Pád českého sjezdaře Ondřeje Banka na únorovém  mistrovství světa vyděsil televizní diváky, když jej sledovali na obrazovkách a vůbec se nedivili, že lyžař uvažoval  o ukončení své sportovní kariéry. Jakmile však Ondřej se ze zranění vyklubal, začal přemýšlet o přípravě na novou  sezonu. Ostatně Ondřej Bank prozradil  novinářům  co bylo hlavní důvod  rozhodnutí.


Co rozhodlo o pokračování v závodění?

"Celý život jsem se po cestě plné různých překážek drápal nahoru, takže teď, když jsem se dočkal optimálních tréninkových podmínek by byla škoda, kdybych skončil.“

Co všechno jste v přípravě na příští sezonu stačil zvládnout?

"Byl jsem dvakrát ve Švýcarsku, dva týdny v Rakousku a v říjnu tři týdny na soustředění ve vysokohorském prostředí v Chile. OStatně za všestranně kvalitními  podmínkami ve výšce tři tisíce metrů nad mořem jsem byl již počtvrté a vždy jsem byl spokojen. Tentokrát jsem vynechal závody a protože v tréninku jsem všechno zvládl, tak jsem se definitivně rozhodl, že loučení se závodním lyžováním ještě o nějaký čas posunu."

Prý vás tam zasáhlo v té době zemětřesení?

"Ano, zasáhlo a já ho prožil vůbec poprvé. Podle mého názoru se pohybovalo ve známé stupnici kolem pěti, místní obyvatelé mluvili o sedmičce až osmičce. Těžko říci, kdo měl pravdu. Jisté je jen to, že otřesy trvaly několik dní, ale jak velkou měly intenzitu nevím, protože já je většinou zaspal."

S jakými představami do nové sezony vstupujete?

"Rozhodl jsem se, že vynechám slalomy a obří slalomy a plně se soustředím především na sjezd a potom kombinaci. Budu tak mít víc času na velice důležité testování lyží i na rodinu."

Proč jste se rozhodl právě pro sjezd?

"Baví mě a mám ho nastudovaný, věnuji se analýze tréninků. Velice mně pomáhají i zkušenosti z obřího slalomu."

Nedávno jste řekl, že vaším hlavním cílem bude jet naplno a nespadnout. Můžete to vysvětlit?

"Řekl jsem to, ale zároveň dobře vím, že to jde jen těžko skloubit. Když však pojedu pomaleji a opatrněji, tak vzhledem k terénu to je ve sjezdu horší, mohou nastat větší problémy. Chce to však najít správnou míru potřebné agresivity."

Po tom hrozném karambolu ve 34 letech, co vás žene dál?

"Láska k lyžování. Celý svůj sportovní život jsem se drápal nahoru a nebyla to jednoduchá cesta. Celkové podmínky se v poslední době výrazně zlepšily. V týmu máme dva servismany, dost lyží a dokonce i peněz na kvalitní přípravu. Škoda toho  všeho nevyužít. A v neposlední řadě je pro mě čest být v elitní světové třicítce."

Co to znamená mít dost lyží?

"Kromě starších máme letos už 15 nových, takže v tomto směru už nejsme za světem moc pozadu. A protože budu mít víc času, tak je budu postupně testovat. Už dnes mohu říci, že jsem našel dva rychlé páry."

Jaký je váš zdravotní stav?

"Jsem v pohodě. Manželka sice tvrdí, že toto zranění mě poznamenalo hlavně mentálně, s čímž nesouhlasím. Pokud jde o kotník, tak na kopci ho necítím, spíš se občas ozývá po náročném tréninku. Upřímně řečeno, čekal jsem však jeho rychlejší stoprocentní vyléčení."

S jakými výsledky byste byl spokojen?

"Především v žádném případě nechci závody Světového poháru absolvovat jen proto, abych je odjezdil. Chci se udržet v bodované třicítce a třeba si někdy zopakovat i radost z dosažení předního umístění."

Jaký je váš program do konce roku?

"Teď budu deset dní doma, pak se vydám na dva týdny do Spojených států a za necelý měsíc mě čeká jeden ze čtyř letošních Světových pohárů, v nichž se chci především rozzávodit. V lednu 2016 už bych chtěl být v plné formě, zvláště pak v rakouském Kitzbühelu. Je to tradičně největší závod alpského lyžování, možná většího významu, než je mistrovství světa."