Z těchto důvodů vznikl seriál příspěvků nazvaný
Dívejte se do mapy, nedělá to každý...
Na skupinovém pěším nebo cykloturistickém výletě můžete upoutat pozornost spolucestujících mnoha způsoby od vyprávění vtipů, po znalost místních hostinců, které neminete po cestě až skvělou orientací na mapě, podle které budete cestovat. Víte-li, k čemu jsou na mapě vrstevnice, co vyjadřují jednotlivé mapové znaky nebo si podle měřítka mapy dovede určit vzdálenost, která vás ještě čeká zdolat, pak budete vyhledávaným společníkem nebo společnicí, s kterou skupina turistů nezabloudí.
Nejstarší mapa vyryta na území současného Česka je stará asi 24 000 let
Perlit zajímavostmi můžete už tím, že budete vědět, kdy byla na území současného Česka v tomto případě vyryta nejstarší mapa. Takže o co se jedná.
Jak říkal ...
"Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje v roce 1962 se nalezlo hodně mamutích klů i kostí a vše se uklidilo na jednu hromadu a vystavilo slunci a dešti. Když se na zimu odvážely kosti do depozitáře, tak se vzniklá tenká vápenitá krusta odloupla a na jednom klu se ukázala zajímavá rytina. Ta byla odborníky prohlášena za kubistickou manýru pravěkého lovce, který z dlouhé chvíle vyryl na kel soustavu čar. Jasno do věci vnesl až badatel profesor Bohuslav Klíma, který poukázal na fakt, že se může jednat o geografický, byť poměrně abstraktní, náčrt oblasti místa nálezu. Soudobí kartografové se ztotožňují s názorem, že dvojitá linka kroutící se povrchem klu je liniová značka pro meandrující tok řeky Dyje, šrafurou jsou vyznačeny svahové poměry Pavlovských vrchů a světě div se – naprosto přesná lokalizace osady lovců mamutů pomocí bodové geometrické značky ve tvaru dvojitého kroužku. Tak nějak se zrodil jazyk mapy v souladu s jeho dnešním pojetím. Bodové, liniové, plošné značky, kartografická abstrakce a generalizace," napsal v roce 2007 pro webové stránky Vimevite.cz uznávaný kartograf, profesor Bohuslav Veverka.
(Petr Skála pro SportovníListy.cz, foto: Bohuslav Veverka, koláž: Petr Skála)
Jak říkal ...
"Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje v roce 1962 se nalezlo hodně mamutích klů i kostí a vše se uklidilo na jednu hromadu a vystavilo slunci a dešti. Když se na zimu odvážely kosti do depozitáře, tak se vzniklá tenká vápenitá krusta odloupla a na jednom klu se ukázala zajímavá rytina. Ta byla odborníky prohlášena za kubistickou manýru pravěkého lovce, který z dlouhé chvíle vyryl na kel soustavu čar. Jasno do věci vnesl až badatel profesor Bohuslav Klíma, který poukázal na fakt, že se může jednat o geografický, byť poměrně abstraktní, náčrt oblasti místa nálezu. Soudobí kartografové se ztotožňují s názorem, že dvojitá linka kroutící se povrchem klu je liniová značka pro meandrující tok řeky Dyje, šrafurou jsou vyznačeny svahové poměry Pavlovských vrchů a světě div se – naprosto přesná lokalizace osady lovců mamutů pomocí bodové geometrické značky ve tvaru dvojitého kroužku. Tak nějak se zrodil jazyk mapy v souladu s jeho dnešním pojetím. Bodové, liniové, plošné značky, kartografická abstrakce a generalizace," napsal v roce 2007 pro webové stránky Vimevite.cz uznávaný kartograf, profesor Bohuslav Veverka.
(Petr Skála pro SportovníListy.cz, foto: Bohuslav Veverka, koláž: Petr Skála)
