Nadporučík Eduard Malina je vojenským pilotem 243. vrtulníkové letky 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely. Jeho posedlost létáním vyvrcholila organizací prvního Mistrovství ČR ve vrtulníkovém létání a účastí na světovém šampionátu v polském Przylepu.

Pilot plzeňské záchranné služby vstoupil do leteckého světa ve čtrnácti letech jako člen Aeroklubu Podhořany. Začínal na bezmotorovém letadle Blaník, v sedmnácti letech poprvé pilotoval ultralehké letadlo. Mimo Podhořany dodnes působí i na jihlavském letišti, kde létá s vrtulníkem Robinson R-44.

Denně vrtulníkem převáží nemocné i raněné

Do Armády ČR vstoupil hned po maturitě na Gymnáziu Přelouč. Po absolvování Univerzity obrany v Brně usedl do helikoptéry W-3A Sokol a otevřel tím dlouhou, důležitou a dobrodružnou kapitolu ve svém životě. Zachránit život je bezesporu tím největším dramatem.

Nadporučík Malina denně převáží ve své helikoptéře nemocné, zraněné, postižené nehodou, zkrátka pacienty vyžadující bezodkladnou lékařskou péči.

"Nevedu si žádnou evidenci, ale počítám, že už jsem byl přítomen u více než pěti stovek zásahů," říká skromně.

A právě náročné zásahy při dopravních nehodách, boj s terénem, počasím a časem ho přivedly na myšlenku závodů ve vrtulníkovém létání: "Zaujalo mě, že můžu při soutěži trénovat situace, které pak v reálném životě mohou zachránit život," vysvětluje Malina.

Ačkoli začaly vrtulníky v Československu létat hned po druhé světové válce a jeden čas se zde i poměrně úspěšně vyráběly, kupodivu nikdy se u nás ve vrtulníkovém sportu nezávodilo.

Stříbro z národního šampionátu

Pravidla všech leteckých soutěží vydává Mezinárodní letecká federace (FAI), která dala požehnání i nadporučíku Malinovi k organizaci prvního tuzemského šampionátu ve vrtulníkovém létání na letišti v Podhořanech.

"Na mistrovství, které se konalo na konci června, se soutěžilo ve čtyřech disciplínách, které prověřily schopnost pilota ovládat stroj a sehranost s kopilotem," prozradil Malina, který se svojí posádkou na závodě obsadil druhé místo.

Tím ovšem vojenský pilot ještě neskončil. V srpnu se zúčastnil mistrovství světa v polském Przylepu, kde získal úctyhodné 31. místo ze 46 soutěžících posádek z celého světa, a v současné době trénuje na Světové letecké hry v Dubaji.

Disciplíny Mistrovství ČR ve vrtulníkovém létání

Navigace

Jde o klasickou disciplínu, kdy pilot obdrží mapu a souřadnice, ve kterých musí hledat vyznačené body (znaky a čísla umístěná v terénu), jež simulují osoby volající o pomoc. Značek je celkem třináct. Pilot má za úkol najít co nejvíc značek a zakreslit je do mapy. Jde samozřejmě nejen o um body najít, ale splnit úkol v co nejkratším čase.

Přesnost visení

Na vrtulníku jsou umístěny dva nestejně dlouhé řetězy, přičemž jeden se země dotýkat musí a druhý naopak nesmí. Nad úzkou tratí musí stroj letět v konstantní výšce, dle pravidel měnit směr letu a letět také pozpátku. Na přesnost dohlíží rozhodčí, kteří sledují řetězy i časový limit. Čas navíc je penalizován. Na závěr musí vrtulník přistát tak, že na ližinách nalepené značky musí přesně trefit přistávací pásku.

Vedení fendru

Jde o osmikilový gumový lodní nárazník zavěšený na osmimetrovém laně, který musí pilot za letu strčit do sudu. Přesněji řečeno do tří sudů postupně z různých výšek. Pokaždé musí mít lano jinak dlouhé – 4, 6 a 8 metrů. Vrtulník musí proletět brankou a vsunout fendr do sudu. Pak pokračuje s delším lanem a opět se trefuje. I tato disciplína je omezená časem. Penalizaci pilot dostává také při nedodržení délky lana, při špatném průletu vstupními brankami apod.

Slalom

Ve slalomu vrtulník kličkuje s osmikilovým kbelíkem s vodou zavěšeným na pětimetrovém laně mezi dvanácti brankami. Za daný čas musí pilot nabrat vodu do kyblíku a bez ztráty kapičky vody prokličkovat k cíli. Cílem je kulatý stůl o průměru jeden metr, na který je potřeba z výšky jedenácti metrů položit kyblík s vodou a to co možná nejblíže ke středu.