Plavili jste se jako vodáci na kanoi po Vltavě třeba někde na trase od Lenory až po Zbraslav nebo jste v létě plavali na Lipně či v zimě bruslili po zmrzlé hladině Lipna? Rybařili jste někde na březích Vltavy nebo sledovali ze břehu jachtařské závody nebo jiné vodní sporty? Procházeli jste se po březích Vltavy nebo projeli jste se po vltavských březích na kole? Řeknete-li ano, tak vás může zaujmout výstava „Vltava – proměny historické krajiny“, která probíhá od 8. února do 7. dubna 2022 v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Při slavnostním otevření výstavy byla možnost pohovořit si s těmi, co na projektu "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" spolupracovali a také prezentaci v podobě padesáti panelů, dále tří modelů terénu největších přehradních nádrží a mapový koberec v měřítku 1:10 000 zobrazující Vltavu od pramene Vltavy až po Zbraslav připravili.
Takže dokumentace hodná odborníků přes geografii, kartografii, hydrotechniku tomu odpovídá. Vltavu uvidíte na starých mapách a plánech, videa, 3D modely oblastí tří největších přehradních nádrží, dále tu je webová mapová aplikace umožňující vidět historická údolí Vltavy ve virtuální realitě, k vidění jsou i staré pohlednice a fotografie porovnávající historický stav se současností, dohromady více než padesát výstavních panelů a mnoho dalšího.
Na výstavě „Vltava – proměny historické krajiny“ měli podíl odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT, dále geografové z Přírodovědecké fakulty UK.
Instalace, jak už víte, se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Zájemci o výstavu tu naleznou i mnohem starší dokumenty například rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících až do středověku, ale také se seznámí s hydrotechnickými stavbami z dvacátého století nebo se zaniklými obcemi.
Unikátní jsou 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy zobrazující reliéf krajiny tak, jak vypadal před zatopením vodou. Modely však nebyly vytištěny na 3D tiskárně, ale byly vyrobeny klasicky, jako když železniční modeláři si vyrábí své panely pro kolejiště ke svým vláčkům.
Projekt, který má následný dlouhý název ... "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" byl zaměřen na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády.
Jeho součástí je právě probíhající výstava, ale to není všechno. Do konce roku se počítá i s vydáním exkluzivní monografie, dále s vytvořením webového portálu, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele.
U modelů přehradních nádrží se rozpovídal jeden z hlavních řešitelů projektu.
Jak říkám...
„Současná hladina je na nich představena průhlednou fólií a pod ní lze sledovat, jaké území bylo zatopeno vodou. Vše je doplněno diodami, které je možné rozsvěcet na základě požadavku návštěvníků na ovládacím panelu a zjistit tak, kde která zajímavá místa jsou,“ vysvětlil Jiří Cajthaml.
Kromě modelů vytvořených na Fakultě stavební ČVUT expozici doplňuje i 3D model původní nerealizované přehradní hráze Slapské přehrady, který byl na výstavu zapůjčen z Národního technického muzea. Milovníky starých map a jiných několik staletí starých zobrazení terénu najdou na výstavě výřezy různých mapových děl od nejstaršího Altmanova panoramatu z roku 1640, dále rukopisné mapy 18. století až po mapová díla vydaná ve 20. století. Unikátem je na podlaze nalepený pás tištěných topografických vojenských map souvisle zobrazující Vltavu z období těsně před výstavbou velkých přehrad.
Původní použitá topografická mapa byla v měřítku 1:25 000, ale pro mapový koberec byla úmyslně zvětšena do měřítka 1:10 000, aby návštěvník výstavy si mohl mapu prohlížet ve stoje a nemusel
si Vltavu prohlížet v pokleku.
Pro ty, co neprošli na základní nebo na střední škole tvrdou výukou zažraných pedagogů kartografů či geografů a proto si často pletou měřítka map nebo se jim vůbec nic nevybaví, když budou kráčet po mapovém koberci v měřítku mapy 1:10 000, tak si pamatujte, že na tom koberci se zobrazenou Vltavou je jeden metr na mapě 10 kilometrů ve skutečnosti.
Nemusíme dodávat, že příprava podkladů k výstavě znamenala pro vědce ze dvou nejslavnějších pražských vysokých škol velmi náročnou několikaletou práci. Jednalo se o sběr informací různého druhu vyhledávané v archivech, muzeích nebo u konkrétních odborníků, kteří ty informace uměli zpracovat. Za zveřejněním na webové mapové aplikaci je skryta nejméně tisícihodinová práce při zpracování dat v geografických informačních systémech.
Jak říkám...
„Naše práce spočívala v dokumentaci okolí Vltavy před výstavbou vodních děl a po jejich zprovoznění z pohledu využití Vltavy pro účely rekreace, druhého bydlení, sportování až po zemědělství a vodní hospodářství. Na Lipně například některé obce před napuštěním přehrady vůbec neležely u řeky a to pak, když lidé z těch obcí pracovali na druhém břehu řeky, to pro ně po napuštění přehrady nastaly potíže," doplnila další tvář programu o Vltavě Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Víte, že Lipenská nádrž zasahuje až na území Rakouska, jak je vidět na modelu Lipna
Přípitek profesorů hlavního řešitele programu o Vltavě Jiřího Cajthamla a děkana Stavební fakulty ČVUT Jiřího Mácy po slavnostním otevření výstavy
Dana Fialová hlavní řešitelka programu o Vltavě z Přírodovědecké fakulty UK na mapovém koberci ukazuje místo, kde najdete na mapě pramen Vltavy
Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" je pod číslem: DG18P02OVV037, řešen v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a probíhá v letech 2018-2022.
