Unie profesionálních trenérů třetí únorové pondělí uvedla do Síně slávy třináct trenérských legend. Mezi nimi byl po Ivanovi Hlinkovi a Karlovi Gutovi v pořadí třetí hokejový kouč.

PhDr. Luděk Bukač se narodil  4. srpna 1935 v  Ústí nad Labem. Hokejoví pamětníci jej  poznali jako skvělého  hokejistu středního  útočníka, který později se proslavil jako  trenér a pedagog.

Začal v žákovské kategorii hrát za LTC Praha a I. ČLTK Praha, v kategorii dospělých za Motorlet Praha (1949–1958), Spartu Praha (1959–1961 a 1963–1967 a Duklu Jihlava (1961–1963). V ligové soutěži odehrál 13 sezón, kolem 330 zápasů, v nichž nastřílel 153 gólů.

V reprezentaci odehrál 30 zápasů a nastřílel 11 gólů. Zúčastnil se mistrovství světa v letech 1961 a 1963 (stříbrná, resp. bronzová medaile).

Slavná trenérská kariéra Luďka Bukače

Po skončení aktivní hráčské kariéry byl trenérem  Sparty Praha (1967–1969 a 1973–1980), VSŽ Košice (1969-1970) a Motoru České Budějovice (1971-1973).

V letech 1979–1985 působil coby trenér reprezentace ČSSR spolu se Stanislavem Neveselým, v první sezóně ještě s Karlem Gutem, od roku 1981 coby hlavní trenér. Jeho typickým trenérským rysem bylo vysoké tempo hry a celohřišťové pojetí. Pod jeho vedením získali českoslovenští hokejisté na mistrovství světa 1981 bronzovou medaili, v roce 1982 a 1983 a na Zimních olympijských hrách 1984 stříbrné medaile. Prvním vrcholem trenérské práce byl zisk titulu mistrů světa v roce 1985, kdy dokázal přerušit letitou nadvládu hokejové reprezentace SSSR trvající od roku 1978.

Po odchodu od reprezentace ČSSR působil jako trenér týmu Rakouska, se kterým se zúčastnil Zimních olympijských her 1988. Práci u týmu ukončil v roce 1991. V letech 1992–1994 trénoval ještě národní tým Německa, se kterým na Zimních olympijských hrách 1992 obsadil 6. místo.

V roce 1996 dovedl k titulu mistrů světa český reprezentační tým. Odešel po neúspěšném vystoupení mužstva na Světovém poháru 1996.

Souhrn výsledků u československé a české reprezentace  tak, jak jej  uvádí Wikipedie

    1980: 13. ZOH - Lake Placid (USA), 5. místo
    1981: Mistrovství světa, 3. místo
    1981: Kanadský pohár, 3. místo
    1982: Mistrovství světa, 2. místo
    1983: Mistrovství světa, 2. místo
    1984: 14. ZOH - Sarajevo (Jugoslávie), 2. místo
    1984: Kanadský pohár, 6. místo
    1985: Mistrovství světa, 1. místo
    1996: Mistrovství světa, 1. místo
    1996: Světový pohár, 8. místo

Pedagogická a publikační činnost

Ještě během aktivní hráčské činnosti byl na stáži v Kanadě (tým Oklahoma Blazers, 1965) a v SSSR (tým CSKA Moskva, 1966). Později proslul jako trenér, který se soustavně věnoval teorii i praxi ledního hokeje. Vědecká i odborná publikační činnost Luďka Bukače je velmi bohatá - je autorem kolem 30 vědeckých statí, dále řady učebních textů a metodických příruček, spoluautorem knihy „Obrana v ledním hokeji“. V ČSSR i v zahraničí publikoval přes 100 odborných článků. Přednášel na univerzitách a seminářích v Kanadě, Švédsku, Finsku, Švýcarsku, Itálii a Rakousku.

Za svoji práci získal Luděk Bukač několik ocenění. Je  člen Síně slávy IIHF (2007).  Nyní mu byla předána skleněná pochodeň vyjadřující, že je v Síni slávy UPT.

Cenu mu předal hokejista Martin Procházka. Při převzetí ceny Luděk Bukač zdůraznil, že o úspěchu sportovců  nerozhodují peníze, ale srdce a parta a kamarádství mezi hráči.

(ps, Sportovnilisty.cz, Foto: Petr Skála)