Stát nechce zdravého občana? Výuka tělesné výchovy ve škole se musí změnit – pohybovou negramotnost už pociťuje také armáda.
Stát nechce zdravého občana? V rámci konference, kterou uspořádala první únorový čtvrtek v pražském hotelu Pyramida Česká unie sportu, hledali na tuto otázku odpověď erudovaní odborníci – sportovní trenéři, lékaři zabývající se sportovní medicínou, představitelé armády a další specialisté v oboru pohybových aktivit. Ve svých vystoupeních prezentovali dopady špatné pohybové gramotnosti u dětí. Shodli se, že pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky rozhodně nestačí a že se obecně u dětí vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb. Tento neblahý trend se projevuje už také při náboru nových rekrutů do profesionální armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Klíčové pro nápravu neutěšeného stavu je nejen navýšení počtu hodin pohybových aktivit ve škole, ale i podpora státu prostřednictvím programů pro rozvoj zdravého životního stylu, například v rámci národní strategie „Zdraví 2020“.
Generálovi Bočkovi předseda ČUS Jansta děkuje za jeho projev zástupcům sportovních odvětví na konferenci
Předseda Jansta převzal odznak od armádních veteránů od generála Bočka
Miroslav Jebavý, náčelník tělovýchovy generálního štábu armády ČR
Živý ohlas vyvolalo úvodní vystoupení válečného veterána, generálmajora Emila Bočka, který na klíčových momentech české státnosti a na vlastních životních zkušenostech ukázal nepostradatelnost sportovní a pohybové zdatnosti. Zdůraznil, že má klíčový vliv nejen na samotné přežití v boji, ale i na pracovní výkonost, celoživotní zdraví i důstojné prožívání stáří.
"Sport a pohyb je nenahraditelným spolutvůrcem vlastností, jako je vlastenectví, smysl pro kolektiv nebo psychická odolnost. Obnovení alespoň několikaměsíčního základního povinného branného výcviku pro mladou populaci by mělo ohromný pozitivní a všestranný přínos pro celou společnost,“ prohlásil Emil Boček, 95letý válečný veterán z druhé světové války.
Během svého vystoupení se generál Boček zmínil i o tom, že si byl prodloužit řidičský i letecký průkaz.
Během konference na konci svého vystoupení ještě generál Boček předal předsedovi České unie sportu Miroslavovi Janstovi odznak armádních veteránů.
V roce 2018 bylo osloveno 8 789 zájemců o vstup do profesionální armády, z nichž se 6 078 zařadilo do dalšího výběru. Přijato však bylo nakonec jen 1 977 rekrutů. Drtivá většina uchazečů neprošla kontrolou lékařů nebo fyzickými testy.
"Při náboru nových rekrutů se stále výrazně projevuje úbytek provádění spontánních tělovýchovných aktivit. Snižuje se úroveň aerobní vytrvalosti, nedostatečné je zvládnutí plaveckých dovedností a všímáme si také nadváhy, úbytku svalové hmoty nebo nárůstu tuku v těle," popsal Miroslav Jebavý, náčelník tělovýchovy generálního štábu armády ČR.
Za deset let uspělo z více než 40 tisíc celkově zařazených zájemců pouze 20 tisíc rekrutů. Polovina uchazečů neuspěla ze zdravotních důvodů nebo při testech fyzické zdatnosti. Ty se skládají z například z vytrvalostních a silových disciplín jako jsou dvanáctiminutový běh a sedy – lehy provedené za 1 minutu.
Stát nechce zdravého občana? V rámci konference, kterou uspořádala první únorový čtvrtek v pražském hotelu Pyramida Česká unie sportu, hledali na tuto otázku odpověď erudovaní odborníci – sportovní trenéři, lékaři zabývající se sportovní medicínou, představitelé armády a další specialisté v oboru pohybových aktivit. Ve svých vystoupeních prezentovali dopady špatné pohybové gramotnosti u dětí. Shodli se, že pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky rozhodně nestačí a že se obecně u dětí vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb. Tento neblahý trend se projevuje už také při náboru nových rekrutů do profesionální armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Klíčové pro nápravu neutěšeného stavu je nejen navýšení počtu hodin pohybových aktivit ve škole, ale i podpora státu prostřednictvím programů pro rozvoj zdravého životního stylu, například v rámci národní strategie „Zdraví 2020“.
SportovniListy.cz byly na místě ...
Živý ohlas vyvolalo úvodní vystoupení válečného veterána, generálmajora Emila Bočka, který na klíčových momentech české státnosti a na vlastních životních zkušenostech ukázal nepostradatelnost sportovní a pohybové zdatnosti. Zdůraznil, že má klíčový vliv nejen na samotné přežití v boji, ale i na pracovní výkonost, celoživotní zdraví i důstojné prožívání stáří.
"Sport a pohyb je nenahraditelným spolutvůrcem vlastností, jako je vlastenectví, smysl pro kolektiv nebo psychická odolnost. Obnovení alespoň několikaměsíčního základního povinného branného výcviku pro mladou populaci by mělo ohromný pozitivní a všestranný přínos pro celou společnost,“ prohlásil Emil Boček, 95letý válečný veterán z druhé světové války.Během svého vystoupení se generál Boček zmínil i o tom, že si byl prodloužit řidičský i letecký průkaz.
Během konference na konci svého vystoupení ještě generál Boček předal předsedovi České unie sportu Miroslavovi Janstovi odznak armádních veteránů.
V roce 2018 bylo osloveno 8 789 zájemců o vstup do profesionální armády, z nichž se 6 078 zařadilo do dalšího výběru. Přijato však bylo nakonec jen 1 977 rekrutů. Drtivá většina uchazečů neprošla kontrolou lékařů nebo fyzickými testy.
"Při náboru nových rekrutů se stále výrazně projevuje úbytek provádění spontánních tělovýchovných aktivit. Snižuje se úroveň aerobní vytrvalosti, nedostatečné je zvládnutí plaveckých dovedností a všímáme si také nadváhy, úbytku svalové hmoty nebo nárůstu tuku v těle," popsal Miroslav Jebavý, náčelník tělovýchovy generálního štábu armády ČR.Za deset let uspělo z více než 40 tisíc celkově zařazených zájemců pouze 20 tisíc rekrutů. Polovina uchazečů neuspěla ze zdravotních důvodů nebo při testech fyzické zdatnosti. Ty se skládají z například z vytrvalostních a silových disciplín jako jsou dvanáctiminutový běh a sedy – lehy provedené za 1 minutu.
(ps, SportovniListy.cz, foto: Petr Skála)
