Přes tisíc lidí se druhou červencovou středu  přišlo na stadionu Dukly Praha na Julisce naposledy rozloučit s legendou tuzemského fotbalu Josefem Masopustem. Vicemistr světa z roku 1962 a držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy zemřel 29. června 2015 po dlouhé a vážné nemoci ve věku 84 let.

Smutečního obřadu s vojenskými poctami se zúčastnili jeho bývalí spoluhráči, vedení Fotbalové asociace ČR, ministr obrany Martin Stropnický nebo jiná sportovní legenda, gymnastka Věra Čáslavská.

Josef Masopust byl jednou z největších osobností v historii  českého v Masopustově hráčské kariéře československého fotbalu. Po nečekaném  zisku stříbra na MS v roce 1962  v Chile dostal autor finalového gólu proti Brazílii Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy.

Během hráčské kariéry nastupoval Josef Masopust za Most, dále za Teplice a patnáct let především za Duklu Praha,  s níž získal osm titulů. S reprezentací vedle světového stříbra z Chile navíc v roce 1960 vybojoval bronz na mistrovství Evropy. Úspěšný byl také jako trenér; ligový titul získal se Zbrojovkou  Brno a vedl i československý národní tým.

V roce 2000 byl Josef Masopust zvolen českým fotbalistou století před Josefem Bicanem a Ivo Viktorem. Za svého nejlepšího hráče v historii ho vybrala i FAČR k 50. výročí UEFA a mezi 100 nejlepších fotbalistů historie ho zařadil rovněž legendární Brazilec Pelé.

Tyto sportovní úspěchy, ale i rodinný život  připomenul náčelník armádního střediska Dukly Jaroslav Priščák,  který na závěr zasalutoval a směrem k Masopustově rakvi řekl za všechny sportovce Dukly ...  "Děkujeme."

Na Julisce zazněla i slovenština Slovenky Evy Pasquier. "Sešli jsme se říci sbohem jednomu z největších fotbalistů světa. Dovolte mi, abych jménem prezidenta FIFA Seppa Blattera sdělila rodině upřímnou soustrast. Odešel sice velký člověk, ale neodešla jeho legenda, která s námi bude žít navěky. Jménem fotbalové rodiny mu přeji šťastnou cestu do fotbalového nebe," řekla žena, která má na FIFA na starosti rozvoj fotbalu v Evropě a Oceánii.



"Byl nádherným, báječným a úžasně skromným člověkem, který se stal mým velkým vzorem a jenž mi dodával sílu i v mých nejtěžších životních chvílích," řekla smutečním hostům mezi Masopustovou  oblíbenou písní "Děti z Piera" a pietní písní  "Až mě andělé ..."  neméně slavná sportovkyně  Věra Čáslavská.

Čestnou stráž u rakve drželi nejdříve zástupci Dukly včetně bývalého reprezentačního trenéra Petra Rady a v druhé části obřadu fotbalisty Dukly vystřídali zase bývalí reprezentanti včetně Masopustových spoluhráčů z Chile a Vladimíra Šmicera.

Obrázky z pohřbu Josefa Masopusta, který trval stejně jako fotbalový poločas 45 minut

"Vždy jsme se spolu bavili jen o fotbale, on ho hrozně prožíval a miloval. Byly to příjemné debaty. A byl hrozně skromný. Přitom získal  Zlatý míč, což už u nás  dokázal jen Pavel Nedvěd," řekl Vladimír Šmicer po obřadu novinářům.

Mezi třemi desítkami vzpomínkových věnců byl jeden věnec z velvyslanectví Chile, které nezapomnělo na to, že právě v této jihoamerické zemi prožil Masopust největší úspěch fotbalové kariéry. U kytic a věnců byl i fotbalový míč mezi dvěma růžemi. Na fotbalovém míči bylo napsáno jediné slovo ... Nezapomeneme.

Při nakládání rakve do pohřebního  vozu zazněla česká hymna, i když všechny sportovní úspěchy Josef Masopust dosáhl coby československý reprezentant. "Byl to vojenský pohřeb a ten má svá přísná pravidla. Při něm se na závěr hraje česká státní hymna. A československá hymna je už déle než dvě desítky let  hymna neexistujícího státu," dostalo se nám vysvětlení.

Vojenský pohřeb Josefa Masopusta byl přeci jenom jiný než u ostatních vojáků.  Na závěr při odjezdu pohřebního vozu s rakví sportovce totiž celý stadion déle než čtyři minuty tleskal vestoje. Ten potlesk patřil skromnému a přesto jedinečnému československému sportovci  Josefovi Masopustovi .