![[ title]](https://www.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_6363144f-9f68-4e8d-b39e-84e0cc7e7f96_5f3dd1ee52335ce949162a0534c0a780_eeb649cfd53e5cf335e10dfdf120b3a9.jpg)
Sportovní kariéru začala Věra Růžičková jako skokanka do vody v Klubu vodních sportů v Brně a umístila se na 2. místě na mistrovství republiky dorostenek i žen. Byla také členkou prvoligového basketbalového družstva žen v SK Židenice, ale nakonec se rozhodla pro sportovní gymnastiku v Sokole Brno I. V roce 1946 se probojovala do dvouleté olympijské přípravy a svými výkony se zařadila do reprezentačního družstva ČSR. Jako nejmladší závodnice v družstvu byla určena náhradnicí.
Růžičková původně odcestovala do Londýna jako náhradnice, v devatenácti letech byla nejmladší členkou týmu. O rok starší Eliška Misáková ale onemocněla obrnou, tak ji musela Růžičková v základní sestavě zastoupit.
Společně s ní tvořily vítězný tým Božena Srncová, Olga Šilhanová, Milena Müllerová, Zdeňka Honsová, Miloslava Misáková, Zdeňka Vermiřovská a Marie Kovářová. Eliška Misáková deset hodin po skončení soutěže zemřela.
Růžičková byla všestrannou sportovkyní: kromě gymnastiky se věnovala také plavání, skokům do vody a basketbalu. Stála také u založení Českého klubu olympioniků, v jihomoravské organizaci byla jeho první předsedkyní. V roce 2016 byla oceněna státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy.
SportovníListy.cz rovněž napsaly:
Věra Růžičková jediná sportovkyně, která převzala na Hradě medaili za zásluhy