Veronika Hankocyová je jednou z mála českých jezdkyní, která se prohání na silničním motocyklu po okruzích a častokrát se umístí i na stupních vítězů. Ví, že při jízdě nezáleží jen na rychlosti, ale na taktice.
Samostatné závody žen se nejezdí a tak musíte závodit s muži. Jsou k vám ohleduplní?
"Vůbec ne. Když chlapi uvidí na motorce před sebou helmu s copánkem, tak udělají všechno proto, aby tu ženskou předjeli. Mimo závodění jsou skvělí, jsou přátelští, ale pak se závodí a tam jdou ohledy stranou."
Jste poměrně vysoká. Je to výhoda při závodění?
"Vůbec ne. Mých 185 cm je spíše nevýhoda. Jenom, když sedím na motorce, tak s dlouhýma nohama dosáhnu snadno na zem."
V čem ženy mají před muži při závodění výhodu. Je nějaká ženská vlastnost, která při závodění ženám pomáhá?
"Domnívám se, že ne. Zatím jsem ji nepoznala. Spíše bych věděla o nevýhodách. Jsme ženské a každý chlap to tak bere."
Jak hodnotíte loňskou sezónu? Byl to posun vpřed oproti předchozímu roku?
"Předloňská sezona pro mě nebyla zrovna šťastná, protože hned v prvním závodě ve Staráku mě vyřadil nezaviněný pád a zranění, takže sezóna v roce 2015 to byl rozhodně posun vpřed. Mám za sebou vcelku hodně odjetých závodů na příroďácích bez pádu a to se muselo někde projevit. Celkový výsledek byl samozřejmě hodně pozitivně ovlivněný právě posledním závodem v Dymokurech, ale i přesto jsem na svojí sériovce nebyla hůř než sedmá v cíli.“
Ještě se vraťme do Dymokur, jaké byly ohlasy na závod twinů?
"To mě až překvapilo, jak moc to nadchlo diváky. Chodili mi gratulovat a ukazovali třeba videa na telefonech, jak tribuny doslova jásaly, když jsem projela na prvním místě. Někteří chlapi to dokonce obrečeli. To mě fakt dojalo. Někteří z toho snad měli větší radost než já! U některých jezdců a lidí z depa už to bylo trochu horší. Brali tu výměnu motorek pomalu jako podpásovku, přitom šlo hlavně o to pobavit lidi, ukázat, že i na tom mým střepu se dá s dobrýma rukama zajet bedna, a já že zas nejedu až takovou tužku. Vyměnit si ty motorky třeba v Hořicích nebo Radvanicích, tak by Indián (Michal Dokoupil) stejně vyhrál. Takhle to ale vyšlo nečekaně líp pro mě, i když mě mrzí, že jsem nasekala tolik chyb, protože jsem mohla ujet mnohem dřív. Ale ty nervy, když člověk poprvé vede startovní pole, jsou strašný. Indián mi taky hned po dojezdu strašně vynadal, takže mi vlastně tu prvotní radost docela slušně zkazil."
Který závod se vám nejvíce líbil? A naopak, na který závod moc ráda nevzpomínáte?
"Zklamáním pro mě byly všechny závody, kde jsem nemohla v neděli nastoupit na start, takže Hořice, Kopčany a Radvanice. V roce 2015 jsem byla doslova nadšená na Ulster Grand Prix. Tam se mi dařilo a dobře jsem se bavila i mimo závody. No a pak závěr v Irsku v Killalane. Patnáctý místo mezi Supertwiny a sedmý v Juniorech bylo už opravdu hodně slušný, a to tam mám motorku jen o něco málo rychlejší, než co mám tady."
Jaké máte plány na novou sezónu? Pojedete opět český road racing a závody v Irsku? A co TT, vyjde to?
