V poslední době jsem napsal několik komentářů na téma nedostatečného
fyzického pohybu v České republice hlavně u dětí a mládeže.
Opíral jsem se v hodnoceních zejména o „Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro oblast fyzických aktivit člověka“.
Více než čtvrtina světové dospělé populace (cca 1,4 miliardy dospělých) je nedostatečně aktivní.
Přibližně jedna ze tří žen a jeden ze čtyř mužů na světě nemají dostatek fyzické aktivity k tomu, aby zůstali zdraví.
Míra nečinnosti je dvakrát vyšší v zemích s vysokými příjmy ve srovnání se zeměmi s nízkými příjmy; v období 2001 – 2016 vzrostla nedostatečná aktivita v ekonomicky bohatších zemích o 5 % (z 31,6 % na 36,8 %).
Od roku 2001 nedošlo k žádnému zlepšení v celosvětové úrovni fyzické aktivity!!!
Rostoucí úroveň fyzické nečinnosti má negativní dopady na zdravotní systémy, životní prostředí, ekonomický vývoj, pohodu společenství a kvalitu života.
V zemích s vysokými příjmy bylo 26 % mužů a 35 % žen nedostatečně fyzicky aktivních ve srovnání s 12 % mužů a 24 % žen v zemích s nízkými příjmy. Nízká nebo klesající úroveň fyzické aktivity často odpovídá vysokému nebo rostoucímu hrubému národnímu produktu.
Pokles fyzické aktivity je částečně způsoben nečinností ve volném čase a sedavým chováním v zaměstnání nebo doma. Stejně tak k nedostatečné fyzické aktivitě přispívá rostoucí používání pasivních způsobů dopravy.
Celosvětově bylo v roce 2016 nedostatečně fyzicky aktivních 81 % dospívajících ve věku 11 – 17 let. Dospívající dívky byly méně aktivní než dospívající chlapci, přičemž 85 % dívek a 78 % chlapců nesplňovalo doporučení WHO mít nejméně 60 minut mírně až intenzivní fyzické aktivity denně.
Po dvou posledních letech ovlivněných celosvětově koronavirem se situace s úrovní fyzické aktivity ještě dramaticky zhoršila.
-----------
Každý, komu není lhostejná budoucnost příštích generací, nemůže po seznámení se s výše uvedenými fakty zůstat klidný.
Skutečnost, že úroveň fyzické aktivity je horší v ekonomicky vyspělejších zemích, je na první pohled poměrně logická, protože v bohatší společnosti jsou samozřejmě dostupnější veškeré moderní technické, technologické či komunikační vymoženosti, které v převážné většině člověka k větší fyzické aktivitě nenutí, ale naopak ho od ní, byť ne prvoplánově, odrazují. Nesvádějme ale nedostatek pohybu na různá moderní zařízení, protože i zde můžeme najít analogii k heslu „dobrý sluha, špatný pán“. Jinými slovy, auta, telefony, tablety atd. za pokles naší fyzické aktivity nemohou, využíváme je v každodenních činnostech, usnadňují a zlepšují nám pracovní činnost i volný čas a často bychom se bez nich už ani neobešli, ale neměli bychom se na nich stávat závislými. Je totiž jen a jen na nás, zda ve volném čase raději sedneme na kolo, půjdeme se proběhnout či projít, a nebo se pohodlně uvelebíme před nějaký monitor a ve společnosti alkoholických nebo přeslazených nápojů a chipsů u něj strávíme několik hodin.
Tuto odpovědnost by si měl uvědomit a ujasnit nejen každý jednotlivec, ale také vládnoucí garnitury. Politici, kteří o našich životech spolurozhodují, by měli usilovat o to, aby v rámci možností co nejvíce podporovali sportování obyvatel a neustále zlepšovali podmínky k provozování fyzických aktivit. A investovat do zdraví a tělesné kondice je samozřejmě snadnější právě ve vyspělejších zemích, k nimž celosvětově Česká republika patří.
Pokles míry zdravého pohybu se na kondici jedince ani společnosti sice neprojeví okamžitě, ale rozhodně není moudré čekat, až bude hůř. Nebuďme krátkozrací a nechovejme se podle hesla „bližší košile než kabát“, protože až přijde zima, budeme pravděpodobně litovat, že jsme si v průběhu léta na ten kabát neušetřili!
Pojďme si tedy na závěr našich pohledů do důležitého dokumentu WHO graficky shrnout, jaké kvality i kvantity fyzické aktivity bychom měli dosahovat, abychom se my samotní, ale i celé lidské společenství, mohli zdravě rozvíjet a minimalizovat negativní důsledky překotného tempa současného rozvoje moderní společnosti.
(Použitý zdroj: WORLD HEALTH ORGANIZATION. Physical activity fact sheet. WHO | World Health Organization [online]. 2021, 12 October 2021 [cit. 2021-12-14]. Dostupné z: ¨https://www.who.int/publications/i/item/WHO-HEP-HPR-RUN-2021.2)
Opíral jsem se v hodnoceních zejména o „Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro oblast fyzických aktivit člověka“.
