Redakce portálu Sportovnilisty.cz pokračuje v sérii exkluzivních rozhovorů, které se týkají financování českého sportu, a které navazují na celostátní konferenci na téma financování sportu v ČR. Tu portál SportovniListy.cz uspořádal v roce 2014 ve spolupráci s Českou unií sportu (ČUS) a se Sdružením sportovních svazů ČR (SSS ČR). Tentokrát odpověděl na otázky Ing. Ivo Kaderka, CSc, prezident Českého tenisového svazu a člen Výkonného výboru České unie sportu.
V čem je největší nedostatek či problém současného financování sportu v ČR?
Český sport je dlouhodobě podfinancovaný a protože jsou veřejně dostupné a dobře známé statistiky a mezinárodní žebříček financování sportu v Evropě, nepovažuji za nutné po sté opakovat, že Česko je na jednom z posledních míst. Jediné, co k tomu mohu říci je, že je to strašná ostuda. Sport je totiž jeden z mála produktů, kterým se ještě může naše země pyšnit, a který se (zatím) nepodařilo totálně zničit. Ale co není, může být… Bez peněz je to jen otázka času.
Největší problém současného financování sportu je ztráta autonomie sportu a sportovního prostředí. Samozřejmě to souvisí se ztrátou Sazky. Ztráta Sazky znamenala nejen ztrátu vlastních zdrojů financování, ale hlavně – a to je podle mého názoru mnohonásobně větší problém – sport ztratil prestižní pozici, politickou a lobbyistickou sílu, kterou bohatá a silná Sazka garantovala. Neboli, ztráta Sazky z rukou sportovců znamenala dočasnou ztrátu obrovské síly a vlivu na loterijní zákon. Všechny peníze z výtěžku loterijních společností, které bývaly a byly by zůstaly ve sportu, na dlouhou dobu zmizely.
Stovky milionů, které mohly nejen pomáhat rozvíjet mládežnický sport, ale mohl fungovat klubový sport a zároveň i výkonnostní sport ve všech věkových kategoriích.
A nikdo mě nepřesvědčí, že není důležité a potřebné, aby se po celé republice hrály soutěže v hokeji, fotbalu, házené, basketu a dalších sportech třeba na úrovních divize, druhé a první ligy. Všude tam totiž byly alespoň nějaké peníze od loterijních společností, i ve venkovských sportovních klubech. Že není důležité aby se v okresních městech chodili lidé dívat na fotbal a hokej? Bez lidí na stadionech, bez sportovní zábavy, bez sportovní identity „svého“ klubu – byť ve druhé lize v pětitisícovém městě – nebude brzy ani sportující mládež. A právě tady vidím obrovský problém a nedokážu si představit, čím a jak se dá zalepit ta obrovská finanční díra. Jak si dál poradí kluby, oddíly a výkonnostní sport, a pozor, bez tohoto patra našeho sportu nebudou moci úspěšně fungovat ani jeho ostatní patra, včetně špičky pyramidy. Pak může nastat dominový efekt společensky patologických jevů, kterým existence sportu zatím brání, aniž by to bylo vidět. Podobně, jako když dobře funguje imunitní systém organismu. Navíc v době, kdy sport je už jediná a poslední „instituce“, která v Česku vychovává. Zmizel bývalý vliv církve, školy, neexistuje vojenská povinná služba. Sport je disciplína, plnění pokynů, sebeovládání, kázeň, dodržování pravidel, řádu… Sport je o poslušnosti i respektování druhých. Není to dost důležité – v zemi, kde si skoro každý dělá co chce a puberťáci se smějí policistům do očí?
Jak hodnotíte aktivitu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka (ČSSD), který nedávno vyzval největší sportovní organizace v ČR, jmenovitě Český olympijský výbor, Českou unii sportu, Sdružení sportovních svazů a Českou obec sokolskou, aby se podílely na vytvoření nové koncepce financování sportu?
