Projev poslanece ODS Jakuba Jandy
"Předložená novela zákona o podpoře sportu de facto odráží aktuální stav, úroveň, postavení a jeho uchopení z hlediska veřejné správy," řekl v diskusi olympionik a bývalý skokan na lyžích Jakub Janda.
"Dá se říci, že sport je zkrátka jakousi popelkou mezi agendami spravovanými vládou, jakýmsi nechtěným přívažkem na Ministerstvu školství, jakýmsi trpěným tématem. Na rozdíl od minulosti má však alespoň své postavení v tak důležitých dokumentech, jako je programové prohlášení vlády. Je sice vágně popsáno, jak se sportovní agendou nakládat nebo jak ji vlastně pojmout z hlediska správy státu či veřejné správy obecně, jaké má mít priority nebo jak na něj nazírat z celostního hlediska jako systému, nicméně své místo tam má a díky za to," pokračoval sportovec a poslanec Janda.
"Předtím, než začnu věcně rozebírat jeho věcnou a technickou část, a také předtím, než mnozí z vás přestanou tento můj projev poslouchat, mi dovolte říct, proč bychom měli být velmi bedliví při projednávání tak zásadního bodu, jako je tato novela. Jinou legislativní úpravu krom mezinárodních úmluv a zákona o ochraně olympijských symbolik sport totiž na rozdíl od mnoha jiných agend nemá. A dovolte mi také v této souvislosti připomenout několik základních poslání, která sport v naší společnosti má a pro která máme sportu jako takovému věnovat dostatečnou pozornost. Uvědomovali si to už naši předci, uvědomovali si to poslanci všech sněmoven od první republiky, i ještě tehdejší rakousko-uherské říšské rady, jen my jsme na to částečně zapomněli a rezignovali. Na sportu vznikla i naše první republika, tehdy tomu však sokolové neříkali sport, ale tělesná kultura," konstatoval Janda.
"Tak tedy. Sport je základním pilířem mezilidských vztahů. Sport byl a je nezanedbatelnou součástí občanského a spolkového života. Komunitní život v obcích a městech udržuje naši společnost zdravou a je jedním z nástrojů socializace člověka, rozvoje vztahů mezi lidmi a především nástrojem, kterým vychováváme děti ke zdravé soutěživosti nebo aktivitě v oblasti sociální. Navazování životních přátelství se mnohdy děje právě skrz nebo při sportování. Sport nás učí týmové práci, spolupráci a odpovědnosti vůči celku, vůči sobě, vůči našim blízkým, vůči známým, vůči společnosti. Sport probouzí v člověku vše zdravé, na čem naše společnost vznikla, na těchto zdravých základech se mnohdy vyvíjí morální a společenské hodnoty," má jasno poslanec ODS.
"Sociálněpatologické jevy, jako je vyloučení ze společnosti, občanská pasivita a vůbec atomizace naší společnosti, jsou mnohdy důsledkem toho, že mezilidské vztahy v naší společnosti nefungují. Sport je vůbec nejlepší prevencí proti drogám. Jen si vzpomeňte na nekonečné debaty na půdě Sněmovny, ať již v plénu, nebo na konferencích, kulatých stolech, jak je důležité toto aktuální téma. Řešíme důsledky a represi, přitom je to právě sport, který je tou nejúčinnější a nejlepší prevencí. Sport má naprosto nezanedbatelný vliv na zdraví. Kolik se jen ušetřilo peněz veřejného zdravotnictví díky předcházení civilizačním chorobám a nemocem díky sportování. Já vím, že spousta z vás řekne, že tolik, kolik stálo sádrování zlomených kostí při sportu, jenže finanční rozdíl mezi naraženým žebrem z basketbalu a rakovinou plic z kouření je hodně velký, pokud vůbec porovnatelný. Nepopřeme však, že zdatnost, ať již je fyzická, nebo duševní, je základem pro osobní spokojenost. Spokojený člověk většinou vede kvalitní život a kvalitní život je základem osobního štěstí. Zdatný člověk má prokazatelně nižší nemocnost, větší odolnost a většinou i vyšší pracovní výkon, což jsou významné ukazatele kvality života vůbec a také ukazatele národohospodářské i ekonomické. Sport je také vůbec nejlepším vývozním artiklem ČR. A není to jen o české reprezentaci. Je to o výchově, samostatných a sebevědomých osobnostech, které vychováváme k patriotismu a vlastenectví," konstatoval Jakub Janda.
