Zimní stadión Štvanice byl první stadión s umělou ledovou plochou na území Československa. Byl postaven na ostrově Štvanice v Praze. Stadion byl postaven podle návrhu architekta Josefa Fuchse. Chladírenské zařízení dodané Brněnskými strojírnami bylo údajně schopno za dvě hodiny vyrobit led silný 4 cm. První hokejové utkání se zde uskutečnilo v provizorních podmínkách 17. ledna 1931. Bylo to zápas  LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady, který skončil 0:2. Již další den sehrála první mezistátní utkání proti Kanaďanům na tomto stadiónu též československá hokejová reprezentace. Výsledkem byla bezgólová remíza. Pro problémy s dostavbou a jejím financováním, byl stadión oficiálně otevřen až 6. listopadu 1932, kdy zde českoslovenští reprezentanti remizovali před 6 000 diváky s Francouzi 4:4.

Stadión postupně hostil čtyři mistrovství světa v ledním hokeji (1933, 1938, 1947 a 1959). Domácímu reprezentačnímu celku se na všech podařilo získat medaili. Zastřešen byl až v roce 1956 kvůli mistrovství Evropy v basketbalu žen.

Od roku 1998 bylo nájemcem stadiónu občanské sdružení APeX CLUB a bruslit sem chodila většinou veřejnost. V roce 2000 byl stadion prohlášen kulturní památkou. Stadión poškodila povodeň v roce 2002. V roce 2008 vypovědělo město nájemci smlouvu kvůli neplnění smluvních povinností týkající se péče. Nájemce se sice soudně bránil, ovšem v roce 2011 soud platnost výpovědi potvrdil.

Podle posudku hrozilo zřícení konstrukce jako celku a stavba bezprostředně ohrožovala zdraví a životy osob; proto byly stadion i jeho okolí dlouhodobě uzavřeny. 10. ledna 2011 vydal odbor výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby a magistrát jakožto správce městského majetku téhož dne vydal firmě Liga-servis s. r. o. pokyn k zabezpečení objektu. 28. května 2011 začala demolice, která trvala přibližně 20 dnů.

Nadobro tak zmizelo místo, kde se psala sláva našeho hokeje.