Ať se vám to, ctění fanouškové bílého sportu, líbí nebo nelíbí, musím vám prozradit, že tenis je zkomolenina. Abyste se dlouho nerozčilovali a já ospravedlnil své tvrzení, začnu raději tím populárním: Již staří Řekové..., vlastně ani ne Řekové, na které se všechno odjakživa svádí, ale někteří historikové tvrdí, poukazujíce na tento národ, že jakási obměna tenisu byla známa již v dobách před Kristem. Toto tvrzení má jedinou oporu v Homérově skeči Nausicaa. Princezna Phaeicia vrhá nebo napaluje jakýsi záhadný předmět, přes „něco“, co by se dalo považovat za předchůdce sítě, skupině nedaleko stojících dam.
Byly a jsou rozdílné hry tenisu. Všechny však mají stejnou vlastnost. Míč je vždy napalován dlaní nebo holí, nikdy to nebyly hry házecí. Nejstarší hrou tenisu je snad La Paume (dlaň), pocházející z Irska. Byla hrána v Anglii a ve Skotsku. V této hře se napaluje míč dlaní proti stěně. Francouzi pravděpodobně převzali La Paume a změnili její systém, napalujíce míč holou dlaní přes nízkou ohrádku. Byla to zase Francie, kde byl v roce 1230 postaven prvý krytý tenisový kurt, přístupný veřejnosti. Jako v mnohém sportu, tak i v tenise, který se ovšem tenkrát tak nejmenoval, hráli důležitou roli kněží. Postavili si roku 1245 kurt u svého kláštera. Proti tomu se však ostře postavil tehdejší panovník Louis IX., prohlásil hru za nehodnu kněžského stavu a zakázal ji. V roce 1485 bylo však ve Francii již mnoho hřišť. Těšila se tak velké oblibě, že kláštery se odhodlaly požádati Louise XII. o zrušení 240 let starého zákazu. Král svolil a v letech 1512 až 1673, kdy dostali kněží povolení, doslova zaplavila Francii.
Anglie byla prvou zemí, kam se dostala Francouzi upravená hra, dřívější LePaume. Pak došlo ke zkomolení. Ne způsobu hry, ale názvu. Francouzi používali jakýsi rozkaz k zahájení hry - ten ez. Angličané vyslovovali tato slova tvrdě a z toho vznikl konečný název - tenis.
Na rozkaz krále Eduarda III., byl postaven v Anglii roku 1365 prvý krytý kurt. Roku 1600 měla Anglie i Francie mnoho tisíc hřišť. V samotné Paříži jich byly 2 000. Míč stále ještě napalovali rukou, přes „síť“ sestavenou z dřevěných bloků. Hra měla ale různé obměny.
V 18. století měli angličtí vězňové ve chvílích oddechu povoleno hráti na dvoře handbal, při kterém je však bolely ruce od stálého prudkého napalování. Aby tomu zamezili, napalovali míč plochou deskou proti vysokým stěnám vězeňského dvora. Této hře říkali rocquet. Tak vznikla pálka, která převzala název - raketa.
Tenis (lawntennis), dnes nejpopulárnější, vznikl roku 1873 pod jménem spharistike. Major W. C. Wingfield zjistil, že se nedá v létě hrát v uzavřené místnosti. Zabýval se plně novými myšlenkami a studoval princip tenisu na otevřeném hřišti. Zavrhl myšlenku rocquetu, při kterém bylo potřeba vysokých odrazových stěn, jejichž konstrukce na volném prostranství by stála mnoho peněz. Konečně dospěl k cíli. Svou hru si nechal patentovat a první partii uspořádal pro své přátele. Těm se líbila. Horší to už bylo s názvem. Místo původního spharistike, začali hru nazývat „tenis hraný na trávníku" - lawntennis. Jeden z důstojníků po uplynutí dovolené odjel na Bermudy, vzal s sebou rekvizity a zpopularizoval tam tenis. Roku 1874 se Američanka Mary Ewing při své návštěvě Bermud zúčastnila náhodně hry a dostala tenisovou soupravu jako dárek od důstojnictva. Při návratu do Ameriky, měla potíže při celní kontrole. Celníci nevěděli, k čemu záhadné předměty slouží, a proto se dlouho dohadovali, kolik má zaplatit. Posléze nechali rekvizity provézt. Rodina Outerbridge získala pro slečnu Ewing povolení, aby na kriketovém dvorci StatenCricket and Baseball Clubu byl zařízen tennisový court, prvý v Americe.
Tenisové blouznění trvalo od roku 1870 do roku 1880. Nebyla stálá pravidla, rozměry hřiště ani náčiní. E. H. Outerbridge pochopil význam této hry jako sportu a svolal všechny zástupce tenisových klubů. Společnou prací pak vytvořili roku 1881 první asociaci. Lawntennis se rozmáhal i ve Francii a Anglii. Až do roku 1926 byl záležitostí čistě amatérskou. Pak se stalo, že Ch. Pyle nabídl skvělé Francouzce Suzanne Lenglen částku 50 000 dolarů za přestup k profesionalismu. Ta ji přijala. Tentýž manažer přetáhl ještě řadu dalších hráčů, Američany M. Browna, V. Richardse, Kinseye, H. Snodgrasse a Francouze Paula Fereta. To mělo za následek, že v roce 1927 byla ustavena i asociace profesionálů.
V roce 1900 Dwight Davis, velký vyznavač tenisu, věnoval pro mezinárodní závody pohár, nesoucí jeho jméno. Po několik let to byly pouze zápasy mezi Amerikou a Anglií. Sláva poháru se však rapidně šířila a jak je populární nyní a co pro tenisty znamená, to víme i my Češi nejlépe.
