Čerstvá kandidátka do Senátu a několikaměsíční členka týmu vládního zmocněnce pro sport Markéta Kabourková mě v článku „Kdo skutečně děsí sportovce….“, v Parlamentních listech zcela nesmyslně, nepravdivě a v podstatě mimo jakoukoli realitu obvinila, že poté, co jsem se z médií dozvěděl, že poslanec Hnilička předložil do poslanecké sněmovny pod tiskem 241/0 svůj návrh novely Zákona o podpoře sportu, jsem se jako předseda sportovní komise koaliční ČSSD pro sport nevyjádřil odborně k textu zákona a místo toho začal politikařit. A to bez jakýchkoli důkazů.
Pokud je někomu toto jméno poněkud neznámé, vězte, že se jedná o českou ekonomku a manažerku působící především v oblasti výzkumných organizací a vysokých škol. V letech 2004 až 2012 působila ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v.v.i., v letech 2013 až 2015 na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 2016 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jako členka auditních týmů spolupracovala na více než 30 kontrolách a statutárních auditech na univerzitách a výzkumných organizacích. V roce 2016 byla propuštěna z funkce ředitelky Správy účelových zařízení ČVUT. Výpovědi se brání žalobou. V současné době se věnuje problematice podpory sportu včetně jejího financování. Je členkou týmu vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličky. A jak sama píše, už deset měsíců pracuje pro sport…. V této souvislosti jen připomenu, že já pro sport pracuji 28 let a pomníků mé práce pro sport jsou stovky ….
Chápu, že si snaží vydobýt renomé před senátními volbami a získat zásluhy u svého nového několikaměsíčního chlebodárce v oboru, který jí byl ještě před rokem zcela cizí. A to sice poněkud přihlouplým, leč o to hlasitějším kopnutím do osoby v oboru desítky let kované.
Paní Markéta se totiž dříve než začala sepisovat své pozoruhodné dílko, měla seznámit s poměrně důležitými a zásadními dokumenty, z nichž by pravděpodobně pochopila, že hlavně pokoutný způsob předložení poslanecké novely v poslední den zasedání Poslanecké sněmovny před prázdninami tak, aby si věcně neobyčejně důležitou, dlouho očekávanou novelu zákona neměli čas pořádně přečíst, prostudovat a poté připsat svůj podpis coby spolupředkladatelů. Řada z nich totiž připojila svůj podpis na dobré slovo, aniž by věděla, co podepisovala. A meziresortní připomínkové řízení probíhá v době vládních dovolených, tedy v době nejméně vhodné ke kvalitní oponentuře odborníků z resortů …..
Přestože podvýbor pro sport zasedal v období května – června 2018 nejméně třikrát, ani jednou jeho členové neměli možnost vidět paragrafované znění této novely a kvalifikovaně se k němu vyjádřit.
A je velmi smutné, že tak toužebně očekávanou a nesmírně potřebnou novelu pro celé sportovní hnutí předložil autorský kolektiv v tak mizerné legislativní kvalitě, která zcela degraduje její potřebnost a s porušením řady dohod, smluv a slibů, což je hluboko za jakoukoli politickou etikou, za dodržováním pravidel hry a za smyslem fair-play, jichž se autorka článku dovolává.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš takovýto pokoutný způsob předkládání legislativních norem jedním z koaličních partnerů označoval v minulém volebním období za podraz. A já se mu vůbec nedivím a plně s ním souhlasím.
Mimo jiné i proto je v koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD na toto volební období bod D., který říká, že: „odborné komise jednotlivých stran mezi sebou komunikují především při přípravě legislativních návrhů.“
Toto jsme mimo jiné dohodli i při vyjednávání programového prohlášení vlády v oblasti sportu mezi zástupci ANO a ČSSD, včetně definování několika základních bodů, které by novela měla obsahovat.“
Stejně tak text této poslanecké novely nebyl, v rozporu s usnesením vlády České republiky ze dne 27. června 2016 č. 591, kterým byl schválen text Koncepce podpory sportu 2016-2025 SPORT 2025 nijak konzultován se zástupci sportovního prostředí. Pokud paní Kabourková tvrdí opak, lže.
Přitom v citované vládní Koncepci Sport 2025 v kapitole 2 Horizontální priority a bodě Zapojení sportovních odborníků a sportovců do rozhodovacích procesů samospráv se výslovně uvádí, že „Efektivní sportovní politika nemůže být implementována bez osobní účasti zástupců sportu v rozhodovacích orgánech na státní, regionální i místní úrovni. Sportovci a sportovní odborníci se musí dlouhodobě podílet na implementaci a vyhodnocování sportovní politiky“, takže tato bezpochyby zásadní priorita byla při tvorbě návrhu novely zákona, který má do budoucna mít zásadní vliv na postup státu v oblasti podpory sportu flagrantním způsobem porušena.
A též sportovní prostředí a sportovní odborníci se o předložení pro financování sportu do budoucna zásadní novely až z médií.
