Radiamatéři bývají často silní introverti a dalo by se říci, že jediné, co je opravdu zajímá je jejich koníček. Je to ale otázka, protože jsou vlastně jedni z mála, kteří naopak opravdu komunikují s celým světem.
Proč právě v dnešním přetechnizovaném světě navazují kontakty pomocí radiokomunikační techniky, když je tolik jiných možností? Má to své důvody. Počítačová technika je dnes velmi dokonalá, ale přece jen k ní nemáme vždy přístup a nelze ji využít všude a jedná se spíše o pasivní komunikační prostředek, který nemusí vyhovovat technicky zaměřeným typům. Radioamatéři si totiž zakládají na tom, že jsou schopni si vysílací zařízení sestavovat sami, různě je vylepšovat a zdokonalovat. Samotná komunikace bývá často až druhotným zájmem, pomocí kterého si ověřují své technické znalosti a rukodělné dovednosti.
Někdy převládá touha po romantice nepoznaných dálek. Na místa, ze kterých mnozí radioamatéři zachytili signály se nikdy fyzicky nedostanou, díky zachyceným signálům bylo zachráněno mnoho lidských životů i hodnot.
Členy Českého radioklubu je mnoho mladých lidí, pro které je to zdroj poznání, příležitostí ke zdokonalení technických znalostí, řemeslné zručnosti, oživení starých radioamatérských dovedností a technik, využití jazykového vybavení. Díky radiokomunikační technice vznikají nová přátelství s lidmi, kteří se někdy celý život ani nepotkají a přesto je spojuje jeden společný zájem.Český radioklub pomáhá radioamatérům v mnoha
Foto © Depositphotos.com/khunaspix