Aktivitu ministra Marcela Chládka hodnotím vysoce pozitivně, konečně je to ministr, který mimo jiné byl a je sportovec, byl i sportovní fotbalový rozhodčí a prostředí sportu dokonale zná. Nová koncepce musí být výsledkem konsensu největších „hráčů“ v oblasti sportu a musí definovat pevná a neměnná pravidla. Tak, aby všechny subjekty, které usilují o státní peníze měly jasno. Není totiž možné, aby na začátku sportovního roku například sportovní svazy nevěděly, zda mohou poslat juniorskou reprezentaci na Mistrovství Evropy, které začíná v březnu…
V návaznosti na předchozí otázku, jak hodnotíte aktivitu poslance Jiřího Holečka (ANO), který inicioval založení České ligy sportu?
Každá aktivita, která by mohla jakkoliv pomoci sportu je jistě záslužná. Nicméně, vždy je důležité, jakými lidmi se obklopíte a co má být jejím „ústředním posláním“. Neznám obsah ani „personálie“ této aktivity, takže ji nemohu objektivně hodnotit. Přivítám vše pozitivní, nicméně varuji před objevováním Ameriky.
Poslanec Holeček (ANO) zveřejnil před časem tezi, že by měla být zřízena nová vládní agentura, která by měla řešit problematiku financování sportu v ČR. Je nutné podle vašeho názoru vytvářet další státní instituci, když existuje Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy, které by mělo tuto oblast řešit?
Navážu na předchozí: Varuji před objevováním Ameriky a před budováním trafik a trafiček, sekretariátů a vlivových a přerozdělovacích inkubátorů pro cokoliv. Už jich máme v Česku tolik, že žádných dalších netřeba. Tím spíše ve sportu. Docela dobře si dokážu představit kolik „zájemců“ o posty v takové vládní agentuře by se najednou objevilo… A bezesporu by vznikly mimořádné politické tlaky, kdo tam má být a kdo ne a já se opravdu nechci dočkat situace, kdy sport bude rukojmím lobbyistických, vlivových a politických dohod. To by byla cesta do pekla. Snad se mnou všichni sportovci souhlasí. Nicméně, pokud by tou institucí byla myšlena jakási „střecha“ nad českým sportem, nezavrhoval bych to… Ale hlavní pozici u státních peněz musí mít vždycky MŠMT, od toho tu je i podle kompetenčního zákona.
Jak hodnotíte aktivitu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka (ČSSD), který nedávno vyzval největší sportovní organizace v ČR, jmenovitě Český olympijský výbor, Českou unii sportu, Sdružení sportovních svazů a Českou obec sokolskou, aby se podílely na vytvoření nové koncepce financování sportu?
Marcel Chládek chce sportu pomoct, snaží se o to a jeho kroky jsou pozitivní a viditelné. Má přehled a sportu rozumí.
ČTĚTE TAKÉ ...
Antonín Lébl: Český olympijský výbor tady není proto, aby řídil český sport
Jaroslav Pollert: Z pohledu úspěšnosti na OH nemají ty nejlepší sporty moc možností získat sponzory
Karel Pražák: Nejsem si jistý, že vše, co říká ministr Chládek, tak vzniká na ministerstvu školství
Eduard Krützner: Sport státu přináší jen výhody, tak proč je podfinancovaný?
Miroslav Pelta: Chybí funkční koncepce na transparentní rozdělení peněz
Jakou úlohu by měl v rámci systému financování sportu v ČR hrát Český olympijský výbor?
