Samo slovo „sport" má, jako každé jiné, své vlastní dějiny. Jakého je původu, v které řeči a jak vzniklo? Napsáno o tom bylo hodně a názory se různí. Velmi zajímavou studii přinesla na toto téma před více jak osmdesáti lety německá revue „Die Kultur“, vydávaná dr. Smichovikem. Bylo v ní uvedeno v jádru asi tolik:

„Obyčejně má se za to, že slovo „sport“ je výraz anglický. Slovo sport je anglosaského původu a odvozuje se od slova disport, které znamená obveselení, rozptýlení, vlastně útěk od práce, od povinnosti k zábavě.

Francouzi však tvrdí, že „sport“ je svým původem slovo francouzské. Putovalo přes kanál, aby se potom s poněkud pozměněným vzhledem opět vrátilo na pevninu. Diplomatický zástupce Francie u Spojených států na začátku dvacátého století, M. Jusserand, sepsal o sportu a hrách ve staré Francii velice zábavnou a poučnou knihu, v níž uvedl, že jak slovo „sport“, tak i sport samotný, dostaly se k Angličanům z Francie. Starší Francie užívala slova „desport“, „desportér“ ve smyslu zotavení.

Chaucer mluví již ve 14. století o mladém muži, který se odebral hrát na louku k svému „desport“, zotavení. Ve století XIII. Rabelais užíval tohoto slova ve stejném smyslu. Jusserand popsal poté pěstování sportu ve staré Francii. Tvrdí, že básník Ronsard, hlava „Plejády“, hrával již v XVI. století fotbal. Jeho současníci zabývali se golfem a kriketem ještě dávno před tím, nežse tyto hry s anglickou etiketou znovu objevily.

Podle Francouzů se nejedná o pouhé výmysly na základě obratně sestavených textů. Stará vyobrazení, miniatury rukopisů, mědirytiny ukazují prý jasně a mistrně, jak ve staré Francii ovládali veškeré druhy sportu. A že již tehdy si dovedli vážit ceny sportu z hlediska výchovy, vyplývá z verše výtečného spisovatele a státníka Agrippy ďAubigné (I, 1—30):

„L'éspritsavaittout art, lecorpstouteexercice.“

Naproti tomu také Němci dokazovali, že „sport“ je původu germánského, protože se objevuje již v gótském překladu bible od Uifi1a. Tam znamená „spaúrd“ (aú= o) tolik, jako závodní dráha. Tento výklad patří asi do podobných „důkazů“o tom, co všechno bylo původně německé, francouzské, anglické, nebo koho dalšího, ve zdůvodnění, kdo je lepší.