mládežnických kategoriích tak úplně nesouvisí.
Děkuji za rozhovor.
(rp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
