Jaký byl náš sport před padesáti lety a jak byli úspěšní sportovci oceňováni? Při příležitosti výročí osvobození Československa a založení republiky docházelo k udělování státních vyznamenání také nejlepším sportovcům. Nejlepší sportovci byli také pravidelně přijímáni na Pražském hradě prezidentem republiky.
V létech 1945 až 1965 získali českoslovenští sportovci na olympijských hrách 22 zlatých, 19 stříbrných a 14 bronzových medailí (za 20 let první republiky 1918 až 1938 to bylo sedm zlatých, 18 stříbrných a 11 bronzových medailí). 88 titulů mistra světa, 44 titulů mistrů Evropy, a navíc 171 druhých a 221 třetích míst na světových a evropských šampionátech, zlepšili 203 světových a 75 evropských rekordů.
Nejúspěšnější československou reprezentantkou na olympijských hrách v té době byla bezesporu Věra Čáslavská. Její rekord z Tokia, tři zlaté a jedna stříbrná, překonal i Zátopka z roku 1952.
Jmenování mistrů sportu v Domě umělců v Praze
Jmenování mistrů sportu v Domě umělců v Praze
Věra Čáslavská naše nejúspěšnější sportovkyně v roce 1965
Podplukovník Emil Zátopek na jmenování mistrů sportu v Domě umělců v Praze
Až do roku 1952 bylo rozdělení závodníků podle výkonnosti v jednotlivých sportech zcela rozdílné. Například v lehké atletice byla kategorie seniorů a juniorů, přičemž juniorem zůstával závodník tak dlouho, dokud nesplnil seniorský limit bez ohledu na věk. Třeba i do čtyřiceti, padesáti let. Teprve po reorganizaci řízení tělesně výchovy a vydání nového zákona o tělesné výchově a sportu v roce 1952 byla klasifikace sportovců sjednocena na základě systému jednotné sportovní klasifikace.
V prosinci roku 1952 pak došlo v Domě umělců k prvnímu slavnostnímu udělení čestných titulů zasloužilých mistrů sportu a mistrů sportu. Od roku 1952 během 12 let existence jednotné sportovní klasifikace byly stanovené limity třikrát upravovány, posunovány na stále vyšší hranici. Některé limity z roku 1952 by později nestačily ani na udělení I. výkonnostní třídy.
Během 13 let, tedy do roku 1965, byly uděleny čestné tituly v tomto počtu:
ZASLOUŽILÝ MISTR SPORTU (TURISTIKY) 215
MISTR SPORTU (TURISTIKY) 1133
ZASLOUŽILÝ TRENÉR 97
VZORNÝ TRENÉR 200
ZASLOUŽILÝ CVIČITEL 174
VZORNÝ CVIČITEL 668
V létech 1945 až 1965 získali českoslovenští sportovci na olympijských hrách 22 zlatých, 19 stříbrných a 14 bronzových medailí (za 20 let první republiky 1918 až 1938 to bylo sedm zlatých, 18 stříbrných a 11 bronzových medailí). 88 titulů mistra světa, 44 titulů mistrů Evropy, a navíc 171 druhých a 221 třetích míst na světových a evropských šampionátech, zlepšili 203 světových a 75 evropských rekordů.
Nejúspěšnější československou reprezentantkou na olympijských hrách v té době byla bezesporu Věra Čáslavská. Její rekord z Tokia, tři zlaté a jedna stříbrná, překonal i Zátopka z roku 1952.
Až do roku 1952 bylo rozdělení závodníků podle výkonnosti v jednotlivých sportech zcela rozdílné. Například v lehké atletice byla kategorie seniorů a juniorů, přičemž juniorem zůstával závodník tak dlouho, dokud nesplnil seniorský limit bez ohledu na věk. Třeba i do čtyřiceti, padesáti let. Teprve po reorganizaci řízení tělesně výchovy a vydání nového zákona o tělesné výchově a sportu v roce 1952 byla klasifikace sportovců sjednocena na základě systému jednotné sportovní klasifikace.
V prosinci roku 1952 pak došlo v Domě umělců k prvnímu slavnostnímu udělení čestných titulů zasloužilých mistrů sportu a mistrů sportu. Od roku 1952 během 12 let existence jednotné sportovní klasifikace byly stanovené limity třikrát upravovány, posunovány na stále vyšší hranici. Některé limity z roku 1952 by později nestačily ani na udělení I. výkonnostní třídy.
Během 13 let, tedy do roku 1965, byly uděleny čestné tituly v tomto počtu:
ZASLOUŽILÝ MISTR SPORTU (TURISTIKY) 215
MISTR SPORTU (TURISTIKY) 1133
ZASLOUŽILÝ TRENÉR 97
VZORNÝ TRENÉR 200
ZASLOUŽILÝ CVIČITEL 174
VZORNÝ CVIČITEL 668
(kp, sportovnilisty.cz,foto: arch.)