"Doufám, že bude nadále pokračovat spolupráce s týmem RT&E v Irsku, protože teď už konečně znám většinu tratí a můžu se posunout zase o krok dál. Závody u nás jsou jasný, chci zlepšit techniku a s tím souvisí právě TT resp. ManxGP. Doma se dohadujeme, co by bylo nejlepší, ale osobně vidím reálnější v roce 2015 spíš Manx a TT spíš až 2016. Indián (Michal Dokoupil ) se na to kouká z hlediska dopravy atd. a proto je pro účast rovnou na TT, kdežto já pokud bych měla tento rok jet, tak Manx by byl menší tlak…a hlavně je později, a já jsem mistr v odkládání věcí. Proto jsme už skoro čtyři roky zasnoubení a nic se neděje. Jsou věci, který nemá smysl uspěchat a TT je jedna z nich."
Jak se přes zimu udržuje kondice? Trénujete spolu s Michalem Dokoupilem?
"Vzal si mě pod křídla Indiánův trenér Michal Žáček z Real training. Jsem v tomhle lemra líná, ale jakmile se jednou k něčemu odhodlám, nezastavuju se. Únava při závodě byl v roce 2014 můj největší problém."
Veronika Hankocyová poprvé závodila v roce 2010 na půjčeném motocyklu „espéčku“ v Kopčanech 2010. Od té doby vystřídala řadu strojů různé třídy.
Veroniku Hankocyovou považují znalci silničních závodů za jednu z mála odvážných žen, která se postaví se na startovní „čáru“ a nebojí se závodit. Věnuje se především závodům na přírodních okruzích a to nejen v ČR, ale i v Irsku kde získává mnoho potřebných zkušeností. Road Racing se rozděluje pouze na kategorie podle objemu a typu motoru, takže Veronika jezdí vždy s těmi nejlepšími v dané třídě.
Dvojicí závodníků Michal INDI Dokoupil & Veronika Hankocyová můžete vidět na veletrhu Motocykl 2015 na Výstavišti v Praze v Holešovicích.
Na motorky tradičně začátkem března 2015 do Prahy Holešovic!
Samostatné závody žen se nejezdí a tak musíte závodit s muži. Jsou k vám ohleduplní?
"Vůbec ne. Když chlapi uvidí na motorce před sebou helmu s copánkem, tak udělají všechno proto, aby tu ženskou předjeli. Mimo závodění jsou skvělí, jsou přátelští, ale pak se závodí a tam jdou ohledy stranou."
Jste poměrně vysoká. Je to výhoda při závodění?
"Vůbec ne. Mých 185 cm je spíše nevýhoda. Jenom, když sedím na motorce, tak s dlouhýma nohama dosáhnu snadno na zem."
V čem ženy mají před muži při závodění výhodu. Je nějaká ženská vlastnost, která při závodění ženám pomáhá?
"Domnívám se, že ne. Zatím jsem ji nepoznala. Spíše bych věděla o nevýhodách. Jsme ženské a každý chlap to tak bere."
Jak hodnotíte loňskou sezónu? Byl to posun vpřed oproti předchozímu roku?
"Předloňská sezona pro mě nebyla zrovna šťastná, protože hned v prvním závodě ve Staráku mě vyřadil nezaviněný pád a zranění, takže sezóna v roce 2015 to byl rozhodně posun vpřed. Mám za sebou vcelku hodně odjetých závodů na příroďácích bez pádu a to se muselo někde projevit. Celkový výsledek byl samozřejmě hodně pozitivně ovlivněný právě posledním závodem v Dymokurech, ale i přesto jsem na svojí sériovce nebyla hůř než sedmá v cíli.“
Ještě se vraťme do Dymokur, jaké byly ohlasy na závod twinů?
