Podle odborníků by měly děti věnovat sportu nejméně sedm hodin týdně. Když ale zkontrolujeme, kolik hodin týdně prosedí u počítačů a televize, není divu, že nám přibývá obézních dětí, kterým zakládáme na choroby v dospělém věku.

Rodiče to sice vědí, ale jako by nevěděli, jak ven ze začarovaného kruhu. Nejčastěji slyšíme námitky, že zapojení dětí do aktivních sportovních činností je finančně náročné. Ne vždy je to ovšem pravda, ne každé dítě musí hrát tenis nebo hokej či provozovat jiný, finančně náročnější sport.

 
Druhým problémem je čas. V dnešní vytížené době, kdy se každý dospělý bojí ztráty práce, která by rodinu existenčně poškodila ani není divu. Jako rodiče si ale musíme uvědomit, co je pro nás prioritou a najít pro dítě takovou aktivitu, která ho bude bavit, zajistí mu dostatek pohybu a nás nebude nepřiměřeně zatěžovat. Nemusíme přece usilovat o to, aby z dítěte byl vrcholový sportovec, ale aby se dostatečně hýbalo.

A čas na to, abychom doprovodili dítě na hřiště, kde hrají stejně staré děti fotbal, volejbal, vybíjenou, skáčou přes švihadlo, nebo s ním o víkendu vyrazili na pěší pochod či tajuplný výlet, navečer si s ním šli zaplavat do bazénu zase tak  náročné není  a navíc jsou to činnosti, které můžeme snadno přizpůsobit svému dennímu programu. Dalším důvodem se jim nevyhýbat je to, že ve výsledku prospějí i našemu vlastnímu zdraví.

Foto © Depositphotos.com/  Jim_Filim