"Mohl bych pokračovat, ale myslím, že pokud vás nepřesvědčily ani tyto argumenty, nepřesvědčí vás ani mé názory k tomuto návrhu zákona. Nebudu však k tomuto návrhu nekritický. Otevřeně říkám, že tato novela nepřinese něco zásadního, čím by český sport převrátila na ruby, a díky níž by se konečně tzv. hnuly ledy, a alespoň tedy ne v té skutečné sportovní realitě malých klubů a oddílů. To, co však tato novela přináší, je alespoň pokusem o změnu. Pokusem ambiciózním, který by mohl být základem širší změny, kterou český sport tolik a tak nutně potřebuje. Pokusem, který chce zavést tolik nutnou stabilitu, efektivní a nezávislou podporu sportu. Pokusem, který má ambici zavést skutečné a systémové řešení," řekl poslanec z Moravskoslezského kraje.
"Ano, sport totiž potřebuje systém. Systém, a zvláště ten, který je dobře nastaven, je alfou a omegou úspěchu, alfou a omegou fungování sportovního prostředí, alfou a omegou pro omezení netransparentnosti. Systém, který by ve sportu nastavil nějaký zaběhnutý pokus či zvyklost, totiž výrazně přispěje k navrácení sportu a České republiky mezi tahouny, mezi lídry. Nastavení systému sportu je alfou a omegou k tomu, abychom se přestali v televizi dívat na neustálé rozkrádání státních peněz sportovními bafuňáři a na neustálé kauzy, které zmítají sportovním prostředím na těch nejvyšších úrovních. Abychom se přestali dívat na to, že děti v Horní Lhotě nemají na kopačky, zatímco v Dolní Lhotě mají na hřišti vyhřívané sedačky, přestože tam neexistuje ani fotbalový klub. Abychom nestavěli sportovní haly jen tehdy, když někdo vyhraje olympiádu. Abychom přestali dotovat rauty a šampusy politikům. Abychom viděli naše děti sportovat, třeba jen pro radost, a aby je také měl kdo trénovat," míní Janda.
"Ten důvod, proč o těchto věcech mluvím a proč se na tyto věci díváme, je totiž strašně malá politická odvaha onen systém nastavovat, nebo alespoň o něm souvisle přemýšlet. Místo politické odvahy jednat se sportovními svazy a předložit sofistikovaný zákon jsme se totiž dočkali jen etapizace. Samozřejmě, že sportovní svazy a jiné instituce budou vždy protestovat a připomínat jakýkoliv pokus o nastavení systému, protože onen systém většinou nebude spravedlivý. Spravedlivý systém ve sportu holt nikdy nenastavíme. Ten prostě neexistuje. Ví to každý náměstek, který měl někdy sport v gesci ať už na úrovni obce, kraje, nebo ministerstva. Ví to každý člen nějaké sportovní komise nebo výboru. Rozdělit spravedlivě peníze ve sportu totiž nejde. Vždy bude někdo, kdo bude prosazovat raději masové sporty než ty malé, nebo naopak někdo, kdo bude prosazovat rovnoměrné rozdělení všem sportům," konstatoval politik z ODS.
"Zpátky však k oné etapizaci. Neustálá etapizace, o kterou se pokoušely minulé vlády, je prvotní a základní chybou, která se v naší legislativě stala. Už při vzniku první sportovní legislativy bylo ustupováno, protože sportovní prostředí bylo vůbec rádo, že dostanou aspoň zákon o podpoře sportu místo standardního zákona o sportu, nebo nějaký jiný právní rámec, který by alespoň částečně navazoval na dřívější zákony o organizaci tělesné výchovy. Uvědomme si ovšem, že zákon o podpoře sportu měl v ryzí podobě pouze legalizovat tok veřejných financí do sportu. Tím to začíná a tím to zároveň končí. Tento zákon neměl k ničemu jinému sloužit než k tomu, aby legalizoval veřejné peníze používané pro tělovýchovu. Žádný ministr však od té doby nenašel dostatek politické odvahy, aby otevřeně řekl, že ve sportu je nepořádek, a bude jej řešit koncepčně, systémově. Budu spravedlivý. Pokusy byly. Vždy ovšem skončily hrozným neúspěchem, a to především proto, že nikdy nenalezli posluchače ve vládě nebo tady ve Sněmovně. Snad je to způsobeno právě tím, že sport kompetenčně spadá pod Ministerstvo školství, které je samo o sobě problémových rezortem, a žádnému ministrovi se nechtělo pro takovou marginálnost, jako je sport, vyvíjet tolik úsilí, které by navíc stejně ve Sněmovně nikdo neocenil. A ještě, jak to tak bývá, dostal by za to vynadáno. A když už se našel ministr, který tu odvahu měl, vydržel ve funkci, jak to bývá u ministrů školství zvykem, jen pár měsíců," upozornil poslanec Janda.
