Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy spustilo 1. 7. 2018 v souladu se zákonem o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. Rejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení.

Dá se konstatovat, že po dlouhých letech dohadování, kolik je organizovaných sportovců v České republice, kolik v které sportovní organizaci a také o tom, kdo koho sdružuje, kdo je a není střešní organizace, je zde systém, který situaci řeší. Důležité je to, že Rejstřík bude přímo využíván při přidělování dotací do sportu, a to znamená, že nesprávné zapsání údajů od sportovních organizací by mohlo mít i případné trestně právní důsledky. Pojďme se tedy podívat, co po nás Rejstřík chce a kde mohou nastat úskalí.

Sportovní organizací je pro účely Rejstříku právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu. Zejména se jedná o zapsané spolky včetně pobočných spolků.

Povinnost zapsat údaje do sportovního Rejstříku mají tyto organizace:
1. Sportovní organizace sdružující další sportovní organizace
2. Sportovní organizace nesdružující další sportovní organizace
3. Nesportovní organizace žádající o dotaci na sportovní zařízení

Zapisované údaje

Sportovní organizace je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do Rejstříku tyto údaje a jejich změny:
1. Název, sídlo a IČ sportovní organizace.
2. Předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci.
3. Ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum.
4. Údaje o sportovní organizaci, která je v ní sdružena, v rozsahu bodu 1) a 2).
5. Jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu 4) sportovce a trenéra evidovaného u sportovní organizace, která je v ní sdružena.
6. Nemá‐li sportovec nebo trenér místo pobytu na území ČR, je třeba zapsat adresu místa na území ČR, kde se převážně zdržuje.
7. V případě sportovce rovněž druh sportu, který sportovec vykonává.
8. V případě cizinců státní občanství.
9. Datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován.
10. Datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v bodě 5).
11. Sportovní zařízení, které užívá pro činnost v oblasti sportu - do Rejstříku zapíše adresu sportovního zařízení, údaje o druhu sportovního zařízení a údaje o výši a účelu podpory ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c 5), byla‐li poskytnuta na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení.

Sportovní organizace, v níž jsou sdruženy jiné sportovní organizace, je povinna zapsat údaje do 31. 12. 2018, ostatní sportovní organizace jsou povinny zapsat údaje do 30. 6. 2019. Sportovní organizací jsou podle definice ministerstva zejména zapsané spolky včetně pobočných spolků.



První úskalí tedy je, které sportovní organizace sdružují další sportovní organizace a mají povinnost se zapsat první. Zcela jistě to jsou spolky spolků, totiž svazy. Podle ustanovení § 214 odst. 2 občanského zákoníku, vytvoří-li spolky nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v jeho názvu jeho svazovou povahu. Jde tedy o situaci, kdy více právnických osob, které jsou všechny spolky (jak plyne z dikce „vytvoří-li spolky... nový spolek jako svůj svaz...“),  neboli o situaci, kdy je zakládán spolek spolků. Svaz (spolkový svaz) je tedy spolek, jehož členy jsou (jen) jiné spolky. Pokud jde o spolek, který „spolkem spolků“ není, avšak v názvu má uvedeno slovo svaz (asociace, federace a podobně), jde o název klamavý (srov. např. Petrov, J. a kol.: Občanský zákoník, komentář, C. H. Beck, Praha 2017, str.  278).  Svaz tedy může být založen jenom spolky, jeho zakládajícími členy proto nemohou být jiné právnické osoby nežli právě jen spolky a nemohou jimi být ani fyzické osoby. Tím se nová právní úprava liší od minulé, kdy se obecně připouštělo, aby se i sdružení, jehož členy byly i fyzické osoby, nazývalo svaz (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1075/2011). To už občanský zákoník nepřipouští. Otázkou, kterou soudní praxe ještě neřešila, je, zda poté, co spolky založí „svůj svaz“, do něj mohou na základě svazových stanov vstoupit i další osoby, které nejsou spolky, zejména osoby fyzické. Z formulace ustanovení § 214 odst. 2 občanského zákoníku („vytvoří-li  spolky... svůj /!/ svaz...“) plyne, že by to tak být nemělo. I podle výše citovaného komentáře (označení svaz pro spolky, jejichž členy jsou i jiné osoby než jen spolky, je klamavé) to možné není.

Z výše uvedeného vyplývá, že podmínku Rejstříku, že první se zapíší „sportovní organizace, v níž jsou sdruženy jiné sportovní organizace“, splňuje svaz, tak jak byl definován. Domnívám se však, že takových sportovních organizací je naprosté minimum. Dalším typem sportovní organizace, která splňuje podmínku, je spolek, jehož členy jsou jak právnické osoby (spolky), tak i fyzické osoby. Není svazem ve smyslu zákona, ale podmínku Rejstříku splňuje.

Zbývá ještě definovat, kdo může být sdruženou sportovní organizací. Mohou to být jiné právnické osoby, spolky nebo svazy a také pobočné spolky. Pobočné spolky mohou být členy jiného spolku, ale nemohou být v žádném případě členy svého spolku. Hlavní spolek nemůže zapsat do rejstříku své pobočné spolky jako sdružené sportovní organizace.

Pobočný spolek je organizační jednotkou spolku, avšak není (a nemůže být) tím pádem jeho členem, takže ani nemůže vykonávat členská práva. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 197/2005 proto například žalobu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku „není oprávněna podat organizační jednotka“ (tj. dnes pobočný spolek) a to ani taková, která má právní osobnost. Organizační jednotka totiž je v postavení určité součásti (útvaru, sekce atd.) hlavního spolku, avšak „nešlo o právnickou osobu jako člena“ spolku a pochopitelně o ni nejde ani podle současné právní úpravy.

Problematika pobočných spolků si vyžaduje víc prostoru, proto se jí budu zabývat v dalším komentáři, dodává Zdeněk Ertl.

(red,sportovnilisty.cz,foto:arch.)