Vítěznému prvoligovému utkání nad Baníkem Ostrava, nad kterým borci Slavie vyhráli 3:1, předcházel slavnostní okamžik k výročí 130 let klubu. Východní tribuna Fortuna Areny nově nese jméno legendárního útočníka Františka Veselého.
Byl k tomu důvod, když to byl právě František Veselý, kdo se v květnu 2008 symbolicky dotkl jako první míče na trávníku nově otevřeného stadionu.
Jak říkám...
„Čestný výkop v novém Edenu byl jedním z nejkrásnějších okamžiků. Až mi bude sedmdesát, přál bych si tady odehrát svou benefici,“ vyprávěl. Přání se mu bohužel už nesplnilo. Jeho památku bude ale dál všem slávistům připomínat Tribuna Františka Veselého.
Křtu se přímo na hrací ploše zúčastnil předseda představenstva Jaroslav Tvrdík a František Veselý mladší.
„Jsem pyšný za tátu, že se toho dočkal, protože si to zasloužil. Je to opravdu velký slávista, vždycky byl a vedl k tomu celou rodinu. A já jsem teď šťastný, že ta tribuna existuje, že to bylo takhle vymyšleno. Z nebe je asi fakt šťastný, že má takovou poctu na Slavii na stadionu, který miloval. Miloval klub a dostalo se mu takové pocty, určitě by byl hrdý,“ zavzpomínal syn legendárního křídelního útočníka Slavie František Veselý mladší.
Fanoušci následně rozvinuli po celé délce tribuny plachtu zvěčňující Josefa Bicana, Františka Pláničku a Antonína Puče.
SportovniListy se na pozápasové konferenci zeptaly i současného trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského, zda se potkal někdy osobně s Františkem Veselým a jak ho hodnotí jako osobnost vzhledem k tomu, že jedna z tribun se po něm před zápasem pojmenovala?
„Já to štěstí osobně neměl, táta ano, ten mi o tom vyprávěl. Potkal jsem se s jeho synem, vídali jsme se i při studiu licencí a občas jsme v kontaktu. Viděl jsem ho spíše jen na historických záběrech a zápasech, troufnu si říct, že by to byl hráč pro nás. Rychlý křídelník s driblinkem a tím, co zvedá diváky ze sedadel. V dřívější době to bylo obdivuhodné, vzhledem k terénům, hřištím i zákrokům, tihle techničtí hráči to měli těžší než dnes. Byl jsem na choreu, které před zápasem bylo a musím ho vyzdvihnout, protože jsem den před zápasem viděl, jak se připravuje, a musím říct, že jsem byl až zaskočený, kolik to stojí práce a příprav. My to pak vidíme, že to je fakt hezké, a řekneme si, že to stálo práce, ale až když u toho přímo jste, tak si uvědomíte, kolik úsilí za tím skutečně je. Je to obdivuhodné, byl jsem nadšený z lidí, co to připravovali. Jsem rád, že po takovém choreu rozhodl hráč, který je Františku Veselému typologicky podobný. Myslím si, že to bylo symbolické, možná je to nastupující generace Slavie.“
František Veselý (7. prosince 1943 – 30. října 2009)
František Veselý byl český fotbalista, a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Byl také rekordmanem v počtu zápasů odehraných v dresu Slavie, připsal si jich 920, odehrál nejvíce ligových utkání ze všech slávistů 414, což jej řadí i k elitě celé české či československé ligové historie. V období let 1965 až 1968 odehrál sto ligových utkání v řadě, což je také rekordní počin. Je členem významné slávistické dynastie, sešívaný dres oblékal jeho otec, jeho syn František i jeho dva vnuci.
František Veselý se narodil 7. prosince 1943. Jeho táta oblékal dres Slavie, když mu bylo šest. Chodil s ním mezi hráče a ještě, než si ho vyhlédl trenér Seifert na „uličním turnaji“ do žáků, už byl František II. slávistického „vyznání“. Po celý život to byl slávista „tělem i duší“. V žákovském áčku se potkal s budoucími slávistickými ligisty (Hynek, Ženíšek, Vosátka, Tesař – pozdější švagr). Ale došlo k rozkolu o dalším směřování mládežnického fotbalu v klubu mezi trenérem Seifertem a vedením tehdejšího Dynama. Seifert odešel pracovat do mládežnické Dukly a s ním šel i Veselý. S Duklou si zahrál Pohár mistrů (na Borussii Dortmund oslnil při výhře 3:1) a vyhrál ligový titul 1964. „Domů do Edenu“ se vrátil společně s posilami Kadrabou a Píšou k 1. lednu 1965 a pomohl vybojovat návrat do ligy.
Deset let se říkalo mezi soupeři o zápasech v Edenu: „kdo udrží Frantu Veselého, udrží celou Slavii.“ Stal se vítězem Českého poháru 1974 v roli kapitána, byl mistrem Evropy 1976 s reprezentací, byl idolem a oddaným klubistou. Končil v létě roku 1980, po pětadvaceti letech strávených v červenobílém dresu šel opačnou cestou co Pepi Bican – do Rapidu Vídeň.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.