"Nicméně zpátky k meritu věci. Máme zde zákon o podpoře sportu, jehož účelem je legalizace veřejných peněz plynoucích do sportovní činnosti. Máme zde zákon o ochraně olympijských symbolik a pak ještě několik mezinárodních úmluv. Shodou okolností na pořadu této schůze je také jedna týkající se dopingu, které dohromady dávají jakýsi legislativní rámec, kterým se má to obrovské sportovní prostředí řídit. Vážně vám to připadá jako dostatečná veřejná autorita? Vážně vám to připadá jako dostatečné právní zázemí pro sportovní prostředí?" ptal se poslanců jejich kolega z ODS.
"Srovnejme si rámec legislativy pro takovou kulturu, která má samostatné ministerstvo s velikostí kulturního prostředí. Je to vážně adekvátně srovnatelné? Že potřebuje samostatný zákon o sportu, říkají všichni, krom politiků, odborníci i sportovní svazy a možná i sami sportovci. Jenže my místo toho, abychom si sedli za stůl a začali přemýšlet od A do Z, neustále novelizujeme. Jednou přilepíme tomuto zákonu sportovní rejstříky. Jednou povinné obecní a krajské koncepce. Příští rok to může být výkonnostní sport. Po příští půlrok zase sportovní lékaři. Vzniká chaos, který vůbec nikomu nevyhovuje, ale my se tváříme, jak jsme problém vyřešili, a ještě si u toho necháme tleskat. Mimochodem, ony slavné sportovní rejstříky, které mají po poslední novele tohoto zákona fungovat již dva roky, překvapivě nefungují. Polovina obcí, jimž novela tohoto zákona dala za úkol vypracovat koncepci rozvoje sportu, ony koncepce také nemá, tedy alespoň v tom lepším případě. V tom horším obec nebo město zadaly vypracovat tuto koncepci nějaké agentuře, příslušný starosta koncepci rozlepil z poštovní obálky a schoval někde hluboko do šuplíku. Polovina krajů udělala Ctrl+C a Ctrl+V, a má koncepci jako ze žurnálu. Čest obcím, městům a krajům, které přípravu sportovní koncepci vzaly se vší odpovědností a zamyslely se nad alespoň základními pilíři toho, kudy se má v jejich případě sport ubírat, jaké podmínky sport potřebuje a co pro to hodlají udělat a také kdy. Moc jich ale není. Proč to tak vše je? Protože to nikdo nekontroluje. Těch dvacet úředníků, kteří jsou trpěni na Ministerstvu školství, je sotva schopno zpapírovat a zúřadovat dotace, natož aby zkontrolovali nějaké závazky vyplývající z novely zákona o podpoře sportu, zvlášť dva roky staré," učinil exkurzi po dosavadním řízení sportu od ministerstva po obce poslanec ODS.
"O tom, že by se někdo zamýšlel nad nějakou strategií, ne-li i sportovní politikou, o tom, že by se řešil výkonnostní problém reprezentace nebo problémy, jak dostat zpátky děti ke sportu, už ani nemluvím. Nemá to prostě kdo dělat, což je problém asi číslo 122 českého sportu. Pak dochází k takovým případům, kdy sportovní funkcionáři přijdou týden před olympiádou za ministrem školství a hystericky před kamerami a mikrofony vykřikují, že olympiáda je v ohrožení a že sportovci neodjedou a že z toho bude mezinárodní ostuda. A nekompetentní politik, toho času ministr školství, vezme několik desítek milionů, které mohly být určeny dětem, a pošle je obratem funkcionářům, aby ostuda nebyla. Sportovní funkcionáři se smějí, sami sportovci reptají a politik je smýkán policií a médií," popisoval Janda Jakub situaci kolem sportu, která nastala v roce 2017.
