Ve věku 99 let zemřel Vojmír Srdečný průkopník sportu tělesně postižených a jeden ze zakladatelů tuzemského systému Zdravotní tělesné výchovy. Mimo to byl jeden z posledních žijících politických vězňů, kteří byli po německé perzekuci vysokoškoláků roku 1939 deportováni do Sachsenhausenu. Srdečný byl znám i jako bojovník o návrat Mezinárodního dne studentstva do českého kalendáře.
Podle životopisu PhDr. Vojmíra Srdečného uvedeného na stránkách Senátu poté, kdy převzal 29. září 2018 od Senátu Parlamentu České republiky vyznamenání, se Srdečný narodil 6. října 1919 v Albrechticích nad Orlicí ve východních Čechách. Jeho život ovlivnily události z roku 1939, kdy se přihlásil do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, kam byl přijat. V Praze však bydlel na Švehlově koleji a po pěti týdnech studia 17. listopadu 1939 vpadli na jeho kolej Němci a Srdečný byl spolu s dalšími stovkami studentů deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen – Oranienburg. Po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se sice po intervenci protektorátního prezidenta Emila Háchy Srdečný dostal spolu s dalšími dvěma sty studenty z tábora, ale 400 dnů v koncentračním táboře jej poznamenaly na celý život.
Po válce se Vojmír Srdečný ve funkci předsedy historické skupiny 17. listopadu 1939 v různých organizacích naposled v Českém svazu bojovníků za svobodu se snažil zdokumentovat osudy svých spoluvězňů vysokoškoláků zejména těch, kteří byli v koncentračním táboře umučeni.
Vojmír Srdečný byl velkým bojovníkem za navrácení Mezinárodního dne studentstva do českého kalendáře, odkud v jistou dobu jediný mezinárodní den spojený s českou historií, zásluhou pravicových politiků zejména z ODS zmizel.
Vojmír Srdečný coby jeden ze zakladatelů tuzemského systému Zdravotní tělesné výchovy byl i zakladatelem Kladrubských her, které byly celosvětově první sportovní soutěží pro tělesně postižené a konají se od roku 1948 dodnes. Téměř 30 let působil v předsednictvu Svazu tělesně postižených sportovců a podílel se rovněž na založení Mezinárodní organizace postižených sportovců. Publikoval několik stovek prací, byl i autorem mnoha učebních textů a praktických příruček pro různé druhy zdravotního oslabení. Je nositelem řady tuzemských vyznamenání.
Vojmír Srdečný přes třicet let působil na pedagogické fakultě v Hradci Králové. Za celoživotní pedagogickou činnost a rozvoj sportu pro handicapované získal Srdečný v květnu 2019 od královéhradecké radnice Cenu dr. Františka Ulricha.
Každoročně se 17. listopadu účastnil pietního aktu u Hlávkovy koleje, kde si s dalšími pamětníky připomínal uzavření vysokých škol německými okupanty 17. listopadu 1939 a smrt studena Jana Opletala a dalších umučených a popravených studentů. Ve svých projevech vzpomínal na podmínky, za jakých byli v koncentračních táborech vězněni. Vypravoval i o polévání vězňů studenou vodou a jejich mnohahodinové ponechání na mrazu, dále vzpomenul i na provinění, za která byli studenti zastřeleni.
Loni se Srdečný už setkání neúčastnil ze zdravotních důvodů.
Poslední rozloučení se bude konat v pátek 23. srpna 2019 ve 12:00 hodin v Nové obřadní síni na pražských Olšanech.