.
Sport v tom smyslu a významu, jak jej chápeme nyní, u starých Čechů nenajdeme. Staří Čechové ale nebyli peciválové a volný čas, a toho měli asi dost, dovedli využívat docela prospěšně. Památky staročeského písemnictví dokládají, že staří Čechové se tužili různými cviky ať již z důvodů válečných, zdravotních, nebo i pouze pro zábavu. Ano, již staří Čechové pěstovali různé tělesné hry a „sportovali“!

Podíváme se na tuto oblast života našich předků prostřednictvím dochovaných památek staročeského písemnictví. Nenajdeme zde sice samostatný a ucelený popis tělesných cvičení starých Čechů, nicméně z bohatého historického materiálu dovedli již Palacký, Tomek a Zíbrt vybrat doklady o tom, co a jak se v Čechách „cvičilo, hrálo, závodilo a zdraví vůbec pohybem tělesným pěstovalo“.

Osvícené názory k nám prvně přinesly překlady staroklasické literatury, pro kterou se otevřely brány západní Evropy teprve po pádu Cařihradu r. 1453. Potlačený kult krásné postavy a mužné síly starých Řeků vzkříšen sice nebyl a také již nebude, ale studium názorů starých klasiků na tělesnou výchovu zahýbalo stojatými vodami středověkého asketismu, který opovrhoval tělem a bájil jen o duševním štěstí v ráji. Sokrates, Platon, Aristoteles a Hypokrates významně ovlivnili zděděné názory a pokrokoví odvážlivci je začali radikálně měnit. Z vydaných knih tohoto období uvádíme jen nejvýznamnější:

Roku 1535 vyšel v Praze „Gruntovní a dokonalý Regiment urozeného a vysoce učeného Jana Koppa z Raumentalu, sedmera svobodných umění a lékařství doktora", do češtiny přeložený „skrze urozeného Hynka Krabice z Waytmille". Je to na tehdejší dobu velmi učený traktát o zdraví, plný moudrých rad a zdravých postřehů, právě tak jako názorů leckde pochopitelně velmi naivních.

Pro nás je zajímavý tento „Regiment" především taxativním výpočtem tělesných cvičení je dokladem, že tyto cviky byly již v tehdejší době všeobecně známé. Jsou to:

„kámen házeti, skákati, zápasiti, šermovati, choditi, běhati, bidlem házeti, v míč anebo jiné hry hráti, na těžce klusavých koních jezditi, po schodech nahoru a dolů rychle běhati... kteréž toliko pro zdraví se děje."


Takže téměř celý sportovní repertoár: běh, chůze, skok a vrh, pak hra míčem a jízda na koni! Obsah zde již byl, ale způsob provádění měl k dnešnímu ještě hodně daleko. Přesto jednu velkou přednost měla fyzická kultura starých Čechů i před naší moderní dobou. Všechno tělesné otužování zaznamenané ve všech památkách našeho starého písemnictví má jediný cíl: zesílit a utužit zdraví!

U slavného Daniela Adama z Veleslavína byl r. 1587 vydán jiný „Regiment zdraví", staročeský překlad lékaře Adama Hubra z Riesenbachu nedávno předtím vydané knihy Dána Jindřicha z Ranzova. Je to sbírka lékařských ponaučení a rad o blahodárném vlivu tělesného pohybu na lidské zdraví. Především pak pohybu na čerstvém vzduchu. Autor krásně říká: „Ráno dobré jest procházeti se okolo zelených hor, podvečer po březích čisté vody, aneb řeky. Líbí se mi také časté patření na čistou a světlou vodu, na zelené a červené barvy, obývání v zahradách a v hájích, jakož pak povlovné plavení na vodě schvaluji velice..." Může být něco výstižnějšího pro turistiku a pobyt v přírodě?

Autor „Regimentu" si byl plně vědom i jiných sportů. V jiné kapitole doslovně říká: „Schvalujeme také Galenus hru na malý míč, proto, že se u ní pohybuje rukama, krkem, hlavou, očima, hřbetem, ledvím a sumou vším tělem zároveň." Tyto blahodárné tělesné výkony při hře „na malý míč" milý staročeský lékař patrně sám na sobě vyzkoušel.

Roku 1587 spatřil světlo světa také překlad latinských veršů pod názvem: „Knížka o zachování dobrého zdraví psaná Latinskými Verši k Králi Englickému a nyní v Rytmy Czeské prostně přeložená." Neznámému autoru tohoto překladu se líbil patrně Hubrův překlad Ranzovova „Regimentu", neboť ve svém českém veršování praví: „Ráno po zelených horách choď. U večer procházej se okolo vod."

Tento neznámý autor znal již také: „závod na koních, běháni pěšky, plování na vodě, šermování, střílení a hra na míč, když se jím hází..." A o každém tomto cviku uměl něco povědět a vysvětlit.

Tímto způsobem byli naši předkové seznamováni s užitkem tělesných cviků a her. Asketismus byl stále a houževnatěji vytlačován názory zdravějšími. Staří Čechové nejdříve z překladů staročeských klasiků a pak i sami nabyli pevného přesvědčení, že tělesná cvičení osvěžují nejen tělesné, ale i duševní síly člověka. A netrvalo dlouho a staří Čechové dali sami světu v tělovýchově myslitele světového formátu. Byl to velký učitel národů Jan Ámos Komenský, jehož krásné a nesmrtelné zásady o tělovýchově obstojí i dnes v zrcadle kritiky moderní doby.