Koně doprovázejí lidstvo odpradávna a představit si bez nich život je takřka nemožné. Se svými pány žili, pracovali, bavili se, sportovali a padali na bojištích celého světa. Jsou to inteligentní, citlivá a učenlivá zvířata, která rozumí člověku pokud on se snaží porozumět jim.Po celé generace si ale zachovávali své přirozené vlastnosti, které z nich dělají ta nejkrásnější zvířata na světě. Vidět volného koně v pohybu je úchvatný pohled a milovnící koní říkají, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Ti, kdo koně opravdu milují z nich posléze vyšlechtili aristokraty s vynikajícími vlastnostmi, které se uplatňují zejména ve sportu. A těch, ve kterých se koně uplatní je opravdu dost. Dostihy, vozatajské závody, závody klusáků, parkur, pólo, koňský fotbal.
Lidé, kteří se pohybují kolem koní dobře vědí, že koně mají v genech zapsán pohyb a soutěživost a že jejich inteligenci je třeba stále podporovat a rozvíjet. Proto se také nemohou domluvit s ochránci zvířat, kteří, určitě v dobré víře, poukazují na to, že pro koně je sport týráním, že by měly být zrušeny dostihové dráhy a koně by se ke sportu neměli využívat.
Ale proč by se pak stáda koní divoce hnala prérií, kdyby neměli běh v krvi, proč by zdolávali překážky v terénu, proč bychom tak rádi pozorovali jejich hry, zápasy, vzpínání se a protahování svalů, kdyby to nepatřilo k jejich životu.
Rozdíl mezi týráním a rozvíjením a využíváním přirozených vlastností těchto úžasných zvířat je propastný. Proti týrání zvířat je velká většina lidí na světě, o tom ale sport není. Týraného koně pozná každý, stejně jako týraného člověka a kůň, se kterým se nepracuje stejně jako s člověkem se stává buď tupým zvířetem bez jiskry nebo nezvladatelným jedincem. Dostihoví koně tuto jiskru v sobě mají a žádný jejich majitel si netroufne zacházet s nimi špatně. Byl by sám proti sobě.
Foto © Depositphotos.com/tristana