Určitě aktivní, hodně aktivní. Ve shodě s největším „hráčem“ Českou unií sportu, ve shodě se sportovními svazy. ČOV ale nemá sport řídit, má pro něj vytvářet podmínky, pomáhat budovat jeho prestiž a musí být noblesním nositelem olympijské tradice. Z pohledu marketingu a sportovních financí nositelem a „obchodním správcem“ fantastické „značky“ – olympijských kruhů, které musí umět dokonale prodat obchodním partnerům.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) koncem loňského roku přislíbil navýšit finanční prostředky pro sport o 3 miliardy korun, pakliže bude systém koncepční a transparentní. V čem podle vašeho názoru spočívá jeho kritika současného stavu financování českého sportu, zvláště když ministr Babiš hovoří o současném stavu, který je podle jeho názoru „nekoncepční a netrans parentní“?
Když to Andrej udělá, budiž pochválen, i s ohledem na výše uvedené. Když se vrátí sportu peníze z loterijního byznysu, nechť jsou jasná a tvrdá pravidla pro jejich uživatele. Určitě, bezesposporu souhlasím. To, že se přes Olympijský výbor začaly vracet do sportu – na mládež – peníze ze sázek, je skvělý počin.
Nicméně, ať budete hledat jakýkoliv model a systém řízení a financování českého sportu, zjistíte, že žádný lepší nenajdete než ten, který tady byl a je. Vlastní sportovní činnost od soutěží dětí až po státní reprezentaci ve všech patrech musí řídit sportovní svazy. Největší a nejdůležitější subjekt, pro servis sportovním organizacím je a musí být Česká unie sportu. Ta musí umět doladit vztahy s kraji a hejtmany. Olympijský výbor nechť plní své funkce zejména v oblasti olympijské přípravy českých sportovců a péči o ně. Nechť je garantem noblesy, prestiže a síly českého sportu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy svoji zcela nezastupitelnou roli hrálo, hraje a musí hrát i nadále. Jasná a tvrdá pravidla musí garantovat Zákon o sportu. Bohužel, sportovcům zmizel hlavní a největší vlastní zdroj, Sazka, o který bývalý ČSTV přišel svojí naivitou a hloupostí. I tato fatální chyba však nesmí znamenat ohrožení jedné z nejdůležitějších společenských aktivit, tedy sportování a závodního sportu.
Pokud se nechceme smířit s tím, že přispějeme dobrovolně k našemu sebezničení. Ač si to možná většina lidí neuvědomuje, ta cesta už začala. Internetové, facebookové a podobné šílenství už je v plném proudu. A kdo se mnou nesouhlasí, měl by vidět pořad Fokus Václava Moravce - V síti, který byl večer v úterý 31. března 2015 v ČT24. Tisíce dvanáctiletých dětí, které fanaticky šílí s internetem... Uvědomují si politici, co tady bude za deset let? Co se stane, když zeslábne fenomén našeho sportu? Apokalypsa. Všichni by se nad tím měli rychle zamyslet, dokud je ještě čas…
ČTĚTE TAKÉ ...
Zdeněk Ertl: Financování sportu je roztříštěné, chybí i zpětná vazba i kontrola
Tomáš Král: Sport by měl být co nejvíce odpolitizován
Ivo Valenta: Sportovci by měli být suverénní a nezávislí na politické vůli či zvůli
Marcel Chládek: Chci, aby došlo k velmi dramatické změně celého systému financování sportu
Jiří Kejval, předseda ČOV: Ve sportu chybí dostatečné množství financí
Miroslav Jansta: Každou iniciativu, která by podpořila sport, je třeba vítat
Jozef Regec: Nemyslím si, že by Český olympijský výbor měl být distributorem peněz do sportu
Je podle vašeho názoru v pořádku, aby čeští profesionální sportovci měli zároveň pracovní (zaměstnanecké) smlouvy, jako např. tenistka Petra Kvitová, která má zaměstnaneckou smlouvu (na plný úvazek) s Ministerstvem vnitra ČR?
Ta sportovní centra tady byla a jsou. A dokud budou „zřízeny“, neboli budou existovat, budou mít své zaměstnance a těmi jsou špičkoví sportovci. Neznám obsahy jejich pracovních smluv, proto nemohu odpovídat na vaši otázku. Ale je jisté a nesporné, že z resortních center, tedy z Dukly nebo PSK Olymp přišli do národních týmů špičkoví sportovci a reprezentanti.