Více než čtvrtina světové dospělé populace (cca 1,4 miliardy dospělých) je nedostatečně aktivní.
Přibližně jedna ze tří žen a jeden ze čtyř mužů na světě nemají dostatek fyzické aktivity k tomu, aby zůstali zdraví.
Míra nečinnosti je dvakrát vyšší v zemích s vysokými příjmy ve srovnání se zeměmi s nízkými příjmy; v období 2001 – 2016 vzrostla nedostatečná aktivita v ekonomicky bohatších zemích o 5 % (z 31,6 % na 36,8 %).
Od roku 2001 nedošlo k žádnému zlepšení v celosvětové úrovni fyzické aktivity!!!
Rostoucí úroveň fyzické nečinnosti má negativní dopady na zdravotní systémy, životní prostředí, ekonomický vývoj, pohodu společenství a kvalitu života.
V zemích s vysokými příjmy bylo 26 % mužů a 35 % žen nedostatečně fyzicky aktivních ve srovnání s 12 % mužů a 24 % žen v zemích s nízkými příjmy. Nízká nebo klesající úroveň fyzické aktivity často odpovídá vysokému nebo rostoucímu hrubému národnímu produktu.
Pokles fyzické aktivity je částečně způsoben nečinností ve volném čase a sedavým chováním v zaměstnání nebo doma. Stejně tak k nedostatečné fyzické aktivitě přispívá rostoucí používání pasivních způsobů dopravy.
Celosvětově bylo v roce 2016 nedostatečně fyzicky aktivních 81 % dospívajících ve věku 11 – 17 let. Dospívající dívky byly méně aktivní než dospívající chlapci, přičemž 85 % dívek a 78 % chlapců nesplňovalo doporučení WHO mít nejméně 60 minut mírně až intenzivní fyzické aktivity denně.
Po dvou posledních letech ovlivněných celosvětově koronavirem se situace s úrovní fyzické aktivity ještě dramaticky zhoršila.
-----------
Každý, komu není lhostejná budoucnost příštích generací, nemůže po seznámení se s výše uvedenými fakty zůstat klidný.
Skutečnost, že úroveň fyzické aktivity je horší v ekonomicky vyspělejších zemích, je na první pohled poměrně logická, protože v bohatší společnosti jsou samozřejmě dostupnější veškeré moderní technické, technologické či komunikační vymoženosti, které v převážné většině člověka k větší fyzické aktivitě nenutí, ale naopak ho od ní, byť ne prvoplánově, odrazují. Nesvádějme ale nedostatek pohybu na různá moderní zařízení, protože i zde můžeme najít analogii k heslu „dobrý sluha, špatný pán“. Jinými slovy, auta, telefony, tablety atd. za pokles naší fyzické aktivity nemohou, využíváme je v každodenních činnostech, usnadňují a zlepšují nám pracovní činnost i volný čas a často bychom se bez nich už ani neobešli, ale neměli bychom se na nich stávat závislými. Je totiž jen a jen na nás, zda ve volném čase raději sedneme na kolo, půjdeme se proběhnout či projít, a nebo se pohodlně uvelebíme před nějaký monitor a ve společnosti alkoholických nebo přeslazených nápojů a chipsů u něj strávíme několik hodin.
Tuto odpovědnost by si měl uvědomit a ujasnit nejen každý jednotlivec, ale také vládnoucí garnitury. Politici, kteří o našich životech spolurozhodují, by měli usilovat o to, aby v rámci možností co nejvíce podporovali sportování obyvatel a neustále zlepšovali podmínky k provozování fyzických aktivit. A investovat do zdraví a tělesné kondice je samozřejmě snadnější právě ve vyspělejších zemích, k nimž celosvětově Česká republika patří.
Pokles míry zdravého pohybu se na kondici jedince ani společnosti sice neprojeví okamžitě, ale rozhodně není moudré čekat, až bude hůř. Nebuďme krátkozrací a nechovejme se podle hesla „bližší košile než kabát“, protože až přijde zima, budeme pravděpodobně litovat, že jsme si v průběhu léta na ten kabát neušetřili!
Pojďme si tedy na závěr našich pohledů do důležitého dokumentu WHO graficky shrnout, jaké kvality i kvantity fyzické aktivity bychom měli dosahovat, abychom se my samotní, ale i celé lidské společenství, mohli zdravě rozvíjet a minimalizovat negativní důsledky překotného tempa současného rozvoje moderní společnosti.
(Použitý zdroj: WORLD HEALTH ORGANIZATION. Physical activity fact sheet. WHO | World Health Organization [online]. 2021, 12 October 2021 [cit. 2021-12-14]. Dostupné z: ¨https://www.who.int/publications/i/item/WHO-HEP-HPR-RUN-2021.2)
(red,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