"Jak chceme přitáhnout děti ke sportu, když nemáme dostatek trenérů, tím spíše trenérů, kteří by děti motivovali sportovat? A tím spíše, kdy je tělocvik ve školách většinou neoblíbený předmět. Jak tedy chceme získávat trenéry a kvalitní tělocvikáře, když pro ně nemáme podmínky? Musíme totiž umožnit trenérům stát se tělocvikáři a naopak rozvíjet jejich pedagogický a tělovýchovný potenciál, dělat z nich kvalitní pedagogy a poskytovat jim takové podmínky, aby sami byli spokojeni a motivovali děti ke sportu. Musíme umožnit sportovcům duální kariéru, aby měl naše děti vůbec kdo trénovat. Aby profesionální sportovci po ukončení své kariéry mohli trénovat naše děti a neodcházeli někam pracovat, třeba do fabrik. Přicházíme tím totiž o ohromné lidské bohatství. Záměrně tady nemluvím o sportu amatérském, sportu výkonnostním, sportu hendikepovaných nebo o sportu seniorů," míní bývalý olympionik Janda.
"Sport prostě potřebuje systém. Potřebujeme jasně danou sportovní strategii na úrovni politiky, která bude určovat směr, filozofii a priority. Potřebuje koncepci a celistvost. Potřebuje jasně dané mantinely, ve kterých se může pohybovat. Tato novela jej úplně nepřináší. Tato novela dostatečně nezdůrazňuje důležitost nastavení sportovní politiky jako takové v nějaké formě sofistikovaného dokumentu nebo strategie, která by uceleně nastavovala filozofii, kam a jakými prostředky se dál český sport bude ubírat. Sportovní politiku, s níž by byly ztotožněny sportovní svazy a sportovní prostředí vůbec, o niž by mohly opřít svůj budoucí vývoj a vědět, co mají v příštích letech očekávat, a na niž by navazoval tradiční plán, který by namísto stávajících vládních floskulí popisoval konkrétní priority a ukazoval prostředky, kterými budou prováděny, a to bez úřednických parametrů a prázdných vět," pokračoval ve své řeči vázané politik ODS.
"Tato novela vágně vymezuje vznik nového úřadu, agentury, která má nejasné kompetence, nejasnou strukturu, velmi nestandardně nastavený systém managementu, nejasné povinnost a nejasná práva. Co je však nejdůležitější, není jasné kým, čím a jak bude kontrolována, jaké to budou mechanismy zpětné vazby, jaké budou pojistky, že plní své úkoly, jak budou řešeny její otázky. Novela v paragrafech popisuje vznik předsednického postu, který bude rukou neomezenou a tvrdou vládnout nad novým úřadem. Ne že by to český sport nepotřeboval, jenže jsme pořád v právním a demokratickém státě, kde musí existovat kontrola. V tomto případě také a zejména opoziční kontrola. Zejména pak v institucích, kde probíhá jmenování vládou. Nemůžeme dovolit stav, ve kterém opozice nebude mít možnost ovlivnit a kontrolovat státní aparát," mínil dál olympionik Janda.
"Ani předseda nově vzniklé agentury de facto nemá vyjasněné kompetence a pravomoci. Jedná jménem agentury navenek, předsedá vlastně komu? Kdo se vlastně může stát předsedou agentury? Kdokoli, kdo se aktuálně bude líbit panu premiérovi? Jak bude svou funkci řádně vykonávat a musí ji vůbec řádně vykonávat? Co bude dávat záruku, že funkci bude vykonávat v souladu se sportovní strategií nebo politikou? To jsou všechno dosud nezodpovězené otázky. Ve jmenované novele jednoznačně chybí ukotvení toho, že předseda agentury musí předkládat své strategické dokumenty ke schválení. Dle mého názoru je také bezpodmínečně nutné, aby vyžádá-li si orgán Sněmovny přítomnost předsedy nebo zástupce agentury na svém zasedání, musí se předseda nebo aspoň zástupce agentury dostavit," požaduje bývalý skokan na lyžích.
"Novela nejasně také dává vznik předsednickým postům, opět bez vymezení, k čemu místopředsedové jsou, v jakém rozsahu budou předsedu agentury zastupovat. Opět je také nejasné, kdo se může místopředsedou agentury stát. A já bych si rozhodně nepřál, aby sportovní politiku určoval například bývalý liberijský trenér, nic proti Liberijcům nemám. Naopak, ve složení s předsedou by místopředsedové měli tvořit jakýsi vrcholný orgán agentury, který má tu zásadní rozhodovací pravomoc, který má tu zásadní rozhodovací pravomoc v tvorbě sportovní politiky a je tím moudrým kolegiem, které zvažuje odborně a nezávisle sportovní priority České republiky. U místopředsedů taktéž není jasné ani to, jaké budou mít dlouhé funkční období. Za nevhodnou lze považovat stávající situaci, ve které jsou oba jmenováni. Minimálně jeden z nich by měl být volen například Sněmovnou," navrhl Jakub Janda.