Nikdo nevolá po tom, aby se, jak paní Kabourková píše, odvolalo, co se slíbilo a slíbilo, co se odvolalo. Ale paní Kabourková bohužel nezná poslaneckou žvanírnu a řezničinu, která s velkým zájmem rozcupuje jakékoli dílko, které k tomu poskytne tolik možností, jako poslanecká novela Zákona o podpoře sportu, což v konečném důsledku může termín ustanovení Národní agentury pro sport zásadním způsobem prodloužit, ale i zcela ohrozit.
A tím i tolik potřebnou revizi současného financování sportu a návrat k financování dle Plánu podpory rozvoje sportu na léta 2015 – 20917, resp. dle pravidel Dotačních neinvestičních programů v oblasti sportu na léta 2017 – 2019.
Jediná cesta, jak předloženou frašku na novelu zákona zachránit je ji kompletně předělat, a to čím dříve, tím lépe a v souladu s výše psanými dokumenty. Pokud se budete, paní Kabourková ptát proč, tak vězte:
1. předložená novela zákona zásadním způsobem porušuje pravidla legislativního procesu, která mimo jiné říkají, že: „Novelizací se změní nebo zruší určitá část dřívějšího právního předpisu, případně se do něj doplní nová ustanovení. Novelizační právní předpis je publikován ve Sbírce zákonů jako samostatný, má vlastní platnost a účinnost, ale od data účinnosti se právní normy novely stávají součástí toho právního předpisu, který je novelizován (jsou do něj inkorporovány).“
Celý komentář Michala Krause: Potrefená husa se ozvala
Bohužel poslanecký návrh M. Hniličky a dalších novely Zákona o podpoře sportu podmínky pro řešení tohoto stavu nezajišťuje a řešení problémů sportu se může změnit v nenaplněný sen.
Tato novela naopak je spíše nástrojem k úplnému vyhladovění sportovních spolků, zejména v oblasti péče o infrastrukturu a následné plíživé privatizace českého sportu a jeho infrastruktury.
Na rozdíl od paní Kabourkové jsem i v oblasti sportu předkládal v Poslanecké sněmovně nejeden poslanecký návrh. Všechny byly přijaty a všechny platí dodnes. Na základě těchto mých zkušeností a v zájmu co nejrychlejšího ustanovení Národní sportovní agentury jsem přesvědčen, že vzhledem k množství připomínek je novelu zákona skoro nemožné opravit v rámci projednávání předlohy novely v Poslanecké sněmovně, proto doporučuji návrh novely stáhnout z pořadu jednání PSP ČR a dle ustanovení koaliční smlouvy, bodu D a ve spolupráci s odborným zázemím ČSSD připravit návrh nový, který bude bez výše uvedených nedostatků.
V jediném se s paní Kabourkovou shodnu, píše, že se snažím dělat to, co umím, lobovat. Ano snažím se v plném rozsahu realizovat význam tohoto původně anglického slova, který možná paní Kabourkové unikl, tedy o soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. A věřte, že ve prospěch sportu nepřestanu, dokud budu živ.
Pokud je někomu toto jméno poněkud neznámé, vězte, že se jedná o českou ekonomku a manažerku působící především v oblasti výzkumných organizací a vysokých škol. V letech 2004 až 2012 působila ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v.v.i., v letech 2013 až 2015 na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 2016 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jako členka auditních týmů spolupracovala na více než 30 kontrolách a statutárních auditech na univerzitách a výzkumných organizacích. V roce 2016 byla propuštěna z funkce ředitelky Správy účelových zařízení ČVUT. Výpovědi se brání žalobou. V současné době se věnuje problematice podpory sportu včetně jejího financování. Je členkou týmu vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličky. A jak sama píše, už deset měsíců pracuje pro sport…. V této souvislosti jen připomenu, že já pro sport pracuji 28 let a pomníků mé práce pro sport jsou stovky ….
Chápu, že si snaží vydobýt renomé před senátními volbami a získat zásluhy u svého nového několikaměsíčního chlebodárce v oboru, který jí byl ještě před rokem zcela cizí. A to sice poněkud přihlouplým, leč o to hlasitějším kopnutím do osoby v oboru desítky let kované.
Paní Markéta se totiž dříve než začala sepisovat své pozoruhodné dílko, měla seznámit s poměrně důležitými a zásadními dokumenty, z nichž by pravděpodobně pochopila, že hlavně pokoutný způsob předložení poslanecké novely v poslední den zasedání Poslanecké sněmovny před prázdninami tak, aby si věcně neobyčejně důležitou, dlouho očekávanou novelu zákona neměli čas pořádně přečíst, prostudovat a poté připsat svůj podpis coby spolupředkladatelů. Řada z nich totiž připojila svůj podpis na dobré slovo, aniž by věděla, co podepisovala. A meziresortní připomínkové řízení probíhá v době vládních dovolených, tedy v době nejméně vhodné ke kvalitní oponentuře odborníků z resortů …..
Přestože podvýbor pro sport zasedal v období května – června 2018 nejméně třikrát, ani jednou jeho členové neměli možnost vidět paragrafované znění této novely a kvalifikovaně se k němu vyjádřit.
