Ze zámoří trochu složitě nejdříve letecky z Kanady do Mnichova a poté autobusem do Prahy
přicestoval v úterý 7. ledna 2025 zbytek hokejové reprezentace U20 společně s realizačním týmem vedeným hlavním trenérem Patrikem Augustou. Všechny muže zdobila na hrudi na modrých tričkách bronzová medaile z MS U20.
Čeští hokejisté bronzové medaile vybojovali v dramatickém utkání se Švédskem, kdy bylo rozhodnuto až po čtrnáctém nájezdu. Pokud jste se dívali na televizi až do konce a podívali jste se na hodinky a kalendář, byla v té době v pondělí 6. ledna 2025 již hodina po půlnoci.
Patrik Augusta je zatím u české dvacítky druhý šampionát, ale parádně navázal na úspěchy, které nejdříve odstartovala v roce 2023 parta kolem Radima Rulíka, která získala stříbrné medaile a on sám v získávání medailí pokračoval v roce 2024 vybojovanými bronzovými medailemi. Na setkání s novináři po návratu týmu z Kanady ještě Patrik Augusta zavzpomínal, jaké to bylo při a krátce poté, co obhájilina světovém šampionátu třetí místo.
Jak říkám ...
"Protože po našem utkání o třetí místo se hrálo ještě finále a Američané měli šatny hned vedle nás, tak jsme s hráči brzo odešli na hotel a tam chvíli byli s nimi. Jako realizák jsme si pak po dobré večeři, otevřeli dobré červené víno a bylo to hrozně hezký. Když se vám podaří takový výsledek, je to fajn. Hráči byli určitě divocí, aspoň podle toho, co jsem potom slyšel na hotelu, když jsme se vraceli."
Jak jste prožíval nájezdy v utkání se Švédy?
" Byli jsme s Albim (Robertem Reichlem) tak vyčerpaní, že jsme si na střídačce sedli a popíjeli vodu. Ani jsme nevěděli, že těch nájezdů bylo tolik. Ale věřili jsme. Zpětně si myslím, že nám malinko pomohl los a byla výhoda, že jsme po těch pěti střelcích jezdili druzí. Díky tomu, že Švédové nedávali, jsme nebyli až tak pod velkým tlakem. Šalina (Eduard Šalé) jel snad pětkrát, z toho třikrát nedal. Ale za mě to bylo jeho mistrovství. Měl céčko a možnost zapsat se do historie tím, že bude mít tři medaile. Bylo to o něm. Já měl v hlavě dva střelce, to byli Štanclík (Jakub Štancl) a Šalina, a Albi určil Šalinu. Měl tedy šťastnou ruku. Jak tým držel pohromadě, tak si myslím, že mu to i všichni hráči přáli. A potom ta společná radost kluků v kabině... To mě hrozně naplňuje. Pro jejich kariéry je skvělé, že si prošli něčím takovým. Čtrnáct sérií nájezdů v bronzovém utkání na mistrovství světa, to už třeba nikdy nezažijí. Před oslavami, které začaly už na střídačce, jsem si jako první, co jsem udělal, bylo, že jsem si schoval brýle, o které bych jinak přišel."
Jaký byl váš největší moment mistrovství ?
"Bylo to vyřazení Kanady ve čtvrtfinále, protože utkání s Kanaďany je vždycky klíčový zápas v každém turnaji. Rozhodovalo se na linii mezi úspěchem a neúspěchem. Bylo to něco fantastického, vyhrát před takhle plnou arénou kanadských fanoušků, a nejvíc to ukázalo sílu mužstva. Z kluků jsem to cítil už před zápasem. Dostali jsme předtím trošku ránu od Švédů a vybrali si tu těžší cestu, a o to víc mě těší, jak na to hráči zareagovali. První třetina tomu odpovídala a podle mě rozhodla utkání."
Co bude dál?
"Jediná budoucnost, kterou mám, je ta že teď pojedu s manželkou domů. Na to se těším, když jsem byl měsíc pryč. Jsme domluvení s Lojzou (Aloisem Hadamczikem), že si sedneme a popovídáme si. Teď je ještě brzo říkat, co bude. Ale ten pocit po bronzu se neochodí, ta práce mě naplňuje."
Asi dostáváte plno nabídek k trénování v klubech. Lze skloubit trénovat klubový tým a reprezentaci?
"Nabídek si vážím, ale při stylu, kterým pracuju, si to nedokážu představit. Několikrát jsem o tom uvažoval. Myslím, že jsem člověk, který, když něco dělá, tak tomu dává všechno, a sám bych cítil, že něco okrádám. Moc nejsem na skloubení funkcí, protože myslím, že kterákoli z těch prací vyžaduje všechnu moji energii. Je pro mě čest být u dvacítky, protože dělám pro národní mužstvo a český hokej. Zatím to mám v tuhle chvíli postavené tak, že to je víc než práce v klubu."
Kdy se podíváte zase na hokej?
"Asi si ho zapnu hned dnes večer, protože můj syn píská na čáře první extraligový zápas. Přeju mu, aby se mu to povedlo."
Co čeká nyní bronzové hochy z MS U20 ?
"Máme spoustu šikovných kluků, vůbec se o ně nebojím. Vždycky to tak bylo, že když někdo skončí, tak vstanou noví bojovníci. To říkával už můj táta. A já si myslím, že ty bojovníky pořád máme. Máme šikovné hokejisty i hráče s výborným srdcem a charakterem, kteří chtějí reprezentovat. Tahle parta kluků to ukázala, stejně jako ta loňská.
Daří se nám v českém hokeji pracovat s mládeží ?
"Hokej je národní sport. My se pomlouváme a chceme vidět negativní věci. Když je něco špatně – což samozřejmě je, nikdo netvrdí, že je všechno dobře –, tak to hned vyzdvihujeme. Já jsem nastavený trošku jinak. Pořád věřím i v český systém. Že nám hráči odcházejí – ano, ale do té doby jsme je vychovávali my tady. Máme hráče rok v kanadské juniorce a teď si myslíme, že je změnila v jiné hráče? Oni se tam dostali proto, že prošli naším programem. Neříkám, že ty programy jsou nejlepší, pracuje se na nich a budeme se o tom bavit. S Radimem Rulíkem jezdíme po týmech a snažíme se dělat tréninky. Práce je spousta, ale já jsem hrozně rád za tyhle úspěchy, protože aspoň můžeme ukázat něco pozitivního. Neříkám, abychom se plácali po ramenou, ale je tady spousta dobrých věcí."
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.
