To se jednou ráno probudíte a s údivem zjistíte, že Evropa se na mapě posunula někam daleko na východ. Byla tu a už není. K tomu všemu se navíc uspořádá oslava, velký sportovní svátek, nazvaná Evropské hry. Přední evropští sportovci, ti nejlepší, se sešli a dohodli se, že tyto hry uspořádají a svojí účastí zemi ve středu Evropy – Ázerbajdžán, podpoří na cestě k demokracii a hodnotám západním civilizace. Zadarmo, nezištně, jen s malou podporou svých vlád. Z historie přece víme, že ve starém Římě, gladiátoři dobrovolně bojovali na život a na smrt a prosili císaře a jiné mecenáše, aby se na ně chodili dívat a tím podpořit jejich velikost a slávu. Možná, že za to císaři i platili, podobně jak to dělají dnes profesionální sportovci.

Symbolika Ázerbájdžánu je bohatá.Svým způsobem Ázerbájdžán ztělesňuje nostalgie jistých Evropanů k tomu, jak vypadala Evropa před několika sty lety v době, kdy vládla světu.Ázerbájdžán ztělesňuje i první postkomunistickou dynastii. Jako prezident (1993–2003) ji založil bývalý šéf ázerbájdžánské KGB HejdarAlijev a po něm demokraticky nastoupil jeho syn Ilham. Chudá země s trochou ropy! Pár ropných dolarů zbyde a může se přispět staré Evropě na malou akci pro sportovce, jako jsou Evropské hry, nebo závod formule 1 – Velká cena Evropy,který se pojedepříští rok v Baku.V roce 2020 se tam také na fotbalovém stadionu pro 68 tisíc diváků bude hrát Euro. Vše pro slávu sportovců, ne pro slávu prezidenta, kterýskromně sportovní podniky zahajuje a občas se po něm i skromně nějaký ten stadion, kulturní centrum,nebo palác jmenuje.

Právě probíhající premiérové Evropské olympijské hry v ázerbájdžánském Baku si nemůže vynachválit předseda Českého olympijského výboru. Výborná organizace, skvělé zázemí, vše jako při klasické olympiádě. A navíc jsou zařazené sporty, které si normálně o účasti na prestižním sportovním podniku mohou nechat jen zdát, jako např. sportovní aerobic. A pak jsou to i zcela nové, velmi těžce pojmenovatelné – sám Vilém Tell by mohl závidět. Trefit na sportovní střelnici plastového holuba tak, aby ten ještě dokázal zasáhnout účastníky nedalekého závodu bikerů, to věru není jen tak. A že je vše jen propaganda? Kdeže, naopak, sport přeci podporuje otupění režimu diktátorů. Vždyť i Hitlerův režim se zhroutil díky pořádání olympijských her v Berlíně, úspěšní američtí atleti nebyli vyloučeni z OH v Mexiku poté, co upozornili na přetrvávající rasismus v USA… To přece všechno víme.

Když se Nizozemci neférově vzdali pořádání dalších Evropských olympijských her prý pro nedostatek financí, představitelé Evropského olympijského výboru si vzali ponaučení z historie a nad mapou Evropy přemýšleli, kam teď. Těch diktátorských režimů už moc v Evropě není, až zástupce Německa přišel s tím, že ideálním pořadatelem by bylo Řecko. Část infrastruktury by bylo možné využít z her v roce 2004, část by navozovala odkaz k antice svými rozvalinami. Ale hlavně je to ideální šance, jak do Řecka napumpovat chybějící eura, dát místním práci a zábavu. Trochu Řeky přivést na jiné myšlenky, dát jim k řešení jiné problémy. Umožnit jim, aby s dobrým pocitem udělali sportovcům radost. Navíc za každou německou medaili se sníží současný dluh, který Řecko tolik trápí. Krásná myšlenka ne? Jen aby ještě za 4 roky bylo kde hry pořádat.