"Je to právě onen vrcholný orgán agentury, který by měl rozhodovat o těch nejdůležitějších věcech, jako je například schválení a předložení vládou akčních sportovních plánů, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, výroční zprávu, návrh organizační struktury nebo pravidla činnosti a financování resortních center. Na to všechno opět novela neodpovídá nebo s tím nepočítá. Vlastně není ani jasné, jaké bude její právní postavení z hlediska veřejné správy. Bude to ústřední orgán státní správy, nebo ne? Není ani jasné, zda se agentura bude zabývat podněty Sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů. A v případě, že ano, kdo bude zodpovědný za jejich vyřízení, jak a kdy. Tato novela nejasně předpovídá, že bude koordinovat nejen resortní centra, ale také antidopingové centrum. Resortní sportovní centra jsou velkým a nezodpovězeným problémem českého sportu. Zasahování do této agendy je velmi ambiciózním krokem, který vítám, ale musí být jasně a srozumitelně představen, prodiskutován a všemi stranami akceptován," dodal ještě Janda.
"Tato novela nepřesně definuje, jak bude fungovat sportovní rejstřík a jak budou spravovány, doplňovány a aktualizovány údaje v něm. Není jasné, ani kým budou spravovány, kdo do nich bude vkládat údaje, co se stane, když to nikdo neudělá. Navrhovatelé zřejmě počítají s tím, že to budou dělat sportovní kluby, takže už tak administrativně zatížené kluby, založené především na dobrovolné práci, donutíme znovu a znovu papírovat, a přenášet tak na ně další zátěž. V době digitalizace, kdy by právě tyto věci měly co nejvíce být odbourávány. Tato novela přenastavuje toky financí a vůbec celý způsob financování sportu, zavádí některé kroky a mechanismy a vrací se k praxi, která byla v minulosti už úplně opuštěna," míní politik ODS.
"Myslím, že k návrhu novely jsem byl dostatečně kritický. Všechno jsou to však věci, které můžeme doplnit a změnit. Nejsou to věci, přes které, jak se říká, nejel vlak. Jsou to věci dílčí, které pozměňovacími návrhy mohou být změněny. Pro mnohé z vás to mohou a budou všechno argumenty, pro které bychom měli tuto novelu shodit ze stolu. Buďme však na chvíli konstruktivní. Skutečně konstruktivní. Tohle je ta příležitost. Novela není dokonalá, není ani ideální a z mého pohledu není dopracovaná. Přes to všechno bych jí strašně rád dal šanci. Má totiž ambici. Přichází s něčím, co není dílčí, ale komplexní, a aspoň částečným způsobem se snaží řešit problémy českého sportu. Snaží se o stabilizaci, snaží se odbourávat negativní jevy, které sport doprovázejí, snaží se o osamostatnění a nezávislou, ale efektivní kontrolu financí. Zkrátka a dobře má ambici, která je správná," soudí olympionik a bývalý skokan na lyžích.
"Já osobně jsem byl sportovec, jsem sportovec a vždy jsem se snažil jednat čestně. Věřím na dané slovo a podání ruky. Stejně tak vnímám i Milana Hniličku, který tuto novelu předložil. S ním ostatně již několik měsíců a týdnů řešíme a nepochybuji o tom, že řadu z námětů, o kterých jsem zde mluvil, do novely zapracuje. Na této novele bude spousta práce. Možná i ohromná spousta práce. Bude se muset udělat spousta kompromisů. Sám ostatně již mám připravených několik pozměňovacích návrhů a o desítkách z nich jsem s překladateli už diskutoval. Dejme prosím této novele šanci. Pojďme na ní pracovat, pojďme na ní pracovat společně. Ukažme, že tak jako je sport týmová práce s týmovým duchem, bude i tato novela týmovou prací s týmovým duchem, na které pracují všichni stejným dílem pro dobrou věc a pro dobrý výsledek českého sportu," uzavřel svůj dlouhý projev délkou porovnatelný s projevy kubánského revolucionáře Fidéla Castra Jakub Janda.
Email
Tisk
