Třetí mistrovství Evropy bylo z rozhodnutí kongresu Mezinárodní ligy svěřeno Českému svazu hockeyovému. Naše vítězství v roce 1911 v Berlíně a zájem českého publika o tento sport, pomohly při uspořádání třetího mistrovství Evropy. Hrálo se ve dnech 2. až 4. ledna 1912 na kluzišti SK Slavie v místech, kde jsou dodnes tenisové kurty a bývalo zde i tréninkové fotbalové hřiště. Svatý Petr se zachoval tentokrát k českým sportovcům velmi vlídně, v době mistrovství vesele mrzlo a vysoké sněhové bariéry vroubily hladkou lední plochu s mantinely.

Účast mužstev bohužel neodpovídala významu soutěže. Nepřijela Belgie ani Švýcarsko a hubený počet dvou konkurentů Čechů a Německa doplnil pod firmou „Rakouska" pražský německý klub „Deutsche Eishockey Gesellschaft“. Ironií je, že Rakousko, které ve Vídni mělo umělé kluziště Engelmannovo již od roku 1909 a právě stavělo druhé, se věnovalo jen a jen krasobruslení a jeho hokejisté se objevili na scéně teprve v roce 1925. Zůstali však věrni míčku a kanadským stylem začali hrát až po druhé světové válce.

Výsledky: Čechy - Rakousko 5:0, Německo - Rakousko 4:1 a Čechy - Německo 2:2. Vítězem stalo se české mužstvo při stejném počtu bodů s Německem, ale lepším poměrem branek 7:2, zatím co Německo mělo 6:3.

Němci potom vznesli k Mezinárodní Lize protest proti druhé vyrovnávací brance Čechů a mistrovství bylo anulováno. Přišli jsme tak o druhý titul mistrů Evropy.

Čtvrté mistrovství

Mistrovství se hráno ve dnech 25. až 26. ledna 1913 v Mnichově za účasti národních mužstev Čech, Německa, Belgie a Rakouska, které zastupoval opět pražský klub Deutsche Eishockey Gesellschaft. České mužstvo hrálo v sestavě: Peka, dr. M. Fleischman, Pallauš, Šroubek, Vindyš, Jarkovský, Jirkovský, dr. Jan Fleischman, Fanda Rublič.

Výsledky: Čechy - Belgie 4:4, Belgie - Německo 8:5, Belgie - Rakousko 13:1, Čechy - Německo 4:2, Čechy - Rakousko 7:0 a Německo - Rakousko 14:4.

Hrálo se opět v Německu, a to v Berlíně ve dnech 25. až 27. února 1914.K tomuto mistrovství snad po prvé jeli naši reprezentanti s pocitem jistoty, neboť měli za sebou přece jenom několikadenní průpravu v lednové mrazivé pohodě, která jim umožnila odehrání několika přípravných utkání. Bohužel účast na mistrovství byla opět nepatrná a tak hrály v Berlíně Čechy, Belgie a Německo.

Češi: Wälzer, Pondělíček v brance, v obraně Pallauš, Fanda Rublič, dr. Fleischman, v útoku Josef Loos, Jirkovský, Káďa Pešek a Páral.
Češi - Belgie 9:1, Češi - Německo 2:0 a Německo - Belgie 4:1. V mužstvu se po prvé objevuje a výborně osvědčuje fotbalista Káďa Pešek.

Úspěchy Čechů byly podnětem k tomu, že uspořádání VI. ročníku mistrovství Evropy pro rok 1915 bylo kongresem Mezinárodní ligy opět svěřeno Českému svazu hockeyovému, přes odpor rakouského delegáta. Rakousko (Vídeň) totiž podalo v tomto roce přihlášku do Ligy a žádalo dokonce, aby uspořádání mistrovství bylo svěřeno Vídni, což kongres zamítl. Ale mistrovství Evropy se v roce 1915 nekonalo, protože 26. července 1914 vypukla světová válka a hokejisté vyměnili brusle a hokejové hole za vražedné válečné nástroje. Bohužel taková je historie a ve válce musí jít sport stranou.