"Pěkně jsem se svezl. To, že jsme dojeli tak, jak jsme dojeli… (7. místo – pozn. red.) U Haďáku jsem mu dal jednu bičem, a když nereagoval, věděl jsem proč. Je sedm týdnů po operaci v tréninku. Ale myslím, že do budoucna je to kůň do Velké jako hrom. Ještě zapracuje a půjde příští dostih."
Jak se jezdí v téměř čtyřiašedesáti letech?
"Jezdím každý den, na rozdíl od jiných kluků ještě jezdím na kole, sportuju… takže já v tom nevidím žádný problém."
Co manželka? Co říká na to, že ještě jezdíte?
"Někde tady chodí, tak se jí zeptejte."
Fyzicky se tedy cítíte dobře?
"Do Velké mám ještě spoustu času, trénuju teprve měsíc. Teď nás čeká léto, plavání. Nádhera. Sem tam se i zapotíme a nebudeme tak těžcí jako v zimě přes 70 kilo. Tak co, pohoda. Denně s klukama jezdím 3 – 4 loty. Skáču, jezdím rychlé práce. Necítím se, že bych byl tak starej jak vypadám."
Co byste vzkázal k těm, kteří říkají, že po šedesátce už jen důchod…
"Každý člověk, který žije a pracuje v mladém kolektivu a chodí do práce s radostí, není naštvaný už ráno, že musí do té práce jít. Pak se to dá vydržet do té doby, než vás začne opravdu něco bolet. Já tyhle problémy nemám. Jsem rád, že to je tak, jak to je. Hotovo! "