A Petra Kvitová celý svůj zaměstnanecký plat posílá na výchovu mladých, začínajících tenistů.
V čem je největší nedostatek či problém současného financování sportu v ČR?
Český sport je dlouhodobě podfinancovaný a protože jsou veřejně dostupné a dobře známé statistiky a mezinárodní žebříček financování sportu v Evropě, nepovažuji za nutné po sté opakovat, že Česko je na jednom z posledních míst. Jediné, co k tomu mohu říci je, že je to strašná ostuda. Sport je totiž jeden z mála produktů, kterým se ještě může naše země pyšnit, a který se (zatím) nepodařilo totálně zničit. Ale co není, může být… Bez peněz je to jen otázka času.
Největší problém současného financování sportu je ztráta autonomie sportu a sportovního prostředí. Samozřejmě to souvisí se ztrátou Sazky. Ztráta Sazky znamenala nejen ztrátu vlastních zdrojů financování, ale hlavně – a to je podle mého názoru mnohonásobně větší problém – sport ztratil prestižní pozici, politickou a lobbyistickou sílu, kterou bohatá a silná Sazka garantovala. Neboli, ztráta Sazky z rukou sportovců znamenala dočasnou ztrátu obrovské síly a vlivu na loterijní zákon. Všechny peníze z výtěžku loterijních společností, které bývaly a byly by zůstaly ve sportu, na dlouhou dobu zmizely.
Stovky milionů, které mohly nejen pomáhat rozvíjet mládežnický sport, ale mohl fungovat klubový sport a zároveň i výkonnostní sport ve všech věkových kategoriích.
A nikdo mě nepřesvědčí, že není důležité a potřebné, aby se po celé republice hrály soutěže v hokeji, fotbalu, házené, basketu a dalších sportech třeba na úrovních divize, druhé a první ligy. Všude tam totiž byly alespoň nějaké peníze od loterijních společností, i ve venkovských sportovních klubech. Že není důležité aby se v okresních městech chodili lidé dívat na fotbal a hokej? Bez lidí na stadionech, bez sportovní zábavy, bez sportovní identity „svého“ klubu – byť ve druhé lize v pětitisícovém městě – nebude brzy ani sportující mládež. A právě tady vidím obrovský problém a nedokážu si představit, čím a jak se dá zalepit ta obrovská finanční díra. Jak si dál poradí kluby, oddíly a výkonnostní sport, a pozor, bez tohoto patra našeho sportu nebudou moci úspěšně fungovat ani jeho ostatní patra, včetně špičky pyramidy. Pak může nastat dominový efekt společensky patologických jevů, kterým existence sportu zatím brání, aniž by to bylo vidět. Podobně, jako když dobře funguje imunitní systém organismu. Navíc v době, kdy sport je už jediná a poslední „instituce“, která v Česku vychovává. Zmizel bývalý vliv církve, školy, neexistuje vojenská povinná služba. Sport je disciplína, plnění pokynů, sebeovládání, kázeň, dodržování pravidel, řádu… Sport je o poslušnosti i respektování druhých. Není to dost důležité – v zemi, kde si skoro každý dělá co chce a puberťáci se smějí policistům do očí?
Jak hodnotíte aktivitu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka (ČSSD), který nedávno vyzval největší sportovní organizace v ČR, jmenovitě Český olympijský výbor, Českou unii sportu, Sdružení sportovních svazů a Českou obec sokolskou, aby se podílely na vytvoření nové koncepce financování sportu?
