Pořádalo se ve dnech 1. až 6. února 1930 v Chamonix. Bylo provázeno stejnou nepřízní počasí jako mistrovství Evropy 1925 v Praze, protože i v Chamonix byla velká obleva.

Provedená rozlosování mužstev byla zrušena a soutěž měla být přeložena do výše položeného Davosu. Než se tak stalo, začalo mrznout a turnaj zůstal v Chamonix. Z časových důvodů byl však sehrán systémem vylučovacím a my jsme byli vyřazeni hned na začátku. Finále opět znemožnila obleva, takže to se nakonec hrálo v zimním paláci v Berlíně.

Výsledky: Maďarsko - Itálie 2:0, Francie - Belgie 4:1, Německo - Anglie 4:2, Švýcarsko - Československo 3:1, Rakousko - Francie 2:1, Německo - Maďarsko 4:1, Polsko - Japonsko 5:0, Německo - Polsko 3:1, Švýcarsko - Rakousko 2:1, Rakousko - Polsko 2:0.
Finále: Kanada - Německo 6:1,  Německo - Švýcarsko  2:1.

Konečné pořadí: 1. Kanada — mistr světa, 2. Německo — mistr Evropy, 3. Švýcarsko, 4. Rakousko, 5. Polsko.
Sestava Československa: Peka, Pospíšil, Pušbauer, Dorazil, Krasl, Maleček, Hromádka, Tožička, Švihovec, Steigenhöfer.

XVI. mistrovství Evropy a IV. mistrovství světa

Mistrovství bylo sehráno ve dnech 1. až 8. února 1931 v Polsku v Krynici.

Výsledky:
I. Skupina: Kanada - Francie 9:0, Československo - Maďarsko 4:1, Československo - Polsko 4:1.
II. Skupina: Amerika - Rumunsko 15:0, Švédsko - Rakousko 3:1, Rakousko - Anglie 1:0.

Do finále postoupily Kanada, Československo, Amerika a Švédsko.
Skupina vylučovací: Polsko - Francie 2:1, Rakousko - Rumunsko 7:0.

Finále: Kanada – Amerika 2:0, Amerika – Švédsko 3:0, Kanada – Rakousko 8:0, Kanada – Československo 2:0, Rakousko – Švédsko 1:0, Amerika – Rakousko 2:1, Amerika – Polsko 1:0, Československo – Rakousko 2:1, Československo – Polsko 0:0, Amerika – Československo 1:0, Kanada – Švédsko 0:0, Kanada – Polsko 3:0, Rakousko – Polsko 2:1, Švédsko – Československo 1:0, Polsko – Švédsko 2:0.

Konečné pořadí: 1. Kanada — mistr světa, 2. Amerika, 3. Rakousko - mistr Evropy, 4. Polsko, 5. Československo, 6. Švédsko a 7. Maďarsko.

Sestava ČSR: Peka, Pušbauer, Dorazil, Tožička, Maleček, Hromádka, Švihovec, Král, Peters, Steigenhöfer.

V polské Krynici se kongres Mezinárodni ligy, provádějící rozlosování mužstev, mnoho nevyznamenal. Zplodil tentokrát taková rozhodnutí, že vyvolala obsáhlé debaty v tisku. Povolil domácímu Polsku účast ve finále, v němž naši reprezentanti, ač polský tým regulérně porazili již v I. skupině, musili znova hrát s Polskem v jeho domácím hodně zaujatém prostředí. Mistrem Evropy stalo se Rakousko, které bylo přibráno do finále stejným způsobem jako Polsko. Rakousko utrpělo nejtěžší porážku od Kanady 8:0 a vykazovalo v závěrečné bilanci nejhorší brankový poměr ze všech šesti finálových týmů.

Byli jsme těžce poškozeni spolu se Švédskem, které dovedlo hrát s Kanadou 0:0, ale ve finále pak prohrálo s Rakouskem 1:2.  Švédsko, stejně jako naši, Polsko porazili již v předběžných kolech 3:1. Velice zvláštní „diplomatické“ rozhodování členů Kongresu vyvolalo tlak na stanovení přesného programového plánu pro další ročníky soutěže.

XVII. mistrovství Evropy

Původně se mělo konat v Praze, ale zimní stadion provizorně otevřený 17. ledna 1931 zápasem Československo - Kanada, nebyl ještě definitivně dobudován a tak bylo přeloženo do Berlína, kde se konalo ve dnech 14. až 20. března 1932.

Jak tento rok pro náš hokej nešťastně začal, tak také smolně pokračoval dál. Bezprostředně před odjezdem národního mužstva do Berlína se zranil na lyžích Maleček a nemohl se mistrovství zúčastnit. Co to pro naše mužstvo znamenalo, si každý dovede při Malečkově výkonnosti v těchto letech, dobře představit. Rány osudu pak již zůstaly mužstvu věrny i v Berlíně. V průběhu soutěže se zranili hráči Dr. Pušbauer a Dorazil tak, že z další účasti byli rovněž vyloučeni. To byly pohromy, které ovlivnily výkonnost i konečný výsledek mužstva, jež i bez svých nejlepších bojovalo s nečekanou obětavostí.

Konečné pořadí: 1. Švédsko - mistr Evropy, 2. Rakousko, 3. Švýcarsko, 4. Německo, 5. Československo, 6. Francie, 7. Anglie, 8. Rumunsko a 9. Lotyšsko.



Mistrovství Evropy a světa pro rok 1933 bylo kongresem Mezinárodni hokejové ligy přiděleno Československu. Praha se tak měla poprvé stát pořadatelem mistrovství světa.

Kanadský hokej v Evropě zaznamenal, jak se z účasti v posledních ročnících soutěže dá pozorovat, ohromný rozmach a nebylo snad jednoho roku, aby se na mistrovství neobjevil nový adept. V roce 1932 to bylo Rumunsko a Lotyšsko, v roce 1930 přibylo dokonce Japonsko.

Rovněž se lepšila výkonnost evropských hokejistů častými styky s kanadskými a americkými mužstvy. Bylo to zejména po technické a taktické stránce, zatím co v rychlosti, rafinovanosti i ve střelbě zůstávali stále za nedostižnými kanadskými hokejisty.

K zvýšení úrovně hokeje přispívali také i četní Kanaďané, působící v mnohých klubech (Dr. Watson u LTC 1930/31, Dr. Dempsey v Rakousku aj.). Jejich počet se stále zvyšoval a americký žurnalista Lawrence odhadl počet Kanaďanů, působících v roce 1933 na kontinentě na plných 128.