Výstava „Vltava – proměny historické krajiny“ je přístupná zdarma každý den od 9 do 18 hodin od 8. února do 7. dubna 2022 v atriu Fakulty stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice. Součástí výstavy budou i komentované prohlídky. Vstup do atria je zdarma a je bezbariérový.
Jinak pokud výstavu nestihnete do 8. dubna 2022, tak, jak autor článku předpokládá, i poté bude mapový koberec s Vltavou vidět na stejném místě i po skončení výstavy. Ostatně neměl by být žádný důvod, mapy s Vltavou sloupat a tak je zničit.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu zde.
Při slavnostním otevření výstavy byla možnost pohovořit si s těmi, co na projektu "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" spolupracovali a také prezentaci v podobě padesáti panelů, dále tří modelů terénu největších přehradních nádrží a mapový koberec v měřítku 1:10 000 zobrazující Vltavu od pramene Vltavy až po Zbraslav připravili.
Takže dokumentace hodná odborníků přes geografii, kartografii, hydrotechniku tomu odpovídá. Vltavu uvidíte na starých mapách a plánech, videa, 3D modely oblastí tří největších přehradních nádrží, dále tu je webová mapová aplikace umožňující vidět historická údolí Vltavy ve virtuální realitě, k vidění jsou i staré pohlednice a fotografie porovnávající historický stav se současností, dohromady více než padesát výstavních panelů a mnoho dalšího.
Na výstavě „Vltava – proměny historické krajiny“ měli podíl odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT, dále geografové z Přírodovědecké fakulty UK.
Instalace, jak už víte, se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Zájemci o výstavu tu naleznou i mnohem starší dokumenty například rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících až do středověku, ale také se seznámí s hydrotechnickými stavbami z dvacátého století nebo se zaniklými obcemi.
Unikátní jsou 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy zobrazující reliéf krajiny tak, jak vypadal před zatopením vodou. Modely však nebyly vytištěny na 3D tiskárně, ale byly vyrobeny klasicky, jako když železniční modeláři si vyrábí své panely pro kolejiště ke svým vláčkům.
Projekt, který má následný dlouhý název ... "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" byl zaměřen na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády.
Jeho součástí je právě probíhající výstava, ale to není všechno. Do konce roku se počítá i s vydáním exkluzivní monografie, dále s vytvořením webového portálu, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele.
U modelů přehradních nádrží se rozpovídal jeden z hlavních řešitelů projektu.
Jak říkám...
„Současná hladina je na nich představena průhlednou fólií a pod ní lze sledovat, jaké území bylo zatopeno vodou. Vše je doplněno diodami, které je možné rozsvěcet na základě požadavku návštěvníků na ovládacím panelu a zjistit tak, kde která zajímavá místa jsou,“ vysvětlil Jiří Cajthaml.
Kromě modelů vytvořených na Fakultě stavební ČVUT expozici doplňuje i 3D model původní nerealizované přehradní hráze Slapské přehrady, který byl na výstavu zapůjčen z Národního technického muzea. Milovníky starých map a jiných několik staletí starých zobrazení terénu najdou na výstavě výřezy různých mapových děl od nejstaršího Altmanova panoramatu z roku 1640, dále rukopisné mapy 18. století až po mapová díla vydaná ve 20. století. Unikátem je na podlaze nalepený pás tištěných topografických vojenských map souvisle zobrazující Vltavu z období těsně před výstavbou velkých přehrad.
Původní použitá topografická mapa byla v měřítku 1:25 000, ale pro mapový koberec byla úmyslně zvětšena do měřítka 1:10 000, aby návštěvník výstavy si mohl mapu prohlížet ve stoje a nemusel
si Vltavu prohlížet v pokleku.
Pro ty, co neprošli na základní nebo na střední škole tvrdou výukou zažraných pedagogů kartografů či geografů a proto si často pletou měřítka map nebo se jim vůbec nic nevybaví, když budou kráčet po mapovém koberci v měřítku mapy 1:10 000, tak si pamatujte, že na tom koberci se zobrazenou Vltavou je jeden metr na mapě 10 kilometrů ve skutečnosti.
Nemusíme dodávat, že příprava podkladů k výstavě znamenala pro vědce ze dvou nejslavnějších pražských vysokých škol velmi náročnou několikaletou práci. Jednalo se o sběr informací různého druhu vyhledávané v archivech, muzeích nebo u konkrétních odborníků, kteří ty informace uměli zpracovat. Za zveřejněním na webové mapové aplikaci je skryta nejméně tisícihodinová práce při zpracování dat v geografických informačních systémech.
Jak říkám...
„Naše práce spočívala v dokumentaci okolí Vltavy před výstavbou vodních děl a po jejich zprovoznění z pohledu využití Vltavy pro účely rekreace, druhého bydlení, sportování až po zemědělství a vodní hospodářství. Na Lipně například některé obce před napuštěním přehrady vůbec neležely u řeky a to pak, když lidé z těch obcí pracovali na druhém břehu řeky, to pro ně po napuštění přehrady nastaly potíže," doplnila další tvář programu o Vltavě Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" je pod číslem: DG18P02OVV037, řešen v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a probíhá v letech 2018-2022.
Výstava „Vltava – proměny historické krajiny“ je přístupná zdarma každý den od 9 do 18 hodin od 8. února do 7. dubna 2022 v atriu Fakulty stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice. Součástí výstavy budou i komentované prohlídky. Vstup do atria je zdarma a je bezbariérový.
Jinak pokud výstavu nestihnete do 8. dubna 2022, tak, jak autor článku předpokládá, i poté bude mapový koberec s Vltavou vidět na stejném místě i po skončení výstavy. Ostatně neměl by být žádný důvod, mapy s Vltavou sloupat a tak je zničit.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu zde.
(Petr Skála s využitím informace na webu ČVUT pro SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