Byl k tomu důvod, když to byl právě František Veselý, kdo se v květnu 2008 symbolicky dotkl jako první míče na trávníku nově otevřeného stadionu.
Jak říkám...
„Čestný výkop v novém Edenu byl jedním z nejkrásnějších okamžiků. Až mi bude sedmdesát, přál bych si tady odehrát svou benefici,“ vyprávěl. Přání se mu bohužel už nesplnilo. Jeho památku bude ale dál všem slávistům připomínat Tribuna Františka Veselého.
Křtu se přímo na hrací ploše zúčastnil předseda představenstva Jaroslav Tvrdík a František Veselý mladší.
„Jsem pyšný za tátu, že se toho dočkal, protože si to zasloužil. Je to opravdu velký slávista, vždycky byl a vedl k tomu celou rodinu. A já jsem teď šťastný, že ta tribuna existuje, že to bylo takhle vymyšleno. Z nebe je asi fakt šťastný, že má takovou poctu na Slavii na stadionu, který miloval. Miloval klub a dostalo se mu takové pocty, určitě by byl hrdý,“ zavzpomínal syn legendárního křídelního útočníka Slavie František Veselý mladší.
Fanoušci následně rozvinuli po celé délce tribuny plachtu zvěčňující Josefa Bicana, Františka Pláničku a Antonína Puče.
SportovniListy se na pozápasové konferenci zeptaly i současného trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského, zda se potkal někdy osobně s Františkem Veselým a jak ho hodnotí jako osobnost vzhledem k tomu, že jedna z tribun se po něm před zápasem pojmenovala?
„Já to štěstí osobně neměl, táta ano, ten mi o tom vyprávěl. Potkal jsem se s jeho synem, vídali jsme se i při studiu licencí a občas jsme v kontaktu. Viděl jsem ho spíše jen na historických záběrech a zápasech, troufnu si říct, že by to byl hráč pro nás. Rychlý křídelník s driblinkem a tím, co zvedá diváky ze sedadel. V dřívější době to bylo obdivuhodné, vzhledem k terénům, hřištím i zákrokům, tihle techničtí hráči to měli těžší než dnes. Byl jsem na choreu, které před zápasem bylo a musím ho vyzdvihnout, protože jsem den před zápasem viděl, jak se připravuje, a musím říct, že jsem byl až zaskočený, kolik to stojí práce a příprav. My to pak vidíme, že to je fakt hezké, a řekneme si, že to stálo práce, ale až když u toho přímo jste, tak si uvědomíte, kolik úsilí za tím skutečně je. Je to obdivuhodné, byl jsem nadšený z lidí, co to připravovali. Jsem rád, že po takovém choreu rozhodl hráč, který je Františku Veselému typologicky podobný. Myslím si, že to bylo symbolické, možná je to nastupující generace Slavie.“ František Veselý (7. prosince 1943 – 30. října 2009)
František Veselý byl český fotbalista, a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Byl také rekordmanem v počtu zápasů odehraných v dresu Slavie, připsal si jich 920, odehrál nejvíce ligových utkání ze všech slávistů 414, což jej řadí i k elitě celé české či československé ligové historie. V období let 1965 až 1968 odehrál sto ligových utkání v řadě, což je také rekordní počin. Je členem významné slávistické dynastie, sešívaný dres oblékal jeho otec, jeho syn František i jeho dva vnuci.
František Veselý se narodil 7. prosince 1943. Jeho táta oblékal dres Slavie, když mu bylo šest. Chodil s ním mezi hráče a ještě, než si ho vyhlédl trenér Seifert na „uličním turnaji“ do žáků, už byl František II. slávistického „vyznání“. Po celý život to byl slávista „tělem i duší“. V žákovském áčku se potkal s budoucími slávistickými ligisty (Hynek, Ženíšek, Vosátka, Tesař – pozdější švagr). Ale došlo k rozkolu o dalším směřování mládežnického fotbalu v klubu mezi trenérem Seifertem a vedením tehdejšího Dynama. Seifert odešel pracovat do mládežnické Dukly a s ním šel i Veselý. S Duklou si zahrál Pohár mistrů (na Borussii Dortmund oslnil při výhře 3:1) a vyhrál ligový titul 1964. „Domů do Edenu“ se vrátil společně s posilami Kadrabou a Píšou k 1. lednu 1965 a pomohl vybojovat návrat do ligy.
Deset let se říkalo mezi soupeři o zápasech v Edenu: „kdo udrží Frantu Veselého, udrží celou Slavii.“ Stal se vítězem Českého poháru 1974 v roli kapitána, byl mistrem Evropy 1976 s reprezentací, byl idolem a oddaným klubistou. Končil v létě roku 1980, po pětadvaceti letech strávených v červenobílém dresu šel opačnou cestou co Pepi Bican – do Rapidu Vídeň.
SportovníListy.cz rovněž napsaly:
Slávisté si ke 130. narozeninám nadělili v 15.kole FORTUNA:LIGY vítězství 3:1 nad Baníkem Ostrava
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.
Email
Tisk
