Ve čtvrtek 18. června 2020 na Městském soudu v Praze vypovídal v kauze sportovních dotací Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu. Podle obžaloby společně s předsedou ČUS Miroslavem Janstou zařídil jakožto člen expertní komise ministerstva školství zvýšení dotací pro unii, ačkoliv byl údajně ve středu zájmů. U soudu však Boháč popisoval, že všem žadatelům v programu pro střešní organizace měřil stejným metrem a že se pouze snažil napravit pochybení ministerských úředníků.
„Jsem zklamaný z toho, že státní zastupitelství mělo náš případ značně nedotažený. Na naše připomínky a námitky nereagovali. Dále mě mrzí přístup Českého olympijského výboru, který dobře věděl, že poškozený nebyl, přesto se přihlásil ke škodě,“ prohlásil pro média Jan Boháč. Bývalý olympijský reprezentant v rychlostní kanoistice byl v roce 2016 přizván do pracovní skupiny, která měla na starosti neinvestiční dotační program pro střešní organizace. V rámci diskuzí se podílel na kritériích a metodice společně s ministerskými úředníky a s představiteli dalších sportovních organizacích.
S podklady a výpočty, které komisi předložila začátkem roku 2017 administrátorka dotačního programu, Boháč nesouhlasil.
„Návrh na rozdělení peněz byla katastrofa, tabulce s částkami nikdo nerozuměl. Úřednice MŠMT mi řekla, že to nikdy nedělala, že dělala údržbu a provoz a že to nějak nastřelila s tím, že si to tady doděláme," prohlásil sekretář ČUS, který o tomto návrhu vyrozuměl Miroslava Janstu, který byl pověřeným garantem tohoto programu.
„Když jsem se snažil jako člen komise něco udělat, aby výpočet odpovídal měřitelným kritériím, tak jsem označen za zločince. Nikde navíc nebylo zakázané, že nemám panu Janstovi zavolat, když byl navíc garantem toho programu. Že jsem s ním mohl komunikovat, vyplývalo z čestného prohlášení členů komise,“ řekl Boháč.
Obžaloba ale tvrdí, že Jan Boháč metodiku záměrně upravil na základě Janstových pokynů, aby dosáhl toho, že komise pro ČUS schválí 60 milionů korun namísto původních 48,5 milionu. Podle státního zástupce tím poškodil další žadatele, konkrétně Český olympijský výbor a Českou obec sokolskou.
„Návrhem jsem nikoho nepoškodil. Cítím se být naprosto nevinný,“ prohlásil Boháč, který se naopak snažil Českému olympijskému výboru pomoci, když za začátku nebyl způsobilým příjemcem pro zaplacení OSA, INTERGRAM, pojištění atd. Olympijskému výbor totiž nedisponuje členskou základnou a servisními centry v regionech, což byly hlavní dvě kritéria v Programu III.
„Debatovali jsme na tom v poradním orgánu MŠMT. Po deseti minutách jsem shrnul diskuzi do textu, aby se i olympijský výbor mohl stát příjemcem. Nejsem autorem bodu E, dal jsem diskuzi do vět a poslal mailem pracovníkovi z MŠMT. Nový odstavec E byl pouze a jenom ve prospěch ČOV a nesouvisel s ČUS. Mně je kladeno za vinou, že jsem obral 11 milionů o ČOV, přitom jsem se snažil přidat 30 milionů pro ČOV,“ popsal události, které se staly v roce 2017, Jan Boháč.
Vedle něho, Jansty, České unie sportu a Kratochvílové čelí obžalobě i Fotbalová asociace ČR a její někdejší šéf Miroslav Pelta a také bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Všichni vinu odmítají. Hrozí jim pět až 12 let vězení.
Jak říkám...
„Jsem zklamaný z toho, že státní zastupitelství mělo náš případ značně nedotažený. Na naše připomínky a námitky nereagovali. Dále mě mrzí přístup Českého olympijského výboru, který dobře věděl, že poškozený nebyl, přesto se přihlásil ke škodě,“ prohlásil pro média Jan Boháč. Bývalý olympijský reprezentant v rychlostní kanoistice byl v roce 2016 přizván do pracovní skupiny, která měla na starosti neinvestiční dotační program pro střešní organizace. V rámci diskuzí se podílel na kritériích a metodice společně s ministerskými úředníky a s představiteli dalších sportovních organizacích.
S podklady a výpočty, které komisi předložila začátkem roku 2017 administrátorka dotačního programu, Boháč nesouhlasil.
Jak říkám...
„Návrh na rozdělení peněz byla katastrofa, tabulce s částkami nikdo nerozuměl. Úřednice MŠMT mi řekla, že to nikdy nedělala, že dělala údržbu a provoz a že to nějak nastřelila s tím, že si to tady doděláme," prohlásil sekretář ČUS, který o tomto návrhu vyrozuměl Miroslava Janstu, který byl pověřeným garantem tohoto programu.
„Když jsem se snažil jako člen komise něco udělat, aby výpočet odpovídal měřitelným kritériím, tak jsem označen za zločince. Nikde navíc nebylo zakázané, že nemám panu Janstovi zavolat, když byl navíc garantem toho programu. Že jsem s ním mohl komunikovat, vyplývalo z čestného prohlášení členů komise,“ řekl Boháč.
Obžaloba ale tvrdí, že Jan Boháč metodiku záměrně upravil na základě Janstových pokynů, aby dosáhl toho, že komise pro ČUS schválí 60 milionů korun namísto původních 48,5 milionu. Podle státního zástupce tím poškodil další žadatele, konkrétně Český olympijský výbor a Českou obec sokolskou.
Jak říkám...
„Návrhem jsem nikoho nepoškodil. Cítím se být naprosto nevinný,“ prohlásil Boháč, který se naopak snažil Českému olympijskému výboru pomoci, když za začátku nebyl způsobilým příjemcem pro zaplacení OSA, INTERGRAM, pojištění atd. Olympijskému výbor totiž nedisponuje členskou základnou a servisními centry v regionech, což byly hlavní dvě kritéria v Programu III.
„Debatovali jsme na tom v poradním orgánu MŠMT. Po deseti minutách jsem shrnul diskuzi do textu, aby se i olympijský výbor mohl stát příjemcem. Nejsem autorem bodu E, dal jsem diskuzi do vět a poslal mailem pracovníkovi z MŠMT. Nový odstavec E byl pouze a jenom ve prospěch ČOV a nesouvisel s ČUS. Mně je kladeno za vinou, že jsem obral 11 milionů o ČOV, přitom jsem se snažil přidat 30 milionů pro ČOV,“ popsal události, které se staly v roce 2017, Jan Boháč.
Vedle něho, Jansty, České unie sportu a Kratochvílové čelí obžalobě i Fotbalová asociace ČR a její někdejší šéf Miroslav Pelta a také bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Všichni vinu odmítají. Hrozí jim pět až 12 let vězení.
(ju, SportovníListy.cz, Česká unie sportu, foto: Petr Skála)
