Do konce zápasu v Tipsport Areně chybělo  čtyřicet vteřin, když Jiří Balvín posunul Baloncesto Sevilla do dvoubodového vedení. Postupové naděje českého mistra se v tu chvíli řítily ke dnu právě zásluhou českého reprezentanta. 

Pak ale zaúřadoval Petr Benda a ve strhující koncovce poslal zápas do prodloužení, v němž už Nymburk dominoval.

Basketbalisté Nymburku porazili Sevillu a v Eurocupu postoupili

„Byla by to asi velká ironie, kdybych zrovna já Nymburk poslal  z poháru pryč,“ usmíval se po zápase Jiří Balvín.

„Tenhle zápas jsme chtěli vyhrát a jít do dalších kol eurocupu z druhého místa ve skupině, jenže jsme tu koncovku nezvládli. Bylo tam z naší strany dost chyb a moc se v rozhodující fázi nevedlo ve střelbě,  a tak jsme nakonec na Nymburk nestačili, ale chybělo vážně hodně málo. Soupeř měl ale víc ¨štěstí. “ komentoval zápas hráč českého národního týmu, který přiznal, že Nymburk byl pro něj speciálním soupeřem.

„Samozřejmě, odešel jsem z Česka v sedmnácti letech a hrát s českým týmem je pro mě zajímavá věc, to každopádně. Dnešní zápas jsem ale nebral jako něco, z čeho  bych měl nervy.  Do toho minulého utkání z nás jsem proti Nymburku šel vyhecovaným a na výkonu to nechalo stopu. Dneska ale žádné nervy nepřišly, a myslím, že jsem zápas zvládl…“ Jeho podíl v podobě dvojciferných zápisů jak ve statistice bodů, tak u doskoků, jej v zápase pasoval na nejlepšího  hráče Sevilly.  Zaslouženě…

„Jenže nás teď čekají tři důležité zápasy v lize, a to je pro nás dost důležité. Trenér proto protočil v Praze hráče z lavičky, a nám možná v zápase chyběla trpělivost,“ myslí si Balvín po porážce svého týmu. Který – stejně jako Nymburk – postupuje v Eurocupu dál. „Samozřejmě ale chceme dojít co nejdál i v téhle soutěži, i do Prahy jsme přijížděli s tím, že odkud chceme vítězství. Na stranu Nymburka se ale přiklonil i kus štěstí, a tak nakonec jedeme z Prahy s prázdnou.“

Těšit tak Balvína mohly jen jeho osobní statistiky, za které se určitě stydět nemusel. Atakování hranice dvaceti doskoků za jeden zápas není k vidění často. „Ale od toho tam přece jsem, je to jeden z mých úkolů ve hře, spolu s tím, abych taky přidával nějaké body,“ doplňuje hráč velice mladého týmu Sevilly.

„Bohužel tam ale  taky byly chyby při střelbě, jako celek jsme jich udělali prostě moc.“  Ve svých třiadvaceti je v kádru šestým nejstarším hráčem, „mazáctví“ ale v týmu nepěstují. „Rozhodně si nepřipadám  jako starý hráč,“ doplňuje člen reprezentačního kádru.  Na jeho příští sraz má nyní cestu otevřenou.

Kdyby totiž  jeho koš zápas skutečně ukončil, na sraz by nebyl vpuštěn,“ mnoho svých reprezentačních kolegů v bílém  nymburském dresu by nepotěšil…

 (ps, pg,    Sportovnílisty.cz,  Foto: Petr Guth)