"To mě až překvapilo, jak moc to nadchlo diváky. Chodili mi gratulovat a ukazovali třeba videa na telefonech, jak tribuny doslova jásaly, když jsem projela na prvním místě. Někteří chlapi to dokonce obrečeli. To mě fakt dojalo. Někteří z toho snad měli větší radost než já! U některých jezdců a lidí z depa už to bylo trochu horší. Brali tu výměnu motorek pomalu jako podpásovku, přitom šlo hlavně o to pobavit lidi, ukázat, že i na tom mým střepu se dá s dobrýma rukama zajet bedna, a já že zas nejedu až takovou tužku. Vyměnit si ty motorky třeba v Hořicích nebo Radvanicích, tak by Indián (Michal Dokoupil) stejně vyhrál. Takhle to ale vyšlo nečekaně líp pro mě, i když mě mrzí, že jsem nasekala tolik chyb, protože jsem mohla ujet mnohem dřív. Ale ty nervy, když člověk poprvé vede startovní pole, jsou strašný. Indián mi taky hned po dojezdu strašně vynadal, takže mi vlastně tu prvotní radost docela slušně zkazil."
Který závod se vám nejvíce líbil? A naopak, na který závod moc ráda nevzpomínáte?
"Zklamáním pro mě byly všechny závody, kde jsem nemohla v neděli nastoupit na start, takže Hořice, Kopčany a Radvanice. V roce 2015 jsem byla doslova nadšená na Ulster Grand Prix. Tam se mi dařilo a dobře jsem se bavila i mimo závody. No a pak závěr v Irsku v Killalane. Patnáctý místo mezi Supertwiny a sedmý v Juniorech bylo už opravdu hodně slušný, a to tam mám motorku jen o něco málo rychlejší, než co mám tady."
Jaké máte plány na novou sezónu? Pojedete opět český road racing a závody v Irsku? A co TT, vyjde to?
"Doufám, že bude nadále pokračovat spolupráce s týmem RT&E v Irsku, protože teď už konečně znám většinu tratí a můžu se posunout zase o krok dál. Závody u nás jsou jasný, chci zlepšit techniku a s tím souvisí právě TT resp. ManxGP. Doma se dohadujeme, co by bylo nejlepší, ale osobně vidím reálnější v roce 2015 spíš Manx a TT spíš až 2016. Indián (Michal Dokoupil ) se na to kouká z hlediska dopravy atd. a proto je pro účast rovnou na TT, kdežto já pokud bych měla tento rok jet, tak Manx by byl menší tlak…a hlavně je později, a já jsem mistr v odkládání věcí. Proto jsme už skoro čtyři roky zasnoubení a nic se neděje. Jsou věci, který nemá smysl uspěchat a TT je jedna z nich."
Jak se přes zimu udržuje kondice? Trénujete spolu s Michalem Dokoupilem?
"Vzal si mě pod křídla Indiánův trenér Michal Žáček z Real training. Jsem v tomhle lemra líná, ale jakmile se jednou k něčemu odhodlám, nezastavuju se. Únava při závodě byl v roce 2014 můj největší problém."
Veronika Hankocyová poprvé závodila v roce 2010 na půjčeném motocyklu „espéčku“ v Kopčanech 2010. Od té doby vystřídala řadu strojů různé třídy.
Veroniku Hankocyovou považují znalci silničních závodů za jednu z mála odvážných žen, která se postaví se na startovní „čáru“ a nebojí se závodit. Věnuje se především závodům na přírodních okruzích a to nejen v ČR, ale i v Irsku kde získává mnoho potřebných zkušeností. Road Racing se rozděluje pouze na kategorie podle objemu a typu motoru, takže Veronika jezdí vždy s těmi nejlepšími v dané třídě.
Dvojicí závodníků Michal INDI Dokoupil & Veronika Hankocyová můžete vidět na veletrhu Motocykl 2015 na Výstavišti v Praze v Holešovicích.
Na motorky tradičně začátkem března 2015 do Prahy Holešovic!
(ps, s využitím různých rozhovorů na motoristických webech, Sportovnilisty.cz, Foto: Petr Skála)
