To je asi sama podstata asijského bojového umění zvaného karate, které si u nás oblíbilo spousta lidí. U nás se vyučuje jako sport, ale v jeho domovině v Asii jde skutečně o bojové umění v pravém smyslu slova, ovšem s velmi širokou duchovní základnou. Vzniklo v dobách, kdy obyčejní lidé nesměli nosit zbraně a nebezpečí kolem nich bylo více než reálné. Osvícenci a učenci zejména v budhistických klášteřích je začali vyučovat umění, jak se ubránit holýma rukama, ale základem tohoto umění nebyl nikdy útok, pouze obrana. Samozřejmě že v pozdějších dobách nebo jiných společenstvích byly tyto tradice porušovány a karate sloužilo i k útoku.

Studium bojových technik patřilo v asijských kastovních společnostech k základům, vzdělání. Výuka často probíhala v klášteřích, ale  cvičení nebyla určena k vycvičení mnichů na bojovníky, nýbrž k tomu, aby si žáci uvědomili funkčnost jednotlivých částí svého těla a tím položili základ pro zvládnutí meditačních technik.

Foto © Depositphotos.com/karinaelena

U nás je nyní karate vyhledávaným sportem s výukou asijských bojových technik, sportem, ve kterém se pořádají prestižní soutěže s mezinárodní účastí. Překvapením může být jen to, že vítězem se ne vždy stávají zápasníci asijského původu, které mají ke karate blízko, ale v tomto bojovém sportu stále častěji vynikají sportovci z jiných světadílů.