A je velmi smutné, že tak toužebně očekávanou a nesmírně potřebnou novelu pro celé sportovní hnutí předložil autorský kolektiv v tak mizerné legislativní kvalitě, která zcela degraduje její potřebnost a s porušením řady dohod, smluv a slibů, což je hluboko za jakoukoli politickou etikou, za dodržováním pravidel hry a za smyslem fair-play, jichž se autorka článku dovolává.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš takovýto pokoutný způsob předkládání legislativních norem jedním z koaličních partnerů označoval v minulém volebním období za podraz. A já se mu vůbec nedivím a plně s ním souhlasím.
Mimo jiné i proto je v koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD na toto volební období bod D., který říká, že: „odborné komise jednotlivých stran mezi sebou komunikují především při přípravě legislativních návrhů.“
Toto jsme mimo jiné dohodli i při vyjednávání programového prohlášení vlády v oblasti sportu mezi zástupci ANO a ČSSD, včetně definování několika základních bodů, které by novela měla obsahovat.“
Stejně tak text této poslanecké novely nebyl, v rozporu s usnesením vlády České republiky ze dne 27. června 2016 č. 591, kterým byl schválen text Koncepce podpory sportu 2016-2025 SPORT 2025 nijak konzultován se zástupci sportovního prostředí. Pokud paní Kabourková tvrdí opak, lže.
Přitom v citované vládní Koncepci Sport 2025 v kapitole 2 Horizontální priority a bodě Zapojení sportovních odborníků a sportovců do rozhodovacích procesů samospráv se výslovně uvádí, že „Efektivní sportovní politika nemůže být implementována bez osobní účasti zástupců sportu v rozhodovacích orgánech na státní, regionální i místní úrovni. Sportovci a sportovní odborníci se musí dlouhodobě podílet na implementaci a vyhodnocování sportovní politiky“, takže tato bezpochyby zásadní priorita byla při tvorbě návrhu novely zákona, který má do budoucna mít zásadní vliv na postup státu v oblasti podpory sportu flagrantním způsobem porušena.
A též sportovní prostředí a sportovní odborníci se o předložení pro financování sportu do budoucna zásadní novely až z médií.
Nikdo nevolá po tom, aby se, jak paní Kabourková píše, odvolalo, co se slíbilo a slíbilo, co se odvolalo. Ale paní Kabourková bohužel nezná poslaneckou žvanírnu a řezničinu, která s velkým zájmem rozcupuje jakékoli dílko, které k tomu poskytne tolik možností, jako poslanecká novela Zákona o podpoře sportu, což v konečném důsledku může termín ustanovení Národní agentury pro sport zásadním způsobem prodloužit, ale i zcela ohrozit.
A tím i tolik potřebnou revizi současného financování sportu a návrat k financování dle Plánu podpory rozvoje sportu na léta 2015 – 20917, resp. dle pravidel Dotačních neinvestičních programů v oblasti sportu na léta 2017 – 2019.
Jediná cesta, jak předloženou frašku na novelu zákona zachránit je ji kompletně předělat, a to čím dříve, tím lépe a v souladu s výše psanými dokumenty. Pokud se budete, paní Kabourková ptát proč, tak vězte:
1. předložená novela zákona zásadním způsobem porušuje pravidla legislativního procesu, která mimo jiné říkají, že: „Novelizací se změní nebo zruší určitá část dřívějšího právního předpisu, případně se do něj doplní nová ustanovení. Novelizační právní předpis je publikován ve Sbírce zákonů jako samostatný, má vlastní platnost a účinnost, ale od data účinnosti se právní normy novely stávají součástí toho právního předpisu, který je novelizován (jsou do něj inkorporovány).“
Celý komentář Michala Krause: Potrefená husa se ozvala
Bohužel poslanecký návrh M. Hniličky a dalších novely Zákona o podpoře sportu podmínky pro řešení tohoto stavu nezajišťuje a řešení problémů sportu se může změnit v nenaplněný sen.
Tato novela naopak je spíše nástrojem k úplnému vyhladovění sportovních spolků, zejména v oblasti péče o infrastrukturu a následné plíživé privatizace českého sportu a jeho infrastruktury.
Na rozdíl od paní Kabourkové jsem i v oblasti sportu předkládal v Poslanecké sněmovně nejeden poslanecký návrh. Všechny byly přijaty a všechny platí dodnes. Na základě těchto mých zkušeností a v zájmu co nejrychlejšího ustanovení Národní sportovní agentury jsem přesvědčen, že vzhledem k množství připomínek je novelu zákona skoro nemožné opravit v rámci projednávání předlohy novely v Poslanecké sněmovně, proto doporučuji návrh novely stáhnout z pořadu jednání PSP ČR a dle ustanovení koaliční smlouvy, bodu D a ve spolupráci s odborným zázemím ČSSD připravit návrh nový, který bude bez výše uvedených nedostatků.
V jediném se s paní Kabourkovou shodnu, píše, že se snažím dělat to, co umím, lobovat. Ano snažím se v plném rozsahu realizovat význam tohoto původně anglického slova, který možná paní Kabourkové unikl, tedy o soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. A věřte, že ve prospěch sportu nepřestanu, dokud budu živ.
(sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
