Česká koulařská legenda Helena Fibingerová je jednou ze dvou českých sportovních osobností, které převzaly z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana státní vyznamenání.
Prezident ocenil 28. října 2015 při příležitosti oslav 97. výročí založení Československa ve Vladislavském sále dlouholetou tuzemskou atletickou oporu za skvělou reprezentaci svojí vlasti a obrovský přínos v oblasti sportu.
"Atletika mi dala jméno a já jsem se to jméno snažila využít ve prospěch atletiky," nechala se slyšet pro web ČAS čerstvě oceněná Fibingerová.
Připomeňme si, že Helena Fibingerová se narodila 14. července 1949 ve Víceměřících. S atletikou začínala v tehdejším Gottwaldově (Zlín), kde se ji ujal trenér V. Brabec. Po maturitě se odstěhovala do Ostravy. Zde začala trénovat s trenérem Jaroslavem Šmídem ve vítkovickém atletickém oddíle.
Reprezentační dres poprvé oblékla ve svých osmnácti letech na závodech olympijských nadějí ve východoněmeckém Rostocku. Téhož roku si už připsala svůj první start i za seniorskou reprezentaci, a to na mezistátním utkání s Maďarskem v Košicích.
V roce 1970 se stala v Ostravě poprvé československou rekordmankou ve vrhu koulí. O dva roky později odjela na své první olympijské hry do Mnichova, krátce poté opět vylepšila svůj vlastní národní rekord již na hodnotu 19.18 metru.
V únoru 1974 se jí podařilo poprvé překonat halový světový rekord hodem dlouhým 20.36. Ten posléze vylepšila na HME ve Švédsku, kde své náčiní poslala do vzdálenosti 20.75 m. V témže roce se stala světovou rekordmankou i pod otevřeným nebem, což se jí podařilo na domácích závodech v Gottwaldově.
V roce 1976 opět posunula své osobní maximum na úctyhodných 21.89 m a na olympijských hrách v kanadském Montrealu se radovala z bronzové medaile. V závěru skvělé sezóny ještě vylepšila světový rekord na 21.99 m. V dalším roce pak vytvořila dosud platný halový světový rekord ve vrhu koulí, který má hodnotu 22.50 m. O několik měsíců později se provdala za svého trenéra Jaroslava Šmída. Další úspěšný rok završila v Nitře, kde se jí podařilo vylepšit hodnotu světového rekordu na otevřeném stadionu na 22.32 m.
Helena Fibingerová patří k nejlepším koulařkám světové historie. Za svou jedinečnou kariéru dokázala získat bronzovou olympijskou medaili na hrách v Montrealu 1976, stala se mistryní světa pod otevřením nebem v Helsinkách 1983. Má ve své sbírce dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili z venkovního ME. Jedinečná je její sbírka halových evropských titulů, kterých má dohromady osm a k tomu vybojovala ještě dva stříbrné cenné kovy. Její stále platný halový světový rekord z roku 1977 patří k těm historicky nejstarším a drží se na vrcholu již 38 let.
Po ukončení atletické kariéry se stala podnikatelkou, funkcionářkou Českého atletického svazu a také místopředsedkyní Rady ČT. Momentálně je prokuristkou marketingové agentury Českého atletického svazu, České atletiky, s.r.o.
Prezident ocenil 28. října 2015 při příležitosti oslav 97. výročí založení Československa ve Vladislavském sále dlouholetou tuzemskou atletickou oporu za skvělou reprezentaci svojí vlasti a obrovský přínos v oblasti sportu.
"Atletika mi dala jméno a já jsem se to jméno snažila využít ve prospěch atletiky," nechala se slyšet pro web ČAS čerstvě oceněná Fibingerová.
Připomeňme si, že Helena Fibingerová se narodila 14. července 1949 ve Víceměřících. S atletikou začínala v tehdejším Gottwaldově (Zlín), kde se ji ujal trenér V. Brabec. Po maturitě se odstěhovala do Ostravy. Zde začala trénovat s trenérem Jaroslavem Šmídem ve vítkovickém atletickém oddíle.
Reprezentační dres poprvé oblékla ve svých osmnácti letech na závodech olympijských nadějí ve východoněmeckém Rostocku. Téhož roku si už připsala svůj první start i za seniorskou reprezentaci, a to na mezistátním utkání s Maďarskem v Košicích.
V roce 1970 se stala v Ostravě poprvé československou rekordmankou ve vrhu koulí. O dva roky později odjela na své první olympijské hry do Mnichova, krátce poté opět vylepšila svůj vlastní národní rekord již na hodnotu 19.18 metru.
V únoru 1974 se jí podařilo poprvé překonat halový světový rekord hodem dlouhým 20.36. Ten posléze vylepšila na HME ve Švédsku, kde své náčiní poslala do vzdálenosti 20.75 m. V témže roce se stala světovou rekordmankou i pod otevřeným nebem, což se jí podařilo na domácích závodech v Gottwaldově.
V roce 1976 opět posunula své osobní maximum na úctyhodných 21.89 m a na olympijských hrách v kanadském Montrealu se radovala z bronzové medaile. V závěru skvělé sezóny ještě vylepšila světový rekord na 21.99 m. V dalším roce pak vytvořila dosud platný halový světový rekord ve vrhu koulí, který má hodnotu 22.50 m. O několik měsíců později se provdala za svého trenéra Jaroslava Šmída. Další úspěšný rok završila v Nitře, kde se jí podařilo vylepšit hodnotu světového rekordu na otevřeném stadionu na 22.32 m.
Helena Fibingerová patří k nejlepším koulařkám světové historie. Za svou jedinečnou kariéru dokázala získat bronzovou olympijskou medaili na hrách v Montrealu 1976, stala se mistryní světa pod otevřením nebem v Helsinkách 1983. Má ve své sbírce dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili z venkovního ME. Jedinečná je její sbírka halových evropských titulů, kterých má dohromady osm a k tomu vybojovala ještě dva stříbrné cenné kovy. Její stále platný halový světový rekord z roku 1977 patří k těm historicky nejstarším a drží se na vrcholu již 38 let.
Po ukončení atletické kariéry se stala podnikatelkou, funkcionářkou Českého atletického svazu a také místopředsedkyní Rady ČT. Momentálně je prokuristkou marketingové agentury Českého atletického svazu, České atletiky, s.r.o.
(ps, ČAS, Sportovnilisty.cz, Foto: z TV)
Email
Tisk
