Parašutismus nepatří mezi masové sporty, o kterých bychom slyšeli denně v médiích tak, jako o fotbale nebo hokeji. Je samozřejmé, že se k nim také tak nehrnou sponzoři, i když jejich jméno na padáku by bylo vidět už zdaleka. Parašutismus si tak na svou činnost vydělává také provozováním různých zážitkových nabídek, ale stále je to málo. Mužská parašutistická reprezentace se tedy většinou rekrutuje z řad profesionálních vojáků, kteří mají možnost trénovat a reprezentovat v rámci parašitistického výcviku jako své profese.

Mimo to máme ale také reprezentaci ženskou, která je neméně úspěšná, ale má to ještě o něco složitější. Tady je totiž skoupý dokonce i stát, který na ni přispívá jen minimálně  a i když jsou naše parašutistické reprezentantky velmi úspěšné i v zahraničí, většinu nákladů si musí hradit samy. Je tedy zřejmé, že dochází k mrhání talenty, neboť ten, kdo si nemůže dovolit větší finanční zátěž nemůže tento sport provozovat v takové míře, v jaké by potřeboval, i když k němu má všechny předpoklady. Pokud se o tento sport někdo více zajímá, jistě může doložit celou řadu velmi úspěšných výsledků v domácích i mezinárodních partašutistických soutěžích, o kterých se z českých médií nedozvíme vůbec nic.

Foto © Depositphotos.com/germanskydiver