Aktivitu ministra Marcela Chládka hodnotím vysoce pozitivně, konečně je to ministr, který mimo jiné byl a je sportovec, byl i sportovní fotbalový rozhodčí a prostředí sportu dokonale zná. Nová koncepce musí být výsledkem konsensu největších „hráčů“ v oblasti sportu a musí definovat pevná a neměnná pravidla. Tak, aby všechny subjekty, které usilují o státní peníze měly jasno. Není totiž možné, aby na začátku sportovního roku například sportovní svazy nevěděly, zda mohou poslat juniorskou reprezentaci na Mistrovství Evropy, které začíná v březnu…
V návaznosti na předchozí otázku, jak hodnotíte aktivitu poslance Jiřího Holečka (ANO), který inicioval založení České ligy sportu?
Každá aktivita, která by mohla jakkoliv pomoci sportu je jistě záslužná. Nicméně, vždy je důležité, jakými lidmi se obklopíte a co má být jejím „ústředním posláním“. Neznám obsah ani „personálie“ této aktivity, takže ji nemohu objektivně hodnotit. Přivítám vše pozitivní, nicméně varuji před objevováním Ameriky.
Poslanec Holeček (ANO) zveřejnil před časem tezi, že by měla být zřízena nová vládní agentura, která by měla řešit problematiku financování sportu v ČR. Je nutné podle vašeho názoru vytvářet další státní instituci, když existuje Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy, které by mělo tuto oblast řešit?
Navážu na předchozí: Varuji před objevováním Ameriky a před budováním trafik a trafiček, sekretariátů a vlivových a přerozdělovacích inkubátorů pro cokoliv. Už jich máme v Česku tolik, že žádných dalších netřeba. Tím spíše ve sportu. Docela dobře si dokážu představit kolik „zájemců“ o posty v takové vládní agentuře by se najednou objevilo… A bezesporu by vznikly mimořádné politické tlaky, kdo tam má být a kdo ne a já se opravdu nechci dočkat situace, kdy sport bude rukojmím lobbyistických, vlivových a politických dohod. To by byla cesta do pekla. Snad se mnou všichni sportovci souhlasí. Nicméně, pokud by tou institucí byla myšlena jakási „střecha“ nad českým sportem, nezavrhoval bych to… Ale hlavní pozici u státních peněz musí mít vždycky MŠMT, od toho tu je i podle kompetenčního zákona.
Jak hodnotíte aktivitu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka (ČSSD), který nedávno vyzval největší sportovní organizace v ČR, jmenovitě Český olympijský výbor, Českou unii sportu, Sdružení sportovních svazů a Českou obec sokolskou, aby se podílely na vytvoření nové koncepce financování sportu?
Marcel Chládek chce sportu pomoct, snaží se o to a jeho kroky jsou pozitivní a viditelné. Má přehled a sportu rozumí.
ČTĚTE TAKÉ ...
Antonín Lébl: Český olympijský výbor tady není proto, aby řídil český sport
Jaroslav Pollert: Z pohledu úspěšnosti na OH nemají ty nejlepší sporty moc možností získat sponzory
Karel Pražák: Nejsem si jistý, že vše, co říká ministr Chládek, tak vzniká na ministerstvu školství
Eduard Krützner: Sport státu přináší jen výhody, tak proč je podfinancovaný?
Miroslav Pelta: Chybí funkční koncepce na transparentní rozdělení peněz
Jakou úlohu by měl v rámci systému financování sportu v ČR hrát Český olympijský výbor?
Určitě aktivní, hodně aktivní. Ve shodě s největším „hráčem“ Českou unií sportu, ve shodě se sportovními svazy. ČOV ale nemá sport řídit, má pro něj vytvářet podmínky, pomáhat budovat jeho prestiž a musí být noblesním nositelem olympijské tradice. Z pohledu marketingu a sportovních financí nositelem a „obchodním správcem“ fantastické „značky“ – olympijských kruhů, které musí umět dokonale prodat obchodním partnerům.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) koncem loňského roku přislíbil navýšit finanční prostředky pro sport o 3 miliardy korun, pakliže bude systém koncepční a transparentní. V čem podle vašeho názoru spočívá jeho kritika současného stavu financování českého sportu, zvláště když ministr Babiš hovoří o současném stavu, který je podle jeho názoru „nekoncepční a netrans parentní“?
