Publicista  Jiří Stránský může bilancovat, co se mu povedlo. Dospěl do věku, kdy už může dokonce i radit. Narodil se totiž  30.ledna  1963, takže o na poznámku: " Neraď, není ti šedesát ", může směle prohlásit, že mu šedesát už je. Jiří Stránský si oblíbil  lední hokej, kterého se chopil jako dokumentarista s vlastnostmi, pro které si jej kamarádi a kolegové nesmírně váží a to pro jeho talent a pracovitost. Kdyby je neměl, nevydal by do dnešních dnů  jedenáct jedinečných knih o českém, kanadském i světovém hokeji.

Jirka Stránský, tak jako spousta jeho vrstevníků, chodíval s kamarády ze školy v zimě bruslit na přírodní kluziště uprostřed pražského sídliště, ale opravdový hokej viděl poprvé až v devíti letech, kdy tatínek přinesl z práce lístky na úvodní zápas pražského šampionátu se Švýcarskem. A hned z toho byla láska na první pohled. Bohužel trochu jednostranná, takže to ve vlastní hokejové „kariéře“ dotáhnul jen na tu nejnižší úroveň.

Hokej se pro něj stal alfou a omegou

Pilně sledoval a odebíral sportovní noviny a časopisy, včetně legendárního Stadionu z nakladatelství Olympia. Sen o studiu fakulty žurnalistiky se mu zdál v polovině sedmdesátých let nesplnitelným, což ho nijak neodradilo, ale cílevědomě budoval (a průběžně i zpracovával) svůj osobní archiv. Psát do tehdejších médií začal až v roce 1990.  Ve své první publikaci z roku 1994 zúročil své dlouholeté studium domácích i zámořských materiálů. Vznikla tak na svou dobu unikátní a novátorská kniha o historii zámořské soutěže, která byla pro české hokejové fanoušky v tehdejších časech soutěží prakticky neznámou.

Jiří Stránský  ve svých jedenatřiceti letech došel naplnění svého snu, a vydal první knihu, která se stává ihned, tak jako další následující, bestselerem mezi příznivci ledního hokeje.  V roce 1994 mu tedy vyšla Historie NHL 1917 - 1994 v nakladatelství Kentaur Polygrafia. Další publikace, bohaté na fakta i fotomateriál, pak následují téměř geometrickou řadou…

S novinářským blokem v ruce

Svou dráhu sportovního žurnalisty Jiří Stránský korunuje v roce 1995 v pozici vydavatele magazínu Hokej revue. Projekt bohužel skonal na financích, ale Jiří se i tak ke svému vysněnému povolání několikrát krátce vrátil. O tři roky později je šéfredaktorem české mutace slovenského časopisu Hokej, v roce 1999 stál jako zástupce šéfredaktora české mutace skandinávského magazínu Pro Hockey, populárního časopisu věnovaného zámořské NHL.

A v roce 2010 je jeho posledním redaktorským počinem pozice zástupce šéfredaktora slovenského časopisu Náš Hokej.

Doplněné vydání Historie NHL 1917 – 1997 znamenalo v roce 1997 návrat ke knižní tvorbě po tříleté pauze, způsobené neúspěchem s vydáváním vlastního časopisu. Po období frustrace přišlo úspěšné období spolupráce s nakladatelstvím Vyšehrad a v něm tituly Kronika NHL, Hvězdy NHL, Historie českého a československého hokeje, Brankáři – hokejové hvězdy světa a v roce 2014 poslední ze společných titulů, Český hokej 45 let v NHL. Přechod redakce vydavatelství pod významný knižní dům znamenalo konec dlouholeté spolupráce, a tak přišla na řadu kniha LTC – historie legendárního klubu, vydaná vlastními prostředky v omezeném nákladu. V posledních dvou letech Jiří Stránský vydal ještě dvě knihy. Slavia Praha – 120 let hokeje představovala téměř rok pečlivého sběru informací a dokumentů, a v dubnu 2022 zakončil téměř dvacetileté bádání a studium velkoformátovou unikátní publikaci Maska, ve které zpracovává historii brankářských masek československého hokeje. Lépe řečeno, ve které Jiří Stránský vzdává hold československým brankářům v laminátových maskách. V knize, která nemá obdobu a je skvělým a unikátním příspěvkem k historii našeho hokeje, oslovil a vyzpovídal všechny naše žijící brankáře, kteří v rozmezí let 1961 – 1989 s laminátovými maskami chránili branky týmů nejvyšší soutěže.

Redakční a reportérská práce je povinnost takříkajíc na více než dvěstěprocentní úvazek. Jiří je navíc po celou dobu své publikační činnosti vytížen i svým běžným civilním povoláním. Psaní knížek nebo článků o hokeji není totiž pro nezávislého publicistu zdrojem financí pro uživení se. Na vlastní spisovatelskou činnost tak příliš sil a prostoru nezbývá. Zvláště pak, když je Jiří Stránský od roku 2021 provozovatelem neziskového webového projektu Archiv českého hokeje, kde se snaží uspořádat co nejvíce dokumentů spojených s českým hokejem a jeho historií.

Ale ani tyto aktivity brzy šedesáti letého autora nijak nebrzdí v jeho tvůrčích plánech. Minimálně dalších pět publikací má v plánu pro nejbližší roky, ale teprve čas nám ukáže, kolik z nich se mu nakonec skutečně podaří realizovat.

Velkou motivací je blížící se mistrovství světa.  Na jaře 2024 bude Česká republika pořádat hokejové mistrovství světa. Čím se při této příležitosti Jiří Stránský blýskne?

Především by rád vydal, ve spolupráci s mezinárodně uznávaným švédským historikem českého původu Patrickem Houdou, dvojjazyčně knihu Hvězdy hokejové historie, která bude obsahovat nejlepší hráče historie světových šampionátů. Bezesporu velké dílo je zamýšlená publikace encyklopedického charakteru Kronika nejvyšší hokejové ligy. Kniha přibližuje všechny sezony nejvyšší hokejové soutěže v Československu, Protektorátu Čech a Morava i v současné ČR. V tomto rozsahu nebyla ligová historie nikdy zpracována, nikdy nebyly knižně publikovány kompletní sestavy všech účastníků jednotlivých ročníků, ani základní týmové a individuální statistiky. To všem chronologicky řazené sezonu po sezoně, se stručným komentářem a nejdůležitějších událostí ročníků, bude obsahem knihy, která současně přiblíží nejvýraznější soutěže, klubové i individuální rekordy a mnoho zajímavostí.

Do třetice všeho dobrého má Stránský mj. rozepsaný titul Pět zlatých generací českého hokeje. V knize chce čtenářům přiblížit nejúspěšnější generace českých hokejistů, kteří na evropských a později i světových šampionátech slavili zisk titulů mistra Evropy nebo světa. V knize budou připomenuty i ty úspěšné týmy, které slavily zlatou medaili, ale nemohou se zařadit mezi ty, které tyto úspěchy získaly opakovaně.