S tím ale soutěžní jezdec nesouhlasí a druhé srpnové úterý podstoupí kontrolní vyšetření v pražské Motolské nemocnici. Tajně doufá, že jeho problém šikovné ruce ortopeda vyřeší a bude schopen nastoupit o druhém srpnovém víkendu při třetím pokračování mezinárodního mistrovství České republiky v Liblíně na Rokycansku.
"Byl jsem se jen lehce svézt za naším barákem v Unhošti. Ani pořádně nevím, co se přihodilo, že jsem spadl," krčí zdravým ramenem Martin.
"Doktor z úrazovky mi oznámil, že se tento úraz léčí klidem a vyfasoval jsem šátek na zavěšení ruky. To se nám v týmu nezdá, tak jsem se objednal na úterý do Motolské nemocnice. Třeba mi klíček vrátí na správné místo a ještě stihnu Liblín," vypadají naděje osmnáctiletého sportovce trochu jako utopie. Ale, kdo ví, motocyklu ublížil rozhodně míň než sobě…
Ogre
Na třetí klání ME minulý víkend v Lotyšsku by Marťas, jak ho přátelé přezdívají, nejraději zapomněl. Sice bodoval, ale až z pozic za desátým místem. "V sobotu jsem dlouho jezdil osmý až devátý, to bych bral. Jenže ve druhém kole jsem na druhém enduro testu spadl, nabral jsem dvacet vteřin a následoval sešup na dvanácté místo," zalitoval Kulhánek.
Jenže v neděli bylo v Ogre, nějakých padesát kilometrů od Rigy, ještě hůř. Rovina nedaleko ústí místního veletoku Daugava do Severního moře nabídla v každém kole startujícím tři testy – jeden motokrosový a dva enduro v písečném i kamenném lomu.
"Napřed jsem z vlastní blbosti promeškal časovou kontrolu za trestnou minutu. V nově vzniklé situaci jsem se špatně zorientoval, a pak jsem chyboval na pokračování. Na přejezdu hodně lilo a v bažině a blátě vznikly hodně hluboký koleje, ve kterých jsem uvízl. Než jsem se vyhrabal, nestihl jsem o další minuty časovku. Nepohlídal jsem si svůj nový průjezdní čas a ještě jednou jsem byl penalizovanej. Nejraději bych se neviděl," upřímně Martin přiznal svá pochybení a dodal: "Ani nevím, jak jsem druhý den dopadl. Nepátral jsem po tom. Dost možná jsem byl úplně poslední v naší nejslabší kategorii."
Smutek z nepovedeného závodu byl silnější, než bolest ze zranění. Když ale Kulhánek obdržel informaci, že po neskutečném martyriu skončil v neděli jedenáctý, protože se na trati netrápil rozhodně sám, zazářil jako sluníčko v pravé poledne: "No to jsem fakt netušil. Hned se budu uzdravovat rychleji," zajásal. V Lotyšsku navíc Martin na vlastní kůži prožil obtížně sdělitelnou zkušenost, kterou jistě v dalších soutěžích zužitkuje.
Balaš
Do Lotyšska odcestovali jen dva závodníci z unhošťské sestavy. Tím druhým byl Jan Balaš, jenž zápolí v nejsilnější třídě E3. Po oba dny Honza obsadil šesté místo, což znamená jeho nejlepší letošní výsledky. I když v neděli poprvé zdolal nejrychlejšího Čecha Helmicha, dobře věděl, že měl na víc. První den skončil na šestém místě se ztrátou tří sekund na čtvrtou pozici a patnáct na třetí. Druhý den pulzoval mezi pátou a šestou pozicí…
„Jenže jsem potom udělal pár chyb a při nich skončil na zemi. Do posledního testu jsem byl sedmý. Pak ale chyboval Helmich a já jsem se trochu nezaslouženě dostal před něj na šesté místo. Marný výlet to do Lotyšska rozhodně nebyl, ale měl jsem být lepší,“ šibalsky zamrkal dvaadvacetiletý Balaš, jenž se v Ogre prosazoval víc na kamenech než v hlubokém písku.
Horák stále čeká
V ME zpravidla nastupuje také zkušený Jakub Horák. Minulý víkend vynechal, protože rehabilituje po zlomenině prstu. Výrazně důležitější je pro něj očekávání prvního přírůstku do rodiny.
"Kuba ještě tátou není, chodí s manželkou na lékařské kontroly. Za týden ale s námi jistě do Liblína k domácímu mistrovství vyjede. Asi bude pendlovat sem a tam, pokud se jim dítě nenarodí již během týdne," odhaduje manažer unhošťské party Ladislav Krupička. Na řece Berounce by měl mít k dispozici i Víťu Kuklíka, jenž nastupuje jen v českém šampionátu a připravuje se v něm na Šestidenní 2016, která se koná v polovině října na Circuito de Navarra ve Španělsku.
"Obávám se, že asi kvůli zranění Marťase stejně nebudeme kompletní," uzavřel šéf KBS ÚAMK Teamu Unhošť Ladislav Krupička.