Když to Andrej udělá, budiž pochválen, i s ohledem na výše uvedené. Když se vrátí sportu peníze z loterijního byznysu, nechť jsou jasná a tvrdá pravidla pro jejich uživatele. Určitě, bezesposporu souhlasím. To, že se přes Olympijský výbor začaly vracet do sportu – na mládež – peníze ze sázek, je skvělý počin.
Nicméně, ať budete hledat jakýkoliv model a systém řízení a financování českého sportu, zjistíte, že žádný lepší nenajdete než ten, který tady byl a je. Vlastní sportovní činnost od soutěží dětí až po státní reprezentaci ve všech patrech musí řídit sportovní svazy. Největší a nejdůležitější subjekt, pro servis sportovním organizacím je a musí být Česká unie sportu. Ta musí umět doladit vztahy s kraji a hejtmany. Olympijský výbor nechť plní své funkce zejména v oblasti olympijské přípravy českých sportovců a péči o ně. Nechť je garantem noblesy, prestiže a síly českého sportu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy svoji zcela nezastupitelnou roli hrálo, hraje a musí hrát i nadále. Jasná a tvrdá pravidla musí garantovat Zákon o sportu. Bohužel, sportovcům zmizel hlavní a největší vlastní zdroj, Sazka, o který bývalý ČSTV přišel svojí naivitou a hloupostí. I tato fatální chyba však nesmí znamenat ohrožení jedné z nejdůležitějších společenských aktivit, tedy sportování a závodního sportu.
Pokud se nechceme smířit s tím, že přispějeme dobrovolně k našemu sebezničení. Ač si to možná většina lidí neuvědomuje, ta cesta už začala. Internetové, facebookové a podobné šílenství už je v plném proudu. A kdo se mnou nesouhlasí, měl by vidět pořad Fokus Václava Moravce - V síti, který byl večer v úterý 31. března 2015 v ČT24. Tisíce dvanáctiletých dětí, které fanaticky šílí s internetem... Uvědomují si politici, co tady bude za deset let? Co se stane, když zeslábne fenomén našeho sportu? Apokalypsa. Všichni by se nad tím měli rychle zamyslet, dokud je ještě čas…
ČTĚTE TAKÉ ...
Zdeněk Ertl: Financování sportu je roztříštěné, chybí i zpětná vazba i kontrola
Tomáš Král: Sport by měl být co nejvíce odpolitizován
Ivo Valenta: Sportovci by měli být suverénní a nezávislí na politické vůli či zvůli
Marcel Chládek: Chci, aby došlo k velmi dramatické změně celého systému financování sportu
Jiří Kejval, předseda ČOV: Ve sportu chybí dostatečné množství financí
Miroslav Jansta: Každou iniciativu, která by podpořila sport, je třeba vítat
Jozef Regec: Nemyslím si, že by Český olympijský výbor měl být distributorem peněz do sportu
Je podle vašeho názoru v pořádku, aby čeští profesionální sportovci měli zároveň pracovní (zaměstnanecké) smlouvy, jako např. tenistka Petra Kvitová, která má zaměstnaneckou smlouvu (na plný úvazek) s Ministerstvem vnitra ČR?
Ta sportovní centra tady byla a jsou. A dokud budou „zřízeny“, neboli budou existovat, budou mít své zaměstnance a těmi jsou špičkoví sportovci. Neznám obsahy jejich pracovních smluv, proto nemohu odpovídat na vaši otázku. Ale je jisté a nesporné, že z resortních center, tedy z Dukly nebo PSK Olymp přišli do národních týmů špičkoví sportovci a reprezentanti.
A Petra Kvitová celý svůj zaměstnanecký plat posílá na výchovu mladých, začínajících tenistů.
(ps, Sportovnilisty.cz, Foto: Petr Skála)
