Olympionik Jan Kůrka je nejstarším zastupitelem v zemi. V Plzeňském kraji si jej občané zvolili do zastupitelstva, kde čtvrtým rokem hájí priority Strany práv občanů. Jako bývalý předseda Klubu českých olympioniků se v současné době řádící pandemie vyjádřil i k událostem, které se týkají olympijského sportu. Olympijské hry v Tokiu byly odloženy o rok a pak všechny zejména olympioniky rozesmutnila zpráva o úmrtí nejstarší držitelky zlaté olympijské medaile Dany Zátopkové.
„Emila Zátopka a Danu Zátopkovou jsem znal a přátelil se s nimi ještě v době, kdy jsem byl sám aktivním sportovcem. V té době to Emil a Dana neměli vůbec jednoduché. Na veřejnosti údajně nesměli vystupovat, protože byli v nikým nevyhlášené, ale zato mnoha lidmi pečlivě dodržované klatbě. Dana na tu dobu moc ráda nevzpomínala, protože často se jí stávalo, že známí lidé včetně sportovců než, aby se s ní nebo i s Emilem setkali na chodníku, raději přešli na druhou stranu. Osobně jsem to zažil, když jsem Emila a Danu v osmdesátých letech pozval do Plzně na besedu s mladými sportovci. Emil měl smysl pro humor, a i když se při svém sportování nevěnoval střelbě, měl i střelcům vždy co říci, aby je svým vyprávěním motivoval. Všichni se skvěle bavili a v jaké době se to odehrávalo, charakterizuje i příhoda, kdy mne po besedě jeden mladý důstojník upozornil, že pan Zátopek není ten správný příklad pro mladé vojáky. Došlo to dokonce tak daleko, že si i mě po besedě s Emilem Zátopkem pozvali na stranický výbor, abych jim vysvětlil, proč zvu zrovna na besedu s mladými sportovci Emila Zátopka a jeho ženu Danu. Ptali se mne, zda jsem nemohl pozvat nějaké jiné stejně významné sportovce. Řekl jsem jim tehdy, že takoví jiní sportovci u nás nejsou. Pohřeb Dany Zátopkové jsem sledoval v televizi, protože byl vzhledem k pandemii omezený počtem smutečních hostí. Dukla chystá, až tahle omezení skončí, ještě jedno rozloučení s Danou Zátopkovou, kam už bude moci přijít více lidí, a věřím, že jí tam zahrají českou hymnu a slovenskou jí zazpíváme, jako jsme to učinili Věře Čáslavské."
A co říkáte o rok odloženým olympijským hrám v Tokiu?
„Asi se nedalo rozhodnout jinak než hry odložit. Ti sportovci, co se chtěli letos v Tokiu rozloučit se svoji sportovní kariérou, většinou se rozhodli, že tak učiní až za rok. Celosvětová pandemie zavinila zrušení téměř všech sportovních světových, evropských i republikových šampionátů většinou bez náhrady."
Na vás jako střelce to také dolehlo?
„Měl jsem být v Plzni ředitelem 51. ročníku Velké ceny osvobození ve střelbě, ke které mám srdeční vztah, neboť jsem první a druhý ročník vyhrál. Tehdy tady startovali střelci jen z deseti zemí, ale letos na odvolanou velkou cenu byli přihlášeni střelci ze 40 zemí. Bohužel jsme museli závody zrušit."
Letos budou volby do krajských zastupitelství. Budete kandidovat?
„Strana práv občanů kandidátku v Plzeňském kraji nesestavuje, ale měli bychom jít do voleb na společné kandidátce s SPD, což jsme už měli před čtyřmi lety. Hodně přátel mne přesvědčuje, abych nabídku, kterou jsem dostal od těch, co sestavují kandidátku, přijal."
Co vás v poslední době potěšilo a co nepotěšilo?
„Mám radost, že v této zvláštní době, ve které nám život omezují opatření spojené s pandemií, si pomáháme. Uskutečňují se v krátkém čase věci, které by dříve trvaly moc dlouho, aby se vůbec realizovaly. Nu a na druhou stranu se stala událost na Praze 6, kdy radní této pražské čtvrti rozhodli využít stavu nouze a strhli sochu maršála Koněva z podstavce pomníku a odvezli někam do skladu. To je něco tak ubohého, plivat na historii této země a přitom urazit obyvatele země, kde v každé rodině mají nejméně jednoho příbuzného, který padl v době války a desetitisíce jich zahynulo při osvobozování Čech a Moravy. Vnímám tyto události jako snahu o přepisování historie, snižování zásluh Rudé armády na osvobození Československa a zamlčování krutých zločinů, které tu za války napáchali Němci."
Co byste popřál zejména sportovcům?
"Hodně zdraví a pevnou vůli. Snad ta omezení brzo skončí a budeme moci si jít zasportovat nebo se jít podívat na nějaké zajímavé utkání nebo závod."
„Emila Zátopka a Danu Zátopkovou jsem znal a přátelil se s nimi ještě v době, kdy jsem byl sám aktivním sportovcem. V té době to Emil a Dana neměli vůbec jednoduché. Na veřejnosti údajně nesměli vystupovat, protože byli v nikým nevyhlášené, ale zato mnoha lidmi pečlivě dodržované klatbě. Dana na tu dobu moc ráda nevzpomínala, protože často se jí stávalo, že známí lidé včetně sportovců než, aby se s ní nebo i s Emilem setkali na chodníku, raději přešli na druhou stranu. Osobně jsem to zažil, když jsem Emila a Danu v osmdesátých letech pozval do Plzně na besedu s mladými sportovci. Emil měl smysl pro humor, a i když se při svém sportování nevěnoval střelbě, měl i střelcům vždy co říci, aby je svým vyprávěním motivoval. Všichni se skvěle bavili a v jaké době se to odehrávalo, charakterizuje i příhoda, kdy mne po besedě jeden mladý důstojník upozornil, že pan Zátopek není ten správný příklad pro mladé vojáky. Došlo to dokonce tak daleko, že si i mě po besedě s Emilem Zátopkem pozvali na stranický výbor, abych jim vysvětlil, proč zvu zrovna na besedu s mladými sportovci Emila Zátopka a jeho ženu Danu. Ptali se mne, zda jsem nemohl pozvat nějaké jiné stejně významné sportovce. Řekl jsem jim tehdy, že takoví jiní sportovci u nás nejsou. Pohřeb Dany Zátopkové jsem sledoval v televizi, protože byl vzhledem k pandemii omezený počtem smutečních hostí. Dukla chystá, až tahle omezení skončí, ještě jedno rozloučení s Danou Zátopkovou, kam už bude moci přijít více lidí, a věřím, že jí tam zahrají českou hymnu a slovenskou jí zazpíváme, jako jsme to učinili Věře Čáslavské."
A co říkáte o rok odloženým olympijským hrám v Tokiu?
„Asi se nedalo rozhodnout jinak než hry odložit. Ti sportovci, co se chtěli letos v Tokiu rozloučit se svoji sportovní kariérou, většinou se rozhodli, že tak učiní až za rok. Celosvětová pandemie zavinila zrušení téměř všech sportovních světových, evropských i republikových šampionátů většinou bez náhrady."
Na vás jako střelce to také dolehlo?
„Měl jsem být v Plzni ředitelem 51. ročníku Velké ceny osvobození ve střelbě, ke které mám srdeční vztah, neboť jsem první a druhý ročník vyhrál. Tehdy tady startovali střelci jen z deseti zemí, ale letos na odvolanou velkou cenu byli přihlášeni střelci ze 40 zemí. Bohužel jsme museli závody zrušit."
Letos budou volby do krajských zastupitelství. Budete kandidovat?
„Strana práv občanů kandidátku v Plzeňském kraji nesestavuje, ale měli bychom jít do voleb na společné kandidátce s SPD, což jsme už měli před čtyřmi lety. Hodně přátel mne přesvědčuje, abych nabídku, kterou jsem dostal od těch, co sestavují kandidátku, přijal."
Co vás v poslední době potěšilo a co nepotěšilo?
„Mám radost, že v této zvláštní době, ve které nám život omezují opatření spojené s pandemií, si pomáháme. Uskutečňují se v krátkém čase věci, které by dříve trvaly moc dlouho, aby se vůbec realizovaly. Nu a na druhou stranu se stala událost na Praze 6, kdy radní této pražské čtvrti rozhodli využít stavu nouze a strhli sochu maršála Koněva z podstavce pomníku a odvezli někam do skladu. To je něco tak ubohého, plivat na historii této země a přitom urazit obyvatele země, kde v každé rodině mají nejméně jednoho příbuzného, který padl v době války a desetitisíce jich zahynulo při osvobozování Čech a Moravy. Vnímám tyto události jako snahu o přepisování historie, snižování zásluh Rudé armády na osvobození Československa a zamlčování krutých zločinů, které tu za války napáchali Němci."
Co byste popřál zejména sportovcům?
"Hodně zdraví a pevnou vůli. Snad ta omezení brzo skončí a budeme moci si jít zasportovat nebo se jít podívat na nějaké zajímavé utkání nebo závod."
(ps, SportovníListy.cz, foto: Ivana Roháčková ASC Dukla)
