Jiří Holeček je jméno, které možná dnešní té úplně nejmladší generaci nic říkat nebude, ale jedná se o fenomenálního bývalého československého hokejového brankáře.

Narodil se v Praze osmnáctého března 1944, čili letos už oslavil krásných kulatých sedmdesát let. Jeho sbírka medailí je úctyhodná. Ze zimní olympiády má dvě - stříbro a bronz, z mistrovství světa tři zlaté, pět stříbrných a jednu bronzovou, k tomu byl ve finále kanadského poháru. Co se týká soukromí, tak Jiří Holeček má jednoho syna, který se věnuje politice.

Na zápasy s nejvypjatější atmosférou vzpomíná Jiří Holeček, který je mimochodem pořád stejně štíhlý, akorát  že je šedivý, na ty s tehdejším Sovětským svazem a samozřejmě s Kanadou. Proti nenáviděným Rusům, tak by se dala parafrázovat utkání, ve kterých Československo s Jiřím Holečkem v bráně nastupovalo proti zborné komandě. Právě na Sověty byl Holeček nasazovaný nejčastěji, protože si s ním v podstatě nevěděli rady. Doslova je přiváděl k šílenství a pocitu bezmocnosti, jaký tehdejší sovětské hokejové komando nezažilo snad od nikoho jiného.

V té době, jak jsme řekli, Holeček platil na Sověty a na Kanadu zase Vladimír Dzurilla. Vrátíme se však k Holečkovi. Tehdy byl československý národ spjat s hokejisty, protože oni vraceli čest, kterou nám v srpnu 1968 Sovětský svaz vzal a každá porážka nenáviděných Rusů, jak se to tehdy říkalo, byla pro náš národ balzámem na okupací zničenou duši.

Foto © Depositphotos.com